Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V lesích Žďárska bojoval Černý partyzán. Jeho osud vylíčí nová kniha

  17:38aktualizováno  17:38
Říkali mu Černý partyzán a na konci druhé světové války jej znala téměř celá Vysočina. Teď se s ním mohou blíže seznámit i čtenáři v třísvazkové publikaci Česká cikánská rapsodie. Osudy romského odbojáře Josefa Serinka popisuje nově vydaná kniha.

Tato fotografie byla pořízena nejspíše v lesním táboře u Daňkovic anebo v lesíku u Veselí, a to v polovině srpna 1944. Josef Serinek je uprostřed mezi tehdy nejdůležitějšími pomocníky „Míšou“ Tumajevem (druhý zleva) a „Míťou“ Komarovem. | foto: Česká cikánská rapsodie

Významný český historik Jan Tesař v letech 1963 až 1964 zaznamenal vzpomínky romského partyzána Josefa Serinka, proslulého na Vysočině právě pod touto přezdívkou. Po čtyřiceti letech se k rukopisu vrátil a připravil jej k vydání.

Josef Serinek se svojí odbojářskou skupinou operoval ve Žďárských vrších.

Josef Serinek se svojí odbojářskou skupinou operoval ve Žďárských vrších.

„Rozsáhlá komentovaná edice, na které autor pracoval přes deset let, je dovršením jeho práce o dějinách českého partyzánského hnutí za druhé světové války, zejména v oblasti Vysočiny,“ poznamenal Vilém Faltýnek z nakladatelství.

„Serinkův příběh a Tesařovy čtivě napsané, nicméně odborně podložené komentáře mohou pro čtenáře z Vysočiny představovat dvojnásob poutavé čtení, protože je velmi pravděpodobné, že o některých událostech slyšeli, nebo se jich dokonce někdo z rodiny účastnil,“ dodává.

Uprchlík z koncentráku našel úkryt ve Žďárských vrších

Josef Serinek za války uprchl z koncentračního tábora v Letech a po nebezpečném útěku našel útočiště ve Žďárských vrších. „Vybudoval zde rozsáhlou odbojovou síť, získal řadu pomocníků, zorganizoval a vybudoval úkryty v lesích a u českých vlastenců,“ připomíná Robert Krumphanzl, vedoucí redaktor nakladatelství.

Historik Jan Tesař (vpravo) zaznamenal vzpomínky romského partyzána Josefa...

Historik Jan Tesař (vpravo) zaznamenal vzpomínky romského partyzána Josefa Serinka v letech 1963-1964. Po čtyřiceti letech se k rukopisu vrátil. S vydáním knihy mu pomohl redaktor nakladatelství Triáda Robert Krumphanzl.

Serinek se ve svých vzpomínkách vrací až do období první světové války, k pohnutým událostem roku 1942, kdy byl se svou rodinou kvůli romskému původu deportován do tábora v Letech, i k dramatickému úniku z něj.

Jeho vzpomínky na Vysočinu začínají pozdním jarem 1943. Zde se mu povedlo spojit se s formující se odbojovou skupinou kolem Josefa Grni a Karla Štainera-Veselého a postupně vytvořit vlastní lesní oddíl složený jak z českých partyzánů, tak z ruských uprchlíků.

„Běží mi naproti stará malá žena: Pane, pojďte, jistě máte hlad“

Vypráví i o tom, jak se v nejvyšší části Žďárských vrchů setkal s lidmi, kteří s ním soucítili a na útěku mu pomohli.

„Šel jsem dál přes luka, je tam cesta z Borovnice na Spělkov, nebyla to silnice. U ní selská usedlost, ve stodole ženské. Měly otevřenou stodolu, vyhnul jsem se a šel dále k vodě. Viděl jsem, že po mně všechny koukaly, dvě ženské kývaly na mne, mávaly za mnou. Šel jsem zpět, ona mi běží naproti, stará malá ženská: Pane, pojďte, jistě máte hlad, Vlastička vám něco dá. Tak jsem šel k té stodole a ona, abych počkal, a přinesla hrnec mléka a chleba právě upečený. Jak jsem se později dověděl, byla to rodina Matějova, mladý byl později s námi. Poslala mne na kopeček nad vodou, abych si tam odpočinul, ten les a pole že je jejich, tam že nemusím mít strach. Ona za mnou přinesla vajíčka a husí sádlo, abych neměl hlad, a že nemusím mít strach, že tam mohu být,“ předkládá Jan Tesař čtenářům Serinkovy vzpomínky.

Serinek se zmiňuje i o tom, že rodině pomáhal s hospodářstvím, večer se scházel s hospodářem a jeho rodinou a vypravoval jim o životě v koncentráku.

Při odvetě za smrt odbojového velitele Luži umírali nevinní

Kniha se věnuje i říjnu 1944, kdy partyzáni marně čekali na slibované posily z Londýna. Připomínána je i událost, při níž byl v Přibyslavi českými četníky zabit odbojový velitel Josef Luža. Následovala krvavá odvetná akce partyzánů na četnické stanici, při níž umírali nevinní.

„Při práci a intenzivním studiu dobových pramenů v archivech Jan Tesař nalezl mnoho nových informací a souvislostí. Podařilo se mu objasnit řadu událostí a identifikovat některé do té doby neznámé postavy odboje,“ připomíná Krumphanzl.

Tesařova kniha je podle něj mnohovrstevnatým dílem, které je možné číst více způsoby: „Jako dramatický a pohnutý příběh Josefa Serinka, jako obraz českého odboje, anebo jako ‚časosběrný‘ dokument o práci historika, který se po desetiletích vrací k odloženému materiálu.“

Třísvazková publikace má 1 400 stran textu a na padesát fotografií, map a dalších dokumentů. „Jsou to často věci, které odkrývají nějakou nevyřešenou záhadu nebo dávají prostor k dalšímu bádání,“ dodává.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Štěstí v neštěstí měl tento kempař z Brna. U Pilské nádrže na okraji Žďáru nad...
Bouřka shodila strom na karavan. Hlavně že jsme živí, oddychl si kempař

Dramatickou noc si prožili manželé z Brna, kteří tráví léto u Pilské nádrže ve Žďáře nad Sázavou. Noční bouřka rozlomila strom, který spadl na předsíň jejich...  celý článek

Otevření muzea RAF na zámku v Polici.
Letěli, za svobodu i za krále. O pilotech RAF vypráví nové muzeum

Na zámku v Polici na samém jihu Vysočiny se otevřelo nové muzeum. Popisuje život i nasazení pilotů bojujících v barvách britské Royal Air Force a ukazuje i...  celý článek

Koncert kapely Arakain a Lucie Bílé na Vysočina Festu v Jihlavě.
Kraj dal vyprodanému festivalu statisíce, dostal za to VIP vstupenky

Je to už taková tradice, o níž se moc nemluví. Krajští politici na Vysočině pošlou pořadatelům velkého hudebního festivalu statisíce korun. A pořadatel pak...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.