Silnice druhých a třetích tříd vlastní kraje. Pozemky pod nimi ovšem v mnoha případech dosud patří soukromým vlastníkům. Ilustrační snímek

Silnice druhých a třetích tříd vlastní kraje. Pozemky pod nimi ovšem v mnoha případech dosud patří soukromým vlastníkům. Ilustrační snímek | foto: www.vymoly.cz

Vysočina ročně utratí miliony za výkup pozemků pod krajskými silnicemi

  • 3
Patnáct let po vzniku krajů má vysočinské hejtmanství ještě zhruba pětinu svých silnic na pozemcích cizích majitelů. Majetkové vztahy se od svého vzniku snaží narovnat, za posledních dvanáct let odkoupilo přes milion metrů čtverečních. Naposledy utratilo osm milionů, když půdu koupilo od ČEZ.

Loni uzavřelo hejtmanství na Vysočině jeden větší obchod se společností ČEZ. Nakoupilo od ní za zhruba osm milionů korun pozemky pod krajskými cestami v okolí Dalešic a dukovanské elektrárny. Přesto stále existují stovky, a možná i tisíce majitelů, kterým jezdí na pozemcích auta po silnicích druhé a třetí třídy.

„Snažíme se stále vykupovat pozemky pod silnicemi tam, kde ještě nejsou vykoupené,“ uvedl náměstek hejtmana Libor Joukl.

Kraj před patnácti lety převzal silnice od státu. A úředníci hned zjistili, že pod velkou spoustou z nich nejsou vypořádané majetkové vztahy ohledně pozemků. Začalo vykupování. V letech 2003 až 2015 kraj získal přes milion metrů čtverečních od různých firem a jednotlivců z řad vlastníků.

Ministerstvo financí pomáhalo kraji s vyplácením majitelů. „Kraj Vysočina získal dotace v celkové výši 41 milionů. Další výdaje v řádů milionů hradil ze svého rozpočtu,“ sdělil šéf krajského majetkového odboru Petr Kolář.

Mimo to hejtmanství ještě dostalo bezúplatně od státu další statisíce metrů čtverečních.

Kraj majitelům nabízí nejméně 50 korun za metr čtvereční

Ročně kraj zaplatí za silniční pozemky dva až čtyři miliony. „Loni to bylo víc, protože se podařil ten velký výkup od ČEZ,“ popsal Joukl. Šlo o cesty, které patří do katastrů obcí Dukovany, Kozlany, Třesov, Stropešín, Kramolín a Slavětice.

„Z naší strany šlo o prodej části komunikací za cenou obvyklou,“ poznamenal mluvčí dukovanské elektrárny Jiří Bezděk. ČEZ tyto pozemky vlastnil, ale údržbu na silnicích již dříve zajišťoval kraj.

Když hejtmanství vykupuje pozemky pod stávajícími cestami, nabízí zpravidla 50 korun za metr čtvereční. Dříve to bylo u silnic třetích tříd jen 40 korun, teď už se ale cena sjednotila se silnicemi druhé třídy na padesátikorunu.

„Když vykupujeme pozemky pro nové silnice, tak je to víc. Nikdy to není méně než padesát, většinou okolo sedmdesáti,“ sdělil náměstek hejtmana. Třeba ale při plánované stavbě obchvatu Jihlavy může být tato suma ještě vyšší.

Na všechno ohledně cen má ale kraj svoje pravidla a limity. Konečné slovo mají radní, nebo v některých případech zastupitelstvo.

U otevření jedné z prvních nových silnic v kraji byl Zeman

Odkupuje se hlavně v případech oprav, nebo když se majitelé kraji sami přihlásí. U silnic druhých tříd je kraj v odkupech dál než u cest třetích tříd. A ještě potrvá mnoho let, než všechny pozemky dostane.

„Počet takových pozemků, jejich výměra či počet vlastníků není přesně znám. Velké úseky silnic nejsou totiž zaměřeny a zejména v územích, kde dosud neproběhla digitalizace katastru nemovitostí, nejsou tyto údaje zjistitelné bez vynaložení enormních finančních prostředků,“ upozornil Petr Kolář.

Těsně po vzniku krajů měl vysočinské silnice na starosti Petr Pospíchal, jeden z Jouklových předchůdců ve funkci. Kromě nevypořádaných silničních pozemků si vybavuje jednu z prvních dopravních akcí kraje.

„Bylo to na silnici mezi Jihlavou a Žďárem, když jsme srovnávali ty dva kopce za Bohdalovem směrem na Nové Veselí. Jeden kopec se ubíral o devět metrů a druhý o jedenáct,“ zavzpomínal Pospíchal.

U slavnostního otevření byl tehdy i dnešní prezident Miloš Zeman, který v Novém Veselí tehdy bydlel.