Přenesení zodpovědnosti za chod pohotovostí na kraj způsobilo na hejtmanství pořádný rozruch. Nikdo prý neví, jakým způsobem se toho chopit a kdo všechno zaplatí. Budou to snad pacienti? "Těch se to zatím nedotkne," slíbil hejtman Jiří Běhounek.
Problémem podle něj je, že nový zákon vlastně přesně nedefinuje, jakým způsobem se kraj má o organizaci pohotovostí postarat.
Podle posledních informací by na Vysočině měly provozní stránku lékařské pohotovosti zajistit krajské nemocnice. Ty si samy zorganizují praktické lékaře tak, aby sloužili pohotovostní službu. A kraj to zaplatí.
"Prozatím jsme získali od všech nemocnic příslib, že se budou snažit jít touto cestou. Nemocnice se nachází v dobrých místech, takže i pokrytí by mělo být v pořádku. Uvidíme, jestli se tento záměr podaří," uvedl ředitel krajského úřadu Zdeněk Kadlec.
Jedenáct kilometrů na pohotovost
Velkou změnu by toto řešení znamenalo například pro Žďár nad Sázavou, kde zatím funguje pohotovostní služba pro dospělé na tamní poliklinice. Pro děti byla zrušena zhruba před dvěma lety s tím, že kdo ji potřebuje, musí dojet do 11 kilometrů vzdálené nemocnice v Novém Městě na Moravě.
"Jestli se přesune i pohotovost pro dospělé, tak to asi bude jeden z nezbytných kroků, které přináší současná organizace zdravotnictví. Zatím jsem od nikoho negativní ohlasy na přesunutí pohotovosti dětí neslyšel a o přesunutí pohotovosti dospělých se zatím asi moc neví ani nemluví," řekl praktický lékař žďárské polikliniky Lubomír Kvasnička.
Místní lidé by ale zřejmě ze zrušení lékařské pohotovosti příliš nadšení nebyli. "Mně by takové řešení tedy vadilo. Myslím, že město velikosti Žďáru by pohotovost mít mělo. Těch několik minut může člověka stát život," míní Petr Janda ze Žďáru.
Kromě varianty s nemocnicemi je ve hře ještě jiné řešení. Služby by drželi praktičtí lékaři, podobně jako je to u zubařů, a celé by to organizoval kraj. Má to ale jednu nevýhodu pro pacienty.
"Lidé by pak museli pořád sledovat a vyhledávat, kde najdou konkrétní sloužící ordinaci, a to by pro ně znamenalo velké nepohodlí. I proto tohle řešení nastane jen v krajním případě," uvedl Kadlec.
"Nemůžeme nechat po kraji ležet zemřelé"
Aby toho nebylo málo, nedomyšlené je podle radních také ohledávání zemřelých. Dosud je zajišťovala záchranná služba, nově má odpovědnost převzít kraj.
"Dejme tomu, že po desáté hodině večerní dojde k úmrtí jakéhokoli obyvatele nebo návštěvníka Kraje Vysočina mimo zdravotnické zařízení," začal vysvětlovat Běhounek.
"Někdo musí konstatovat smrt a ohledat jej, jinak ho ani pohřební vůz neodveze. To měla doposud na starost záchranka. Ministerstvo však určilo, že ta to v žádném případě vykonávat nemůže, pokud pacient nezemřel během zákroku nebo v souvislosti s ním. Má to zajistit kraj. Tomu však stejně jako v předešlém případě nebylo sděleno jakým způsobem," tvrdí hejtman.
A to vše bude také něco stát. Ohledání zemřelých spolkne na Vysočině zatím ročně kolem čtyř milionů korun. Nyní to nejspíš bude ještě víc. "Budeme muset zaplatit. Nemůžeme nechat ležet po kraji zemřelé," dodal Běhounek.
Nemocnice by s organizací měly pomoct i v tomto případě. "Samy by se měly obrátit na lékaře, kteří budou v určenou dobu držet službu a ohledání zajistí. Teprve kdyby se to nepodařilo, budeme zvažovat další kroky," podotkl Kadlec.
Lékárenské pohotovostní služby v nemocnicích zřízených krajem budou fungovat v nezměněné provozní době. Pohotovostní služby zubařů budou zajišťovány stejně jako doposud podle rozpisu, který si sami jednotlivě určili. Lékařská pohotovost a prohlídky těl zemřelých budou zajišťovány v pracovních dnech mimo provozní dobu praktických lékařů pro dospělé a lékařů pro děti a dorost.
