Případem se nejprve zabýval Krajský soud v Brně. Ten uložil sedmadvacetiletému Jaroslavu Kafkovi za ubodání dědečka své tehdejší přítelkyně a seniorovy partnerky výjimečný trest 21 let (rozhodnutí krajského soudu zde). Podle senátu odvolacího soudu se ale krajský soud dostatečně nevypořádal s důkazy.
"Soudce Ivo Lajda shledal řadu věcí, které v důkazním materiálu policie byly nedotažené do konce. Například se našel v rozestavěném domě po cestě do restaurace Borovinka, kam měl obviněný Kafka po vraždě odejít, sekáček. Ale dál s ním policisté nepracovali jako s možným důkazním materiálem," uvedl mluvčí olomouckého vrchního soudu Vladimír Lichnovský.
Sekáček zmínil i přímo Lajda. Poukázal na to, že ho kdosi měsíc po vraždě donesl na policii. Ve spise však o něm není zmínka. "Nebyl předložen soudním odborníkům, ani k pachovým stopám. Nebyly na něm nalezeny žádné otisky prstů, což je zvláštní, když jej přinesla osoba na policii," uvedl Lajda.
Podle Lichnovského také příliš neseděl popis oblečení, které měl mít pachatel na sobě. "Převlékl se, nebo nepřevlékl po vraždě? Ta otázka je nezodpovězená. Případ se proto vrací ke krajskému soudu do Brna," informoval Lichnovský.
Že v případu nepostupovala policie zcela důsledně, se domnívá i Ivana Fraňková, dcera zavražděné důchodkyně. "I my jsme chvílemi jako rodina měli pocit, že některé věci detektivové neberou moc vážně," prohlásila.
Hned také vysvětlila, proč si to myslí. "Kafka si měl škrábance na tváři způsobit o lustr, který měl rozbít. Vražda se stala v červnu, klíče od domu nám policisté dali v říjnu a až potom se nás ptali, jestli jsme ten lustr vyhodili. Samozřejmě jsme ho vyhodili, když byl rozbitý. Asi z něj chtěli ještě získat nějaké stopy, či co," dodala.
Podobných detailů se jí ani soudci nepozdávalo víc. Přesto u ní nyní převládá pocit strachu a nejistoty. "Pro nás je obtížně představitelné, že by se Kafka opět dostal na svobodu. Nevíme, co by dělal, jak by se choval," pravila dcera oběti.
Vzorky DNA odevzdávala vyšetřovatelům celá vesnice
Vražda se odehrála v červnu 2012 pozdě v noci v rodinném domku v Koněšíně, kde oběti žily. Podle obžaloby se Kafka vydal do domu podnapilý po návštěvě restaurace. Dvaasedmdesátiletému muži chtěl vyčíst jeho zásahy do vztahu s jeho vnučkou.
Zabušil na zadní vchod a když muž otevřel, Kafka mu údajně zasadil sérii ran nožem do krku a hlavy. Potyčka vzbudila také mužovu partnerku. Kafka podle obžaloby ubodal i ji (o nálezu těl čtěte více zde).
V domě pak údajně rozházel věci, aby vyvolal dojem, že tam řádil zloděj. Poté se podle obžaloby vrátil do restaurace, po cestě se umyl v rybníku. Z hospody nakonec odešel se svým otcem, který tam seděl s ním.
Policejní vyšetřování dvojnásobné vraždy vyvolalo ve vsi s pěti stovkami obyvatel pozdvižení. Protože si vyšetřovatelé nebyli dlouho jistí pachatelem a v domě obětí se našly biologické stopy, odebírali vzorky DNA všem obyvatelům Koněšína (více čtěte zde). Stopy na místě činu se přitom kriminalistům hledaly špatně, po objevení těl domem prošla spousta lidí.
Proti rozsudku krajského soudu se odvolal státní zástupce, který požadoval vyšší trest, i samotný Kafka. Mladík se k činu nejdříve přiznal. Nakonec vše popřel a tvrdil, že byl pod tlakem policistů. Ti mu prý vraždu vsugerovali (o mladíkově přiznání si přečtěte zde). Proti němu svědčí pachové stopy v ložnici i to, že policisté na základě jeho popisu našli nůž.
