Už devět let pátrá Tereza Tišlová z Puklic po svých předcích. Napadlo ji to, když v prvním ročníku střední školy dostala za úkol sestavit rodokmen. Našla už spousty zajímavostí.
Co také Tereza Tišlová našla při bádání v rodokmenu* V obci Chlum na Třebíčsku se narodila během 75 let minimálně osmnáctkrát dvojčata. Dříve byla plnoletost od 25 let. Kdo chtěl mít svatbu dříve, musel mít speciální povolení. * Před staletími nebyli výjimkou umrznutí lidé, které našli až na jaře v polích nebo * Jeden hostinský například zemřel v 51 letech na alkoholismus, jeho žena zemřela dva roky poté. Taky na alkoholismus. * Dříve měla skoro každá vesnice kolem Jihlavy svoji porodní bábu. Doktoři byli * V roce 1770 se často vyskytovalo příjmení Pelikán. V těchto letech žili také v Panské Lhotě pánové Anděl a Hvězda. Muselo být úsměvné, když se sešli. |
"Nejdříve čerpám informace přímo od rodiny. Je důležité důkladně vyzpovídat a hlavně si zapsat i na první pohled bezvýznamnou historku. Časem se ukáže jako důležitá nebo v hledání přímo klíčová," přiblížila Tereza Tišlová.
Další informace získává také z internetových stránek www.actapublica.eu, kde jsou uloženy matriky. Pro doplnění informací, především úmrtí, která již nejsou ve zveřejněných kronikách, objíždí amatérská badatelka také hřbitovy.
"Objevila jsem tam pro mě spousty zajímavých věcí. Snem každého člověka je mít ve svých předcích někoho slavného, ale já jsem už realista, takže po šlechticích nepátrám," usmívá se Tišlová.
Vypátrala, že mají v rodině spoustu dnes již nevšedních povolání, jako jsou šperkaři, knoflíkáři nebo rukavičkářky.
Sedmiměsíční dítě se utopilo ve džbánu s vodou
"Do naší rodiny patří také porodní bába, která v letech 1816 - 1837 odrodila skoro celý Přímělkov, nebo kojná, která byla u šlechtických rodin v Německu, Rakousku, Itálii a Francii na doporučení lékaře z Luk nad Jihlavou Samuela Dubského," přiblížila amatérská badatelka.
U většiny větví se Tereza Tišlová dopátrala až před rok 1800. Vůbec nejstarším předkem, kterého se jí podařilo najít, byl Frans Růžička, který se narodil v roce 1729.
"Nejvíce mě baví odhalovat, jak se předci jmenovali, kde žili, a udělat si zhruba obrázek o jejich životě. Hezké je hledat po příbuzných také staré fotky," dodala badatelka. Hledání rodokmenu je prý hodně časově náročné a člověk na to musí mít náladu a hlavně být pro hledání zapálený.
"Nyní přede mnou stojí malá záhada. Objevila jsem, že jeden prapředek se ženil a měl dítě už v 16 letech. Bylo to kolem roku 1750, jenže v knize oddaných má zapsaný jiný věk, než kolik by mu mělo být podle matriky narozených," podivila se Tišlová.
Ve svém rodu narazila badatelka bohužel spíše na tragické historky. "V jednom záznamu jsem našla, že se sedmiměsíční dítě utopilo ve džbánu s vodou ve světnici nebo že většina lidí měla okolo deseti dětí, z nichž šest se nedožilo dospělosti," vyprávěla Tišlová.
Objevila například i to, že dříve ve vesnici nebyla výjimkou svobodná matka. "Naopak v jedné vsi byla svobodnou matkou každá druhá," uzavřela badatelka.
Během svého hledání přišla Tereza Tišlová také na to, že je příbuzná i se svými třemi nejlepšími kamarádkami, což dříve netušila. Rodokmen hledá i svému manželovi.
