Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zámek v Brtnici zdevastoval režim i soudní tahanice. Začíná jeho obnova

  11:18aktualizováno  11:18
Zámek v Brtnici se pomalu probouzí do nového a snad konečně lepšího života. Rozbíhají se opravy a chystá se navázání kontaktů s potomky posledních majitelů. To vše poté, co ve druhé polovině minulého století nechal režim zámek chátrat. A po revoluci se o něj zájemci dlouho soudili.

Zchátralý zámek v Brtnici mezi Vánoci a Novým rokem vítá turisty. Ti si mohou prohlédnout jinak nepřístupné interiéry kdysi honosného sídla, k vidění je i tajemný náhrobek z bílého mramoru. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Je to opuštěný zámek, ve kterém se zastavil čas. Zimní vítr se prohání vytlučenými okny v místnostech, kde bývaly medově zlaté dřevěné podlahy, gobelíny, nad nimiž se tajil dech. Úžasný výhled do podzámčí je z okna bývalé ložnice poslední hraběnky Collaltové.

Přesto to místo není mrtvé. Brtnický zámek, poznamenaný dobou po roce 1948, má v sobě tolik příběhů, tak barvitou historii a hlavně leží nad natolik malebným městečkem na Vysočině, že stojí za návštěvu. I teď v mrazivé zimě.

„Až do Silvestra jsou prohlídky zámku. V úterý 30. prosince od 16 hodin bude v bývalé zámecké konírně přednáška o Vánocích. Přijede k nám o nich povídat odbornice, památkářka Martina Veselá z Telče. Zatopíme v kamnech, aby bylo teplo a příjemná atmosféra,“ uvedl Lukáš Kružík z obecně prospěšné společnosti Zámek Brtnice.

Společnost sdružuje nadšence, kteří mají k městečku a jeho historické dominantě silný vztah. V poslední době se jim daří ve spolupráci s místní radnicí a památkáři zámek, na kterém se podepsaly i letité soudní tahanice kvůli nevyjasněným majetkoprávním vztahům, víc otevřít návštěvníkům. Opravují se střechy, chystají se akce.

Mor do městečka zavlekl doprovod císaře Leopolda I.

V roce 2015 tu bude například zajímavá výstava o moru, kterou odborně zaštítí telčští památkáři. Vernisáž se uskuteční počátkem června. A k připomínce 300. výročí vypuknutí zdejší největší epidemie roku 1715 bude poslední srpnový víkend historický morový průvod. V létě tu opět počítají s pravidelnými prohlídkami, v srpnu s letním kinem.

Fotogalerie

Mimochodem - mor do městečka poprvé zavlekl doprovod císaře Leopolda I. To když panovník v roce 1679 přes Brtnici prchal před epidemií z Vídně do Prahy a v brtnickém špitále se zůstal léčit jeden z jeho dvořanů.

„Máme před sebou příští rok spoustu práce, kterou děláme ve volném čase. K zámku neexistuje téměř žádná obrazová dokumentace. Zřejmě nás v budoucnu čeká i pokus o kontaktování potomků posledních majitelů, kteří odtud narychlo odjížděli v roce 1945. Žijí deset kilometrů od Benátek,“ naznačil Kružík. „Můžou mít řadu dokumentů, které nám můžou leccos osvětlit.“

Kvůli stěhování tajemného náhrobku ubourali kus okna

Tajemstvím zůstává, kdo je autorem mimořádně zajímavého náhrobku jednoho z významných zdejších pánů, který zajistil rozkvět panství v období renesance. V 16. století žijícího Hynka Brtnického z Valdštejna. Ve své době patřil do jedné z nejbohatších rodin v českých zemích, která vlastnila mimo jiné panství na Sádku a v Moravských Budějovicích. Při prohlídce můžou návštěvníci vidět náhrobek v modrém salonku.

Tento tunový kus precizně opracovaného bílého mramoru vyloupl ze země úplně náhodou bagrista, když v 60. letech minulého století prováděl zemní práce u nedaleké sýpky. „Ubourali tehdy část jednoho okna, aby mohli jeřábem náhrobek dostat do modrého salonku. Je těžký a objemný, jinak to nešlo,“ prozradil průvodce Petr Veselý, taktéž člen obecně prospěšné společnosti Zámek Brtnice.

Existují úvahy, že by mramor mohl pocházet odněkud ze severní Moravy. Odborníci ale zatím autora a místo původu surového kamene nevypátrali.

Deník z cest majitele zámku po Evropě je ve Vatikánu

A zámek má ještě jednu velkou zajímavost, která v budoucnu stojí za bližší prozkoumání. Deník z cesty po Evropě, který si vedl v letech 1599 až 1602 Zdeněk Brtnický z Valdštejna. Deník dnes leží v archivu ve Vatikánu.

„Zdeněk Brtnický z Valdštejna byl pán, který v době renesance cestoval, aby se podíval, jak se spravují panství jinde, chtěl vidět i jiné kouty Evropy. V Anglii se mu dokonce dostalo audience u královny Alžběty I. Deník i s celou rozsáhlou brtnickou knihovnou zabavili Švédové při svém tažení. Knihy z knihovny se dodnes zřejmě nacházejí porůznu ve Švédsku, deník doputoval do Vatikánu,“ uvedl průvodce Petr Veselý.

Dnes je na zámku k vidění sál vjezdů - sál s velmi bohatou raně barokní štukaturou a se souborem velkoformátových pláten z let 1723 a 1724, která znázorňují příjezdy několika císařů do Brtnice. A další více či méně dochované prostory zámku, byt posledních majitelů, pozdně gotické sklepení, hradní přízemí a kuchyň.

V norkovém kožichu do kravína, z gobelínů koberečky

Na své místo se vrátily po restaurování i unikátní pozdně gotické plátové dveře. Zajímavé jsou tím, že se, jak bylo v té době typické, neotevírají klikou, ale ještě velkým klíčem.

Po únoru 1948 došlo na zámku k rozprodeji mobiliáře a majetku za směšně nízké částky. „Pak se v Brtnici děly takové věci, jako že se chodilo do kravína v norkovém kožichu, z gobelínů se stříhaly malé koberečky jako předložky a podobně,“ přidal střípek ze zdejší historie průvodce Petr Veselý.

Zámek je dominantní stavbou města. Původně gotický hrad založili Valdštejnové kolem roku 1430. Současnou podobu se třemi nádvořími dostal v období renesance. Po Bílé hoře se stal majetkem italského rodu Collaltů, kteří pokračovali v jeho úpravách. V roce 1958 byl zámek prohlášen kulturní památkou, ale chátral.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda dodávky, která narazila do návěsu kamionu na 93,5. kilometru ve směru na...
Řidiči to neubrzdili. Dvě smrtelné nehody na D1 měly stejný scénář

Opět náraz do kamionu, který stál kvůli koloně nebo předchozí nehodě. Na dálnici D1 na Vysočině zemřel tento týden už druhý řidič, který cestou ve směru na...  celý článek

Slavnosti tří kápí se konají v Třebíči pravidelně ve druhé půlce srpna....
Ohňostroj i historický průvod během slavností Tří kápí rozzáří Třebíč

Slavnosti Tří kápí, hojně navštěvovaná třebíčská letní akce, od pátku do neděle oživí město. Program zpestří koně, rytíři či muzika. Organizátoři opět...  celý článek

V Lukách nad Jihlavou někdo natřel most narůžovo.
Natěrače mostu narůžovo policie našla. Musí zaplatit, nebo barvu smýt

Policisté dopadli natěrače, který před dvěma týdny v noci nabarvil železniční viadukt v Lukách nad Jihlavou narůžovo. Hrozí mu až rok vězení.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.