Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Reform, Stalingrad, Dukla. Kino, které v Jihlavě přežilo, slaví sto let

  17:06aktualizováno  17:06
Ze všech bývalých jihlavských biografů do dnešních dní přečkalo jediné kino. Je jedním z center festivalu dokumentů. Letos kino Dukla, dříve Reform, slaví sto let od svého vybudování. Promítat se v něm začalo ale až v květnu 1915.

Jihlavské kino Dukla | foto: Kino Dukla

Psal se 1. květen roku 1915. Evropa se zmítala v prvním roce světové války. Přesto se v zázemí našel čas na slavnostní události. Právě první májový den začal promítat už třetí stálý jihlavský biograf – Kino Reform, dnešní Dukla.

Program odpovídal době. Premiérovým představením bylo válečné drama Bratrství ve zbrani aneb Vojenská čest. „V těch časech byla tato témata velmi častá. Hodně se hrály také filmy ze života císařské rodiny,“ přibližuje atmosféru doby jihlavský archivář Ladislav Vilímek.

Přes Stalingrad k Dukle

Stavba nového kinosálu, jehož architektonický návrh pocházel od Clemense M. Kattnera, vyšla na více než 85 tisíc korun. Dokončena byla v roce 1914. Do hlediště se vešlo zhruba 300 diváků.

Fotogalerie

„Vzadu v sále bylo asi šest malých boxů pro čtyři až šest lidí s čalouněnými křesly. Časem se z nich stala místa pro milence, kteří se zde mohli líbat, aniž by jim někdo ťukal zezadu na rameno, že přes ně nevidí,“ usmívá se Vilímek.

Biograf, jenž stojí na místě zasypaného středověkého příkopu, vlastnilo město, které bylo zároveň i držitelem licence k pořádání veřejného kinematografického díla.

Prvním vedoucím byl divadelní ředitel Rudolf Fleischmann. Ve funkci ovšem vydržel pouze krátce. Už v roce 1915 převzal sál do nájmu Franz Klimsch. Ten jej ovšem záhy předal manželce Emilii, neboť musel narukovat na frontu. Výběr Klimsche nebyl náhodný.

Tento jihlavský rodák totiž patřil k průkopníkům kinematografů ve městě. Od roku 1912 provozoval první kinosál, jenž nesl jméno Kino Elite. Stál v parku na dnešním Štefánikově náměstí. Manželé Klimschovi vedli Reform pouze do roku 1923. Ekonomické problémy je donutily podnikání v tomto oboru ukončit.

Reform si pak dál žil vlastním životem. V červenci 1930 zažil další premiéru - poprvé se zde promítal zvukový film. Sál během let prošel několika stavebními úpravami, naposledy v roce 2008. A několikrát kino změnilo i jméno. Po druhé světové válce se z Reformu stal Stalingrad a na začátku 60. let Dukla.

Poměrům doby podléhal i program. „Pamatuji se, že nás sem se školou nahnali povinně na film, který tehdy natočila StB o číhošťském zázraku,“ upomíná se Vilímek.

Další kino, Adria začalo v Jihlavě promítat na Vánoce 1929 ve velkém sále Legiodomu. Pozdější kino Vysočina přitom bylo svého času nejlépe vybaveným a největším sálem v Jihlavě, který nabízel širokoúhlý obraz a jako první i prostorový zvuk.

Po Jurském parku biograf strádal. Dnes je v něm prodejna

Ve své době naprostá fantazie. Tak o bývalém kině Vysočina mluví pamětníci. Už léta je ale z bývalého jihlavského biografu v Domě legionářů sklad a prodejna nábytku.

„Pamatuji, když kino po válce promítalo americké komiksové filmy od Walta Disneyho - Kačera Donalda, Mickey Mouse, na ty jsem chodil po válce s rodiči, než se přestaly po roce 1948 promítat,“ vzpomněl Vilímek.

Rozsáhlé předsálí biografu zdobily nejen filmové plakáty, ale i akvárium či pamětní deska připomínající legionáře. Sál se 400 místy k sezení byl největším kinem v Jihlavě.

„Bylo to první širokoúhlé kino ve městě a také jedno z nejkrásnějších. A od svojí pětaosmdesátileté maminky vím, že se v něm kdysi dávno pořádaly i taneční zábavy, že tam býval i taneční parket,“ vzpomněla i devětapadesátiletá žena, která v bývalém kině nyní pracuje v obchodě s nábytkem.

Diváky z kin odlákala první soukromá televize

Miroslav Gráf měl jako ředitel správy kin od roku 1985 na starosti všechna jihlavská kina. „Tenkrát byla doba jiná - když se promítala premiéra, byla návštěvnost. Na začátku devadesátých let se kino vybavilo i dolby stereo zvukem, bylo to nejvybavenější kino v okrese,“ vzpomněl.

Promítací sály v Jihlavě

Kino Dukla je - vyjma komerčního multikina Cinestar - jediným kinem, které dokázalo v Jihlavě přežít.

První biograf Elite skončil už v roce 1923.

Další, který nesl původní název Edison a stál od roku 1914 u řeky Jihlavy v Dřevěných Mlýnech, skončil v druhé polovině 40. let.

V roce 1935 zprovoznili kino s názvem Stadion také Sokolové. Kino se později jmenovalo Panorama a pak kino Sokol. Skončilo v roce 2008 a dnes místo něj funguje multifunkční sál DIOD (zkratka Divadlo otevřených dveří) s alternativní scénou.

Úplně zapomenutým je pak kino Čásek, které bylo v horní části dnešního Masarykova náměstí. Běžel v něm nonstop program od deseti dopoledne do pěti odpoledne. „Promítaly se tam staré americké grotesky, jako například Frigo na mašině,“ připomněl jihlavskýá archivář Ladislav Vilímek. Později kino nahradila vinárna Passage.

Promítacími sály disponuje také jihlavský kulturní dům DKO.

„Později proběhlo několik transformací, než se kino zlikvidovalo. U toho jsem už nebyl,“ dodal Gráf.

„K 30. září roku 1996 se kino zrušilo. Byla to velká škoda. Jenomže když v roce 1994 začala vysílat televize Nova, nastal velký úbytek návštěvníků,“ postřehla Ludmila Březnová.

Ta v kině pracovala jako ekonomka od roku 1978 až do jeho zániku. Kancelář měla podle svých slov za stěnou s promítacím plátnem kinosálu.

„Město nás potom muselo dotovat, kino se nabízelo i k využití. A pak se rozhodlo, že se zruší,“ dodala.

„Rapidně poklesla návštěvnost, když začaly videokazety a půjčovny. Pamatuji se, že jeden z posledních šlágrů byl Jurský park, který naplnil kina, a pak to šlo dolů. Tak se rozhodlo, že kino skončí, i když nás to tenkrát všechny hrozně mrzelo,“ řekl vedoucí radničního odboru kultury Tomáš Koukal.

„Myslím, že zrovna kino Vysočina mělo zůstat, vzhledem k velikosti kina a širokému plátnu. Ale budova kina nebyla města,“ připomněl Koukal. Promítací technika, sedačky i další vybavení kina se rozprodalo.

„Část techniky se tenkrát přesunula do kina Dukla, zbytek se pak prodával do obcí v okolí, které o vybavení projevily zájem,“ vzpomněl Koukal.

Sklad nábytku místo kina bytovému družstvu vyhovuje

Od zavření kina prostor funguje jako prodejna a sklad nábytku. „Současný nájemce má kino pronajaté do roku 2016,“ uvedla Dana Vašíčková, účetní Lidového bytového družstva, kterému objekt bývalého biografu patří. A družstvo má zájem o pronájem i nadále. Výši nájemného Vašíčková neprozradila.

Budova kina však vyžaduje i údržbu. Vlastníky trápila třeba plechová střecha, kterou zatékalo. Vloni se také budova dočkala plastových oken a vchodových dveří. Kinosál má i samostatné vytápění s kotelnou.

Jiná jihlavská kina měla více štěstí. Zatímco kino Dukla vzali pod svá křídla organizátoři tehdy nově vznikajícího dokumentárního festivalu, kino Sokol – dříve Panoramu – si zase převzali zpět Sokolové. Před pár lety jej z dotací přebudovali na moderní multifunkční sál DIOD. O podobné cestě vlastníci bývalého kina Vysočina neuvažují.

„Kino, myslím si, v Jihlavě nemá smysl. A o jiných kulturních prostorách jsme nepřemýšleli,“ uvedla předsedkyně představenstva bytového družstva Lucie Lojdová. Také Tomáš Koukal si nemyslí, že by mohl bývalý kinosál do budoucna znovu ožít kulturou.

„Jeden další středně velký sál bychom pro účely festivalu uvítali. Pokud letošní festival zájem diváků potvrdí, tak ho pro příští rok možná budeme hledat,“ připustil naopak ředitel Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu Jihlava Marek Hovorka.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hasiči v Jihlavě likvidují požár společnosti na výrobu dřeva. Oheň zasáhl halu...
Ranní požár v továrně na zpracování dřeva už hasiči zlikvidovali

Od čtvrté hodiny ranní bojovali hasiči v Jihlavě s požárem, který vypukl v tamní továrně na zpracování dřeva. Plameny zachvátily halu a dopravníky uvnitř...  celý článek

Jednatel firmy EFKO-karton Miroslav Kotík drží v pravé ruce karty s filmovou...
Nový Hurvínek v teniskách už se objevuje i ve společenských hrách

Do kin brzy zamíří nový film o Hurvínkovi. Stopy slavné postavičky míří poslední roky také do Nového Veselí na Žďársku. I tam – třeba na kartách – museli...  celý článek

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi...
Zůstala jen víla Amálka. Dětští pacienti z nemocničního pavilonu zmizeli

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi připomínají, komu sloužil aktuálně nejstarší pavilon v nemocnici v Novém Městě na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.