„Máme radost. Jen čtyři měsíce od dokončení nákladné rekonstrukce se nám podařilo všechny byty v obou vchodech zaplnit,“ neskrýval uspokojení místostarosta Čeněk Jůzl (KDU-ČSL).
Ještě před pár lety by přitom do domu se dvěma vchody a čísly popisnými 310 a 311 dobrovolně nikdo nevstoupil, natož by tam šel bydlet. Byl v naprosto dezolátním stavu. Tak s ním naložili někdejší nájemníci. Ve druhé polovině minulého století se čtvrť, v níž dům stojí, stala jednou z nejvíce zanedbaných ve městě.
V 90. letech jí navíc další velkou ránu uštědřila radnice. Domy 310 a 311 v ulici 5. května se staly jakýmsi odkladištěm problémových obyvatel, neplatičů a sociálně slabých. Tehdejší radnice je sem nechala nastěhovat z jiných lokalit ve městě.
A tím začalo peklo nejen pro domy samotné, ale i pro jejich sousedy. V ulici najednou přibylo oficiálně dvanáct až šestnáct rodin, ve skutečnosti však mnohem víc. V okolí byl hluk, nepořádek, konflikty tu často řešila městská policie. Ze sousedních družstevních domů na nové obyvatele pravidelně směřovaly stížnosti.
„Tyto problémové rodiny začaly na dvoře devastovat, co jim přišlo pod ruku. Jsou agresivní, rozbíjejí okna, lámou zrcátka a antény u zaparkovaných aut, děti po vozech běžně skáčou, hází kameny do sklepa,“ popisoval před deseti lety předseda bytového družstva Rudolf Stára.
Vstupní brána do města potřebovala úklid
Obyvatelé chtěli společný dvůr za oběma domy oddělit plotem. To se jim nikdy nepodařilo. Zprvu byli nařčeni z rasové nesnášenlivosti, neboť většinu nově příchozích tvořili Romové, pak se nemohli shodnout s městem na financování a vedení plotu.
Radnice však nakonec využila jiné možnosti, pro slušné obyvatele ulice tu nejlepší. Kvůli neplacení nájmu většinu problémových obyvatel domů 310 a 311 vystěhovala. Další pak po jejím nátlaku odešli sami a domy se vyprázdnily.
Po otevření dopravního terminálu chtěla „vstupní bránu do města“, jak začala lokalitu nazývat, vylepšit. Rekonstrukce domu byla proto nutná.
„To ale bylo něco. Děláme všude možně, ale nic takového jsem ještě neviděl,“ líčil jeden ze zaměstnanců stavební firmy, která zakázku na rekonstrukci domů získala.
„V celém domě byl neuvěřitelný zápach, vše zničené, totálně vybydlené, na zemi se válela půlmetrová vrstva odpadků,“ popisoval, v jakém stavu firma domy přebírala.
Kompletní rekonstrukce se odehrála v posledních třech letech, ukončena byla loni. A právě i kvůli zdevastovanému stavu interiérů se hodně prodražila. „Náklady na rekonstrukci činily 17 milionů korun,“ vyčíslila mluvčí radnice Alena Doležalová.
V dvou vchodech je nyní celkem 16 menších bytů. Radnice jich prodávala osm v jednom vchodu. Ceny začínaly na 885 tisících korun, lišily se podle vnitřního vybavení. Druhou část domu s dalšími osmi byty pronajala společnosti Fokus, která se stará o duševně nemocné. S pomocí sedmimilionové dotace tu pro ně vybudovala chráněné bydlení.
