Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gottův vzor Jára Pospíšil se musel stát z prvního tenoristy kočím

  7:33aktualizováno  7:33
Když před deseti lety odhaloval Karel Gott v Jihlavě pamětní desku svému vzoru, zpěváku Járovi Pospíšilovi, zastavila se doprava v centru města. Tento týden uplynulo 110 let od Pospíšilova narození. Tento umělec „černobílé éry“ zažil obrovskou slávu, pád na místo kočího i věznění.

V lednu roku 2005 přijel pamětní desku Járovi Pospíšilovi na jeho rodný dům odhalit Karel Gott. Na snímku je s tehdejším jihlavským primátorem Vladimírem Hinkem. | foto: ČTK

Pospíšil přišel na svět v Jihlavě v roce 1905. Na své místo narození v dnešní Křížové ulici u náměstí byl celý život hrdý.

„Tenkrát jsem si samozřejmě neuvědomoval, že moje rodiště je ze dvou třetin německým městem,“ vzpomínal v sedmdesátých letech minulého století na sklonku svého života.

Jeho otec patřil k uvědomělým Čechům. Svému synovi později vyprávěl, co pro Jihlavu tehdy znamenala Česká beseda a česká píseň. Právě po tátovi zdědil Pospíšil hudební nadání. Jeho otec byl sice soudcem, ale také sbormistrem a zpěvákem.

V roce 1908 se Pospíšilovi odstěhovali do Telče, kde žili sedm let. Budoucí zpěvák tam zažil svého prvního učitele Kadrnožku. „Pokládal za posvátný pedagogický nástroj rákosku. Dovedl se s ní nemilosrdně strefovat do ruky,“ popisoval později Pospíšil.

Požár hradu Roštejna se mu vracel ve snech

Pamatoval si i požár blízkého hradu Roštejna, což se mu ještě dlouho poté vracelo ve snech. Vždy to bylo stejné: ve spánku viděl věž v plamenech, jakousi obří hořící svíčku.

A když byl v Německém Brodě (dnešním Havlíčkově), tak ze střechy pozoroval Halleyovu kometu. „Lidé si s ní spojovali předtuchy smrti a zmaru, který pak opravdu přišel v podobě první světové války,“ shrnul Jára Pospíšil ve své knize vzpomínek.

V roce 1915 se s rodinou přestěhoval do Moravských Budějovic, kde se stal studentem reálného gymnázia. Když tam chodil do školy, vedla jeho cesta přes zrušený hřbitov, přestavěný na park. Přesto se tam prý stále povalovaly zbytky kostí.

Zlomový byl pro Járu Pospíšila 27. červen roku 1923, kdy nasedl na ranní rychlík z Vysočiny směrem do Prahy. Tehdy udělal zkoušky na konzervatoř, což byl start jeho hvězdné kariéry.

Ženy přestávaly uklízet, vařit a šít. To když Pospíšil zpíval

Když v polovině třicátých let uvedl hlasatel v rádiu, že bude zpívat Jára Pospíšil, přestávaly prý ženy uklízet, vařit i šít.

„To mi říkala maminka. Jára Pospíšil ve své kariéře těšil své publikum dobovými populárními šlágry a operetními áriemi, to byla jeho specialita. Nebyly ale pro něho problém ani operní árie,“ uvedl Karel Gott, když před lety odhaloval pamětní desku na rodném domě Pospíšila.

Prvorepublikový zpěvák a herec Jára Pospíšil, rodák z Jihlavy, byl vzorem Karlu...

Prvorepublikový zpěvák a herec Jára Pospíšil, rodák z Jihlavy, byl vzorem Karlu Gottovi.

Slavný operetní zpěvák byl nějaký čas partnerem herečky Hany Vítové v době, kdy startovala její úspěšná kariéra v éře černobílého filmu. Vzali se v létě roku 1933, krátce po natáčení filmu U svatého Antoníčka. Malou svatbu jen s nejbližšími příbuznými měli na radnici v Praze Dejvicích. Z časových důvodů měli jen krátkou svatební cestu, vyrazili na Karlštejn.

„Tenkrát jsem samozřejmě nemohl tušit, že tahle soukromá idyla potrvá tak krátce, že za patnáct měsíců po svatbě dojde k rozvodu, který jsem tenkrát tak těžce nesl,“ vzpomínal později Jára Pospíšil.

Mosty jsou už spáleny, jenom srdce ještě hoří

Rozvod byl v listopadu 1934. Zpěvák přiznal, že jeho tehdejší pocity vyjadřovala slova jedné písně, kterou zpíval: „Mosty jsou už spáleny, jenom srdce ještě hoří, chtělo by se vrátit k vám.“

Jeho fanynky o rozvodu věděly, tak když toto tehdy zpíval ve Smetanově síni, byl zaplaven květinami. „Připadal jsem si jako nad hrobem,“ zhodnotil Pospíšil.

O mnoho let později spolu bývalí manželé jezdili po celé republice a vystupovali v estrádách. I přes dávný rozvod se k sobě Vítová s Pospíšilem chovali s úctou, někdy se v autě při cestách i drželi za ruce.

S obdivem o Pospíšilovi mluvila i další slavná herečka té doby - Zita Kabátová. „Nemohu říct, že bych se zamilovávala do svých hereckých kolegů, ale Járu Pospíšila jsem milovala tak, že bych si ho i vzala,“ vzpomínala jednou Kabátová.

Slavnou kariéru přerušila druhá světová válka

I Pospíšil si zahrál v několika filmech. Například ve snímcích Peníze nebo život, Její hřích či Ta naše písnička česká.

Druhá světová válka přerušila jeho slavnou kariéru. Byl nucen vrátit se na Vysočinu a místo zpívání dělal u koní v Kuklíku na Žďársku. „Z prvního tenoristy Velké operety jsem se stal kočím,“ shrnul.

Později byl dokonce vězněn. I v době, kdy přežíval v lágru, trefoval se do něj antisemitský týdeník Árijský boj. Poukazoval na to, že se zpěvákovi lidé snažili pomoci.

„Jedni mu nosí cigarety, druzí mu poskytují něco na zub. Přibíjíme na pranýř chování těchto židomilců a jsme rozhodnuti plnými jmény uvésti všechny, kdo se starají o blaho tohoto položida,“ štval v jednom z článků Árijský boj. A to už byl březen 1945.

Karel Gott přijel odhalit desku i bez honoráře

Po pádu Hitlera působil Pospíšil v Hudebním divadle v Karlíně. Zpíval s úspěchem v nejznámějších operetách. Vystupoval i v důchodovém věku, často i bez honoráře jen za potlesk a květiny na různých estrádách. Zemřel v únoru roku 1979.

Slavnost s pamětní deskou Járovi Pospíšilovi organizoval v Jihlavě Radek Blecha, exředitel Domu kultury. Když domlouval s Karlem Gottem slavnostní odhalení, nabízel mu padesátitisícový honorář. Gott odvětil, že to udělá rád a zdarma. Pospíšil byl jeden z jeho vzorů.

„Zachoval se jako naprostý profesionál. Stačilo, že jsme si na to bez papírování podali ruku. Přijel hodinu a půl předem. A to měl ještě večer vystoupení v dalekých Karlových Varech,“ popsal Blecha.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Klokana tuláka Kukiho se podařilo odchytit nedaleko Jihlavy.
Klokaního tuláka odchytili po čtvrt roce, ze Šumperska doskákal k Jihlavě

Před třemi měsíci utekl majiteli na Šumpersku a postupně doskákal až na Vysočinu. Teď klokana Kukiho odchytila jihlavská městská policie ve spolupráci s hasiči...  celý článek

„Z Vysočiny je 99 procent našich pacientů,“ říká šéf jihlavského kardiocentra...
Největší počet infarktů bývá v pondělí ráno, dočetl se jihlavský lékař

Jednadvacet let už usíná s mobilem u lůžka. Každou chvíli totiž může telefon zazvonit a známý hlas službu konajícího lékaře kardiologické jednotky intenzivní...  celý článek

Šimon Mareček patří k největším talentům českého orientačního běhu, což...
Zvítězily geny. Orientační běh ochutnával talent z Vysočiny už v kočárku

Studuje sportovní gymnázium v Novém Městě na Moravě, přičemž nejvíc ho baví tělocvik a zeměpis. A není divu. Letos patnáctiletý rodák z Nového Města na Moravě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.