Jeden slavnostní akt střídal druhý. Hlavní událostí byla bohoslužba v kostele sv. Petra a Pavla. Ten byl zaplněn do posledního místečka a tísnilo se v něm několik set věřících. Mše se zúčastnily desítky pozvaných hostů, řeholníků a kněží v čele s brněnským biskupem.
Vojtěch Cikrle vyzdvihl jednak historický, hospodářský a kulturní význam kláštera, především však lidi nabádal, aby objevili jeho znamení - duchovní náboj.
"Jsme v památném prostoru, ale nehleďme jen na to vnější. Krása je na povrchu. Zde jsou kameny, omítka, hezké obrazy. Naším úkolem je však najít vnitřní chrám člověka," zdůraznil v promluvě Cikrle.
Historie klášteraKlášter v Nové Říši založili roku 1211 Markvard z Hrádku a jeho žena Vojslava pro panny sv. Norberta čili premonstrátky. Správci se stali probošti vysílaní sem opatstvím v Zábrdovicích. Běsnění přinesly husitské války na počátku 15. století, kdy byl klášter několikrát vypálen. Přes pokusy o jeho opětovné pozvednutí vymřel ženský konvent osobou převorky Anny Černické, která roku 1596 odešla do Chotěšova v Čechách. V roce 1598 složili první dva zábrdovští premonstráti řeholní sliby pro Novou Říši. Roku 1733 byl klášter povýšen na opatství. Rozvoj zabrzdil požár v roce 1813. V roce 1942 klášter přepadli nacisté, pak se změnil ve středisko Hitlerjugend. V roce 1950 zdejší řeholníky zatkli komunisté. Z kláštera se stalo na 40 let vojenské skladiště. V roce 1991 byly značně zchátralé budovy navráceny řádu. (Zdroj:www.klaster.novarise.cz) |
Setkání desítek rodáků, návštěva stovek lidí z Moravy
Do Nové Říše přicestovalo auty či autobusy velké množství poutníků, převážně z Moravy. Pouze setkání rodáků se odhadem zúčastnilo kolem 150 lidí. Městys navštívilo na tisíc lidí.
"Chtěl bych poděkovat všem těm, kteří se svojí pílí zasloužili o důstojnou oslavu výročí 800 let od založení kláštera. Akce se připravovala od Velikonoc," ocenil opat Marian Rudolf Kosík.
"Vydal jsem se sem, protože jsem se zde v baráku na náměstí narodil," vysvětloval Ervín Fridrich, jihlavský pedagog.
"Jelikož jsem ročník 1934, tak si pamatuji coby kluk, jak jsem se díval z okna a jak Novou Říši obsazovali v roce 1939 Němci. V roce 1942 zde zatkli kněze a poslali je do koncentračního tábora," vzpomínal Fridrich.
První pouť do novoříšského kláštera vykonala Růžena Korbelová, žákyně ze Slavonic. "Nejvíce se mi zde líbil hlavní oltář. Byla jsem přítomna i na bohoslužbě, na níž mě velmi zaujalo kázání otce biskupa, jak povzbuzoval k modlitbě a jak nám vysvětlil evangelium," řekla.
Život městyse a kláštera nelze oddělovat
Opat Marian Rudolf Kosík měl organizačně náročný víkend, ale s oslavami jubilea kláštera, které ukončí listopadová Slavnost Krista Krále, byl spokojený. "Lidé si prohlédli nejen kostel, ale i historicky cennou knihovnu, která byla z větší části uchráněna před totalitními režimy 20. století, a řadu výstav."
Potěšen byl i novoříšský starosta Václav Křičenský. "Nová Říše obdržela z rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové znovu navrácení titulu městys v rámci sobotních oslav kláštera. Obec byla městečkem vyhlášena už asi 150 let poté, co byl v roce 1211 založen zdejší klášter. Původně se používal právě název městečko až do konce 2. světové války," dodal starosta.
Jak je vidět, život kláštera úzce souvisí s životem městyse. "Oboje od sebe nejde oddělovat," dodávají společně starosta i opat.
