Vzpomínkovou akci navrhl jihlavský zastupitel Pavel Šlechtický (KSČM). „Můj návrh sledoval uctění památky jihlavských Němců, antifašistů, kteří byli za druhé světové války věznění a mnozí přišli o život jako Anton Urbar,“ uvedl Šlechtický.
Urbar byl jihlavský Němec, narodil se v roce 1894. V letech 1914 až 1919 absolvoval vojenskou službu u jihlavského 81. pěšího pluku. Po vojně pracoval jako autolakýrník.
V roce 1921 vstoupil do Německé sociálně demokratické strany dělnické. Poté se stal zakládajícím členem komunistické strany a jedním z jejích předních členů v Jihlavě. Aktivní byl také v německém Pěveckém spolku Karl Liebknecht. Zastupitelem za KSČ v Jihlavě byl zvolen v roce 1938. Tehdy v obecních volbách v Jihlavě hlasovalo 97 procent německých voličů pro Henleinovu Sudetoněmeckou stranu.
„V takovémto prostředí museli žít Němci, kteří se aktivně postavili proti fašismu. Nebylo jich sice mnoho, tím více však vyniká jejich odvaha. Jedním z nich byl Anton Urbar,“ popsal historik Muzea Vysočiny Radim Gonda, jehož jméno je spojováno s Komunistickým svazem mládeže.
Poslední dopis své ženě odeslal šest dní před smrtí
Urbar byl zatčen 1. září 1939 v den útoku proti Polsku. Tehdy běžela v protektorátu rozsáhlá zatýkací akce zaměřená na utlumení představitelů hnutí národního odporu a antifašistů. Ve chvíli zatčení bydlel Urbar ve Smetanově ulici 11. Osobně si pro něj přišel gestapák Franz Kostan. Urbar putoval do věznice krajského soudu v Jihlavě. Dvanáctého září jej převezli za mříže na brněnský Špilberk a pak do koncentračního tábora v Dachau. Následoval přesun do Buchenwaldu.
„Urbar byl gestapem evidován v takzvané Kartotéce A, v níž nacisté shromažďovali údaje o zvláště nebezpečných odpůrcích fašismu. Už to dokládá význam Urbarovy osobnosti. Byl téměř pět let vězněn v koncentračním táboře Buchenwald, kde 24. srpna 1944 zahynul,“ doplnil Radim Gonda.
Urbar měl vězeňské číslo 3 954. O život přišel v padesáti letech. Zahynul během náletu amerických bombardérů na zbrojařskou továrnu Gustloff-Werke využívající otrockou práci vězňů. Továrna stála vedle koncentračního tábora.
Urbara zabil kámen, který se vymrštil při jedné explozi. Po zranění žil už jen pár minut. Několik pum dopadlo i do areálu tábora.
Poslední dopis z koncentračního tábora, který v Jihlavě dostala od svého manžela Anna Urbarová, byl odeslán šest dní před jeho smrtí. Když jí pak přišlo ještě za okupace psaní od jeho spoluvězně, z něhož se dozvěděla, že je vdovou, zprávu kvůli gestapu raději roztrhala. Po osvobození nebyla odsunuta a strávila zbytek života v Jihlavě.
