Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Z Brodu mizí holubi po stovkách. Jejich odchyt ztěžují chráněné kavky

  • 5
Jestli se o nějakém místě dá říct, že v něm holubi nezažívají nejklidnější časy, pak to bude Havlíčkův Brod. Na odchyt a likvidaci obtěžujících opeřenců se město roky zaměřuje. Na konci letošní sezony se počet zlikvidovaných kusů vyšplhal na čtyři a půl tisíce. Stále více však odchyt komplikují kavky.

S odchytem holubů začal Brod v roce 2008. Pravidelně rok co rok bývají na zhruba pěti místech nainstalovány odchytové klece. Bývá to třeba na budovách v Dolní ulici, na kostele svaté Kateřiny či na sídlech řady firem i náboženských organizací. Na potravu nalákaní holubi do klecí vlezou, ven se už ale nedostanou.

„Odchytová zařízení se pravidelně dvakrát týdně kontrolují, odchycení holubi jsou vybíráni a v souladu s platnými veterinárními předpisy usmrcováni,“ popisuje Lenka Rázlová z městského odboru životního prostředí.

Poslední dobou se však odchyt trochu komplikuje. Havlíčkův Brod má totiž takové štěstí, že v něm žije velice početná kolonie kavky obecné. „Je to přibližně dvě stě až dvě stě padesát párů,“ vypočítává ředitel brodské Agentury ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč. A kavka obecná je, na rozdíl od holuba, zvláště chráněným druhem.

Přitom je pro laika od holuba téměř k nerozeznání, obývá i stejné prostory, má podobné chování. „Rozdíl je v tom, že kavky v takové míře jako holubi nekálí po střechách a nebylo prokázáno, že by byly přenašeči chorob,“ vysvětluje Hlaváč.

Kavky mohou zahnízdit v komínech a ucpat je

Kavky obecné původně žily v přírodě, nejčastěji v dutinách stromů. Jenže se v minulosti začaly stahovat do měst, kde mají snadněji přístupné zdroje potravy. Na život mezi lidmi si zvykly a v přírodě se dnes již prakticky nevyskytují. Právě proto byly zařazeny na seznam zvláště chráněných druhů.

„Tento ohrožený druh obývá obdobné prostory jako holubi, často například římsy pod okapy nebo nepoužívané komíny,“ konstatuje Lenka Rázlová.

Podle Hlaváče právě tím, kde se dokážou zahnízdit, jsou kavky pro obyvatelstvo rizikové. „Při zahnízdění v komínech mohou způsobit ucpání průduchů, což může skončit i požárem,“ pravil.

Jak dodal, proto je vhodné v místech, kde to ničemu nevadí, hnízdiště kavek ponechávat, aby se nepřestěhovaly do více nebezpečných míst.

„Zničení hnízdiště kavky bez výjimky ministerstva životního prostředí je přestupkem proti zákonu o ochraně přírody a jejich regulace není, na rozdíl od holubů, povolena,“ upozorňuje i Rázlová.

Kvůli výkalům ani nemělo cenu mýt okna

Ochránci přírody však holuby považují za mnohem škodlivější ptáky. A to i kvůli jejich množství. Zatímco kavek se v Brodě počítá na pár stovek, holubů může být až desetkrát tolik. Proto nepřekvapí, že počet odchycených holubů se pohybuje ve stovkách ročně.

Holubi se likvidují z několika důvodů. Jednak jsou přenašeči nejrůznějších onemocnění. „Mezi možné nákazy patří toxoplazmóza, salmonelóza, ornitóza, ale i určité druhy tuberkulózy,“ vyjmenovala Rázlová. Velká koncentrace zdivočelých holubů způsobuje i jejich trvalé promoření ektoparazity.

V místech, kde se vyskytují holubi ve větším počtu, se projevuje jejich negativní vliv na čistotu prostředí. Zničené bývají fasády, znečištěná veřejná prostranství, poškozené jsou památky.

„Teď už je to mnohem lepší, než to bývalo před pár lety. To nemělo vůbec cenu mýt okna, protože za dvě hodiny na nich byly nové fleky. A nechat auto u domu znamenalo jistotu, že ho druhý den najdeme označkované holubími výkaly,“ popisuje paní Miroslava bydlící poblíž havlíčkobrodského nádraží.

Přestože se počet holubů ve městě daří radikálně snižovat, hodlá v něm radnice pokračovat i v dalších letech. Nebo možná právě proto.