Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dům, který zastavil paneláky v „židech“, se vrací k původní podobě

  18:11aktualizováno  18:11
Nemovitost na rohu ulic Pokorného a Stinná v Třebíči je unikátní. Má velmi vzácnou fasádu, bydlel tu hrdina, podle nějž se ulice jmenuje. A na pavlači je záchod, jaký se dnes nevidí. Tento ceněný dům nyní dostává novou podobu. Takovou, jako měl před mnoha desítkami let.

Unikátní dům s pavlačí v třebíčské židovské čtvrti. Postupně získává podobu, jakou měl před dávnými roky. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jen opravdu málokdo celé desítky let tušil, jakou vzácností rohový dům v třebíčské ulici Leopolda Pokorného číslo 25 je. Památkáři a několik zasvěcených ale dobře věděli, že tato nemovitost jednou musí pookřát pod šikovnýma rukama restaurátorů. To se teď díky výrazné finanční injekci z dotací daří.

Židovská čtvrť v Třebíči

* První doklad o židovském osídlení Třebíče pochází z roku 1338, dá se ale předpokládat, že zde Židé žili už o sto let dříve.

* Čtvrť s více než 120 domy vznikla na území mezi řekou Jihlavou a návrším Hrádek. Patří k ní židovský hřbitov s 11 000 hroby a 3 000 kamennými náhrobky.

* Ghetto bylo v 80. letech minulého století určeno k sanaci. Památkou UNESCO se stalo roku 2003. Jde o jedinou židovskou památku mimo stát Izrael, která na prestižním seznamu figuruje.

Už v roce 1958 se dům stal jako první v "židech" kulturní památkou.

"Když se uvažovalo o tom, že se židovské město zplanýruje a postaví se tam sídliště, právě kolem tohoto domu byly poměrně velké boje z hlediska památkové péče," uvedla památkářka Lenka Matoušková. Je to jediný zdejší židovský barák, u něhož bylo zachováno dispoziční řešení i vnější vzhled.

V létě se dva měsíce čelní fasádě věnoval restaurátor Martin Kovařík. Trpělivě seškrábal bezpočet vápenných nátěrů, které se za víc než dvě stě let navrstvily. Vápno naštěstí zakonzervovalo vzácný originál vespod - zdobnou klasicistní, pro tu dobu typickou fasádu.

Restaurátor si pohrál s každým titěrným detailem, s každou původní kytičkou na štucích. Objevil i originální barvu. Kolemjdoucí léta znali červenooranžovou kombinaci. Tehdejší majitel ale řemeslníkům zadal zelenou a bílou.

Lenka Matoušková zapátrala v archivech a zjistila, že dům na konci 18. století patřil lazebníkovi. "To trochu nekoresponduje s figurami hudebníků na štucích," podotkla.

Dnes už nevíděné - pavlač se suchým záchodem

Na boční straně domu, vedoucí do uličky Stinná, zdobená fasáda nebyla. Dochovala se tam ale jiná zajímavost - pavlač se suchým záchodem. Majitelé ho už dávno nepoužívají. Dům byl, stejně jako všechny ostatní v ghettu, rozčleněný na několik jednotek. Zachovalo se jeho barokní jádro. Příští rok ještě bude potřeba dokončit opravy spodní části, na níž původní fasádu úplně zničila vlhkost.

Fotogalerie

V historicky cenné nemovitosti už šedesát let bydlí Františka Vaverková, dnes se svou dcerou a její rodinou.

"Strávila jsem tu moc hezké dětství. Tehdy nás byla plná ulice děcek. Elektrické vedení nebylo v zemi, ale na sloupech, my ho přehazovali míčem a občas jsme vyhodili pojistky," vzpomíná po letech s úsměvem. Svou čtvrť má ráda.

"Tento dům koupil můj dědeček Beneš po válce. Dědeček byl zedník a střelmistr. Barák byl tehdy prázdný. Po odchodu Židů - babička nám vyprávěla, že tu před válkou bydleli jistí Adlerovi - to zůstalo volné a nastěhovaly se sem za války do pronájmu nějaké Polky, co kolaborovaly s Němci. V roce 1945 odešly a koupil to právě dědeček," zalovila v paměti paní Vaverková, co se doma povídalo.

V domě žili před válkou i Pokorní, kteří spravovali boty a jejichž syn Leopold hrdinně padl ve Španělsku při obraně Madridu v roce 1937. Dnes se po něm původně Dolní ulice jmenuje.

Robert, Herta a Edita?

Zdejší rodačka Susana Urbanová, jejíž tatínek byl Žid a zemřel v Osvětimi, si na Adlerovy pamatuje. "Nevybavím si přesně, co dělali, ale slečinka Adlerová, jejich dcera, byla mimořádně krásná. Odjeli transportem z Třebíče do Terezína v roce 1942 a už se nikdy nevrátili," zavzpomínala.

Na webových stránkách holocaust.cz je seznam lidí, kteří jeli z Třebíče transportem označeným písmeny Aw dne 22. května 1942 do Terezína. Je tam trojice Třebíčanů se jménem Adler. Mohli by to být oni - padesátiletý Robert, o deset let mladší Herta a dvacetiletá Edita. Stejná trojice odjela o tři dny později 25. května 1942 z Terezína dalším transportem označeným písmeny Az do Lublinu. Všichni tři zemřeli.

"Před druhou světovou válkou v Třebíči žilo necelých tři sta Židů. Zpět z vyhlazovacích táborů se vrátilo pouhých deset osob," uvádějí stránky města Třebíče.

Obnova fasády vyjde na 600 tisíc korun, dvě třetiny částky spolykaly už provedené práce. "Přispěla Nadace ČEZ, Ministerstvo kultury a město," řekl starosta Pavel Heřman.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V kabině amerického bombardéru B-52 během cvičné mise nad Baltem
Americké bombardéry B-52 by při cvičení měly být jen tečkou na obloze

Od středy až do 12. září se bude konat mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike 2017. Jsou do něj zahrnuty letecké základny u Náměště nad Oslavou, v Čáslavi a...  celý článek

(ilustrační snímek)
O vodu se chceme starat sami. Pelhřimov zváží výpověď správci vodovodu

Před velmi důležitým strategickým rozhodnutím stanou zastupitelé v Pelhřimově. Budou totiž rozhodovat o tom, zda si město bude samo provozovat svoji vodovodní...  celý článek

Vedení novoměstské radnice společně s Naděždou Blažíčkovou Horovou odhalilo ve...
Z malíře pokojů se stal profesorem umění. Blažíčka hnal talent i píle

Připomínku svého nejslavnějšího rodáka odhalili ve Slavkovicích. Uznávaný malíř Oldřich Blažíček se ve vesnici, která je místní částí Nového Města na Moravě,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.