V minulosti byl kopec holý i zarostlý, v posledních patnácti letech byl částečně odlesněn. Alejí vysázenou na památku padlých vojáků v první světové válce k němu vede od evangelického hřbitova naučná stezka a kolem vrcholu vznikla před dvěma roky lesní stezka.
„Je to důležité místo z hlediska historie, rekreace i kultury Nového Města,“ připomíná starosta Michal Šmarda a pokračuje: „Studenti v tomto semestru zpracovávají návrhy a začátkem příštího roku bychom měli nad nimi diskutovat. Také seznámíme veřejnost s těmito studiemi.“
Více než 20 studentů strávilo nějaký čas přímo v Novém Městě. Zmapovali si okolí a také si při pálení ohně přímo na Kaplisku vyslechli názory místních.
„Jsou dva možné pohledy. Lokalita je historicky chápána jako holý kopec, na kterém byly vztyčeny tři kříže jako poděkování, že město minula morová epidemie. V 50. letech minulého století se názor změnil, kopec byl zalesněn a ztratil dominantní postavení,“ poukazuje Šmarda.
Zalesnění Zelené hory ve Žďáře prý nebyl komunistický trik
Podobnou diskusi měli v sousedním Žďáře nad Sázavou, když se před lety řešilo odlesnění Zelené hory, kde poutní místo postupně zarostlo náletovými dřevinami.
V posledních letech skvostná Santiniho architektura už zase září do dáli a přitahuje pozornost.
V zapojení krajinářů se angažuje bývalý děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity a novoměstský patriot Ladislav Slonek. Upozorňuje, že k zalesnění nedošlo kvůli snaze komunistů skrýt církevní symboly, jak se mylně traduje.
„Nebyl to žádný komunistický trik. Na místě vystupovala mateční hornina, byla tam holina. Po roce 1950 byl vydán zákon, podle kterého musely být holiny označené jako A0 zalesněny. Podobně jako kopce nad Sněžným nebo v okolí Milov,“ vysvětluje lesnický odborník.
Uvažují o zakrytí bioplynové stanice a osvobození potoka
Podle Ladislava Slonka si musí všichni uvědomit, že Tři kříže jsou na lesní půdě, která se řídí podle zákona závazným plánem, za jehož porušení hrozí sankce.
Studenti dostali za úkol řešit celou oblast od evangelického hřbitova až po rozcestí na Křídla, alej a dvůr Cinzndorf. Podle Slonka se v jejich pracích objevují nápady jako zakrýt zeleným pásem bioplynovou stanici v sousední Nové Vsi, vytvořit více mezí nebo „osvobodit“ potok zatrubněný při melioracích.
„Studenti měli v zadání, že jde o klidovou oblast pro turistiku a procházky, kam se nebude Nové Město rozšiřovat,“ popisuje.
Nejprve se Novému Městu vyhnul mor, o 150 let později cholera
O kopci s výškou 675 metrů nad mořem na východní straně Nového Města se traduje, že se na jeho vrcholu objevily dřevěné kříže v roce 1680 jako poděkování Bohu za uchránění města před morem. V červenci 1832 byly dřevěné kříže nahrazeny kamennými, o rok dříve městu totiž pro změnu hrozila epidemie cholery a obyvatelé města jí zase unikli.
Nápadů a plánů, jak Kaplisko využít, se už podle autorů naučné stezky objevila celá řada. Tak třeba v roce 1783 jeden poustevník žádal o příspěvek na stavbu kaple a poustevny. Za první republiky měl být na vrcholu umístěn pomník padlým, který nakonec našel místo na náměstí.
Vedení města ještě před sametovou revolucí uvažovalo, že na kopci vznikne nový hřbitov - po vybudování silničky, sítí a parkoviště však záměr přehodnotilo. Bohdalovský astrolog a léčitel Emil Havelka zase chtěl místo vyzařující silnou energii využít pro relaxační pyramidu.
