Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Majitelka obchodu na vsi pracuje bez výplaty, doufá v dotaci z kraje

  11:14aktualizováno  11:14
Prodejny potravin na malých vsích bojují o přežití. Například v Kalhově obchod funguje jen za cenu toho, že si majitelka nevyplácí mzdu a ještě dostává materiální podporu od obce. Kraj Vysočina jim chce v letošním roce poslat dva miliony korun. „Jde o naprosté minimum,“ reagují provozovatelé obchodů.

Renata Manglová od léta provozuje vlastní prodejnu v Kalhově na Jihlavsku. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Kalhov je malá vesnička, která leží zhruba v půli cesty mezi Jihlavou a Humpolcem. Dojet do ní však není v zimě zrovna nejsnadnější úkol. Obec, v níž žije něco málo přes sto obyvatel, totiž leží v oblasti, kde se nesmí na ošetření silnic používat chemické prostředky.

Asfalt proto pokrývá v posledních dnech souvislá vrstva ledu, v níž jsou vytlačené koleje od projíždějících aut. Jezdí se zde krokem. Konec světa, řekl by si leckdo. A právě v tomto místě provozuje svůj obchod Renata Manglová.

Na bílém štítě domu je připevněná cedule s nápisem „Potraviny Kalhov“. Na zeleném plotě kolem předzahrádky pak dvě reklamní plachty upozorňují na to, že kromě základního jídla lze uvnitř koupit i stáčené víno.

„Místní sem na něj chodí. Přijdou nakupovat, a když se jich zde sejde víc, tak jim uvařím kafe nebo načepuju dvě deci vína a oni si tady pak spolu chvíli popovídají, než se zase vrátí domů,“ vypráví mladá provozovatelka obchodu.

Fotogalerie

Pracovat v něm začala zhruba před dvěma lety, pod tehdejším majitelem. Tomu se však prodejna nerentovala, nezvládala se uživit. Proto se rozhodl, že ji pustí. Obchodu se v létě ujala Manglová.

„Nechtělo se mi nikam dojíždět. Navíc jsem tady svou paní,“ vysvětluje své pohnutky, proč se vydala na více než nejistou dráhu majitelky obchodu v malé vysočinské vsi, v níž žije 20 let.

Pultu dominuje stará váha, na níž se hmotnost zjišťuje pomocí kovových závaží. Na novější vybavení nejsou peníze. I tak se musela Manglová při rozjezdu podnikání zadlužit, splácí například auto, které k prodejně nutně potřebuje. Její objednávky totiž nejsou dostatečně velké na to, aby jí firmy všechno zboží dovezly.

„Musela bych dělat objednávky nad 10 tisíc, ale to tady neudělám. Objednávám asi tak za čtyři tisíce a pro zboží si jezdím,“ tvrdí prodavačka, která si prý za celou dobu, co krámek vlastní, nevyplatila mzdu.

„Vyplácím se víceméně pouze ve zboží. Beru si ho, aniž bych si ho platila. Sem tam mi samozřejmě nějaké peníze zbudou, když si potřebuju koupit boty třeba za sedm set, tak si je koupím. Ale že bych si třeba vyplatila osm tisíc, to neexistuje,“ vypráví žena, které je oporou přítel.

Ještě přibude pokladna na EET

K šetrnosti má důvod. Vyhlíží další výdaje. Od 1. března si bude muset kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) pořídit novou pokladnu. Jde o investici v řádu tisíců korun. Přesto ji optimismus a nadšení do podnikání stále neopouští. „Pořád mě to baví. A když už jsem se do toho dala...,“ směje se.

Je jí ovšem jasné, že současná situace není na dlouhodobější žití. Proto by uvítala pomoc. Už nyní jí vychází výrazně vstříc Obecní úřad v Kalhově. Ten prodejně odpouští nájem za prostory a náklady na vodu, poskytl jí i dřevo na topení. Na provozovatelku tak zbývá pouze úhrada elektřiny.

Obec se svého obchodu nechce vzdát. Zejména kvůli starším lidem, kteří nemají tolik množností dojet si nakoupit jinam. „Na nějakou další finanční pomoc už ale nemáme,“ tvrdí starosta Zdeněk Dvořák.

Proto by jak Manglová, tak i vedení obce přivítaly, kdyby se na ně dostalo v novém dotačním programu, který vypisuje Kraj Vysočina. Ten chce rozdělit dohromady dva miliony korun na podporu prodejen s potravinami na malých vsích. Zatím však nemá jasné podmínky a pravidla. Vše by se mělo doladit během jara, v červnu pak budou program schvalovat krajští zastupitelé.

Žehrají i velcí

Renata Manglová z Kalhova je ovšem na vysočinském venkově výjimkou. Podnikatelů, kteří by zde měli vlastní obchod s potravinami, je minimum. Většinu tohoto trhu ovládají řetězce, nejčastěji sdružené pod hlavičkou družstva COOP. I ony však bojují o přežití svých obchodů.

„Dvě třetiny počtu našich prodejen vykazují hospodářskou ztrátu, v průměru je to 200 tisíc korun za rok na provozovnu,“ vypočítává Lubomír Martinů, předseda Jednoty Kamenice nad Lipou. Jím vedené družstvo provozuje 45 obchodů s potravinami. Loni jich bylo o šest víc a je pravděpodobné, že i během letoška se jejich počet sníží.

Své provozovny v loňském roce zavíralo i COOP družstvo HB. Naposledy v Hostákově nedaleko Vladislavi na Třebíčsku. Na provoz zhruba dvaceti dalších pak družstvu v kraji přispívají obce.

„Největší problémy s ekonomickou udržitelností a zachováním prodejen mají obce s 250 a méně obyvateli. Dílčí problémy však jsou i v obcích do 500 obyvatel,“ tvrdí Vladimír Stehno, předseda COOP HB.

„Pro dosažení kladných hospodářských výsledků by měl maloobchodní obrat činit 200 tisíc korun na jednoho zaměstnance za měsíc. Když nemá být prodejna ztrátová, musí počet obyvatel na jednu obchodní jednotku převyšovat 500 osob,“ doplňuje svoje zkušenosti Martinů.

Jednota Kamenice nad Lipou před časem oslovila své zákazníky, aby zjistila, podle čeho se při nákupu řídí. Kromě jiného tak zjistila, že ve vesnici s počtem kolem dvou set obyvatel pouze tři zákaznice pořídí celý nákup v tamní prodejně.

Oba předsedové nový grantový program Kraje Vysočina vítají, ale zároveň jedním dechem dodávají, že je nedostatečný. „Kvitujeme, že se konečně začalo něco dít. Samozřejmě přislíbená částka vzhledem ke stovkám obcí na Vysočině je naprosto minimalistická,“ tvrdí Martinů.

Trh nekřivíme, jde o sociální smír, tvrdí Pacal

Kraj Vysočina letos poprvé pošle dva miliony korun na podporu malých venkovských prodejen. Podle náměstka hejtmana Pavla Pacala, jenž je zodpovědný za regionální rozvoj, jde o pilotní projekt. Pokud se ukáže, že obce o ­tuto podporu budou stát, bude Pacal chtít, aby se nejen na podpoře malých venkovských obchodů v ­budoucnosti podílel i stát.

„Chceme, aby občanská vybavenost na venkově odpovídala dnešním standardům života,“ tvrdí.

Podle čeho budete vybírat obchody v malých obcích, kterým kraj pomůže? Budete po nich chtít, aby vám prokazovaly svoji ztrátu?
I to je jedna z variant. Z dotazníků, které jsme poslali do obcí, jsme zjistili, že někde dokrývají obchodům provozní ztrátu, jinde naopak nemají vesnice peníze na investice do prodejen. Proto je pak zařízení zastaralé a zvyšuje provozní náklady. Okruh podpory může být širší, proto chceme udělat přesnou definici, abychom někoho nevynechali.

Jak jste přišli na částku 2 miliony korun?
To bylo vypočítáno z hlediska minimální podpory pro okruh obcí, kterých by se to mělo dotknout. Uvidíme, jak se to vyvine, je to pilotní projekt. Myslíme si, že částka dvou milionů je dostatečná.

Proč by měly veřejné peníze pomáhat komerčním obchodům, které se nedokážou uživit samy? Nepokřiví krajská podpora trh?
To je otázka, která je hodně diskutovaná, proto i částka dvou milionů není příliš vysoká. Trh pokřivovat nechceme, musíme postupovat citlivě. Na druhou stranu ne všechny záležitosti dokáže trh sám vyřešit. Jsou opravdu hodně malé obce, kde kupní síla a poptávka nejsou dostatečné. Zároveň tam ale žijí starší lidé, kteří nemají možnost si zajet nakoupit jinam. V rámci sociálního smíru musíme najít hranici, kde je vhodná podpora a ­kde už to musí vyřešit trh. Proto se program nebude týkat všech obcí, ale pouze s určitým počtem obyvatel.

A ta hranice je jaká? Už je stanovená?
To je parametr, který je předmětem diskuse. Nějakou představu máme, ale konečné to bude až v ­květnu nebo červnu.

A představa je jaká?
Hranice se stanovuje těžko, vždycky se najde někdo, kdo se do ní těsně nevejde. Nechci říkat nic konkrétního, protože to není uzavřené. Velmi obecně mohu sdělit, že se to bude týkat obcí s počtem obyvatel nižším než dva tisíce.

A spodní hranici budete také stanovovat? Že by kraj řekl, že mu nestojí za to pomáhat udržet obchod v obci, kde žije třeba 100 obyvatel?
Spodní hranici nenastavujeme. Momentálně o ní neuvažujeme, zatím o ní nepadlo ani slovo.

Máte ambici zachránit každou prodejnu i v sebemenší vesnici?
Hlavně nechceme brát svébytné právo obcím. Obec si musí sama posoudit, zda je pro ni prodejna důležitá, či ne. My podáváme pouze pomocnou ruku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda, při které Porsche Cayenne narazilo do stojícího kamionu v koloně na D1....
Porsche se zaklínilo pod kamion a řidič zemřel, policie hledá svědky

Smrtelná nehoda, při níž se v úterý na dálnici D1 zabil slovenský řidič v luxusním SUV Porsche Cayenne, není objasněná. Policie hledá svědky kolize, po níž vůz...  celý článek

V Lukách nad Jihlavou někdo natřel most narůžovo.
Natěrače mostu narůžovo policie našla. Musí zaplatit, nebo barvu smýt

Policisté dopadli natěrače, který před dvěma týdny v noci nabarvil železniční viadukt v Lukách nad Jihlavou narůžovo. Hrozí mu až rok vězení.   celý článek

Rekonstrukce hradu Roštejn, který se nachází mezi Telčí a Třeští na Jihlavsku,...
Na Roštejně vystaví kostěnou kostku a vyženou dřevomorku

Projít si jednu prohlídkovou trasu hradu dvakrát? A za cenu jednoho vstupného? Právě to je nyní možné na loveckém hradu Roštejn nedaleko Telče. Neskrývá se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.