Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nervové zhroucení. Starostové Jihlavy v 30. letech končili v sanatoriu

  10:42aktualizováno  10:42
Je to zapomenutá část jihlavské politické historie. Před 80 lety se na radnici měnili dva starostové za sociální demokracii. Oba se zhroutili a putovali do nervového sanatoria. Práce starosty Jihlavy s vysokým procentem německého obyvatelstva byla před válkou nad jejich síly.

Takto vypadala zámecká část léčebného ústavu ve Vráži u Písku v roce 1949. Dnes jsou zde vyhledávané lázně. | foto: Archiv MAFRA

Ve třicátých letech minulého století bylo starostování v Jihlavě velmi rizikové povolání. Dvěma sociálním demokratům po sobě se stalo, že kvůli nervovému zhroucení skončili předčasně v čele radnice. Jeden z nich - Viktor Kousal - byl zvolen do čela města právě před osmdesáti lety.

Kousalův velký pohřeb

Starosta Kousal měl v červenci roku 1936 na jihlavské poměry mimořádný pohřeb. Na náměstí se s ním přišly rozloučit tisíce lidí.

Před radnicí stála černě potažená tribuna s rakví a se stříbřitým křížem. Čestnou stráž stáli muži a ženy v krojích. Mimořádně zasedli zastupitelé, vyslechli smuteční projevy. Rakev táhly z náměstí na hřbitov tři páry vraných koní. Věnců byly plné dva vozy. Zpívaly dva pěvecké sbory. Smuteční průvod vycházel z náměstí čtvrt hodiny za zvuků kostelních zvonů.

Průvod sledovaly plné ulice lidí. U hrobu promluvil Kousalův předchůdce Veverka, který též skončil jako starosta kvůli psychickým problémům. Pohřeb i čestný hrob blízko hlavního vchodu do hřbitova zaplatila radnice. Dnes hrob vypadá anonymně. Současný krajský šéf ČSSD připustil, že ho strana nechá obnovit.

Všechno to začalo v prosinci roku 1932, kdy rezignoval na funkci první český starosta Jihlavy Rudolf Veverka. Bylo mu tehdy dvaapadesát a nosil titul doktora práv.

Práce pro město už byla nad jeho psychické síly. V česky psaných novinách se tehdy uvádělo, že Veverka na své zhoršující se zdraví upozorňoval své spolustraníky. Ti však jeho slovům nepřikládali význam a drželi kolegu dál v křesle starosty. Vše začali řešit až po jeho rezignaci.

"Vedení úřadu v této vážné době vyžaduje velkou námahu a starost, což bylo příčinou nervového otřesu našeho starosty," stojí v zápisu jihlavského zastupitelstva po rezignaci.

Doba byla opravdu těžká. Světová hospodářská krize dolehla i na Jihlavu. Německé noviny poté kritizovaly, že pod Veverkou byla finanční situace města v neutěšeném stavu a sílilo napětí mezi radnicí a jinými úřady.

Po Veverkovi byl zvolen další sociální demokrat Viktor Kousal. Bylo to v únoru 1933. Rodák z Heraltic byl do té doby soudním radou u Krajského soudu v Jihlavě.

Ve funkci starosty se mu dařilo, tlak doby ovšem nakonec také nevydržel. V červnu roku 1936 se jeho psychický stav razantně zhoršil. Kousal odjel ze svého domova v Bezručově ulici do nervového sanatoria ve Vráži u Písku. Tam se po třech týdnech začátkem července oběsil. Dožil se 54 let. Ještě ten den byly v Jihlavě vyvěšeny černé vlajky na radnici a všech městských budovách.

"Trýznily jej nervy, unikl hrozící duševní katastrofě samovolnou smrtí," napsaly poté noviny. Bylo to v době, kdy doznívala hospodářská krize a sílila moc Adolfa Hitlera. Soužití Čechů a Němců v Jihlavě se stále víc vyostřovalo. Navíc v dubnu 1936 zemřel Kousalův první náměstek Othmar Oberrenner.

Velký pohřeb starosty uprostřed mohutných oslav kompaktát

Paradoxní bylo, že Kousalův velkolepý pohřeb se odehrál v době, kdy v Jihlavě vrcholily měsíční oslavy 500. výročí basilejských kompaktát. Posledního rozloučení se proto zúčastnil i významný host ze Švýcarska, který původně přijel na Vysočinu slavit. Na pohřeb přijelo mnoho dalších osobností, třeba i starosta Třebíče.

Při posledním rozloučení pronesl jeden z jihlavských radních srdceryvný projev: "Jako hromová rána překvapila nás minulou středu krutá zvěst, při níž se zachvěly všechny nervy a svíralo srdce. Vzpírali jsme se uvěřit tomu, že tajemná sudička přestřihla navždy nit života našeho dobrého starosty."

Fotogalerie

Po smrti Kousala byly noviny plné jeho záslužných činů. "Ujal se funkce v době nejhorších hospodářských předpokladů, jaké kdy Jihlava měla. Krize byla na vrcholu. Za něj nastalo pronikavé zlepšení v hospodaření," hlásali zastupitelé a psali redaktoři.

Po jeho smrti byla zveřejněna zpráva, že se poprvé po mnoha letech podařilo městu hospodařit vyrovnaně. I finanční výhled do roku 1937 byl díky Kousalovi optimistický. Město začalo lépe platit dodavatelům služeb. Dříve měla radnice nedoplatky živnostníkům v řádech statisíců, za Kousala se dluhy vyrovnaly.

"Nezapomínal ani na sociální povinnosti města, zejména co se týkalo práce pro nezaměstnané. Často jezdil k úřadům do Brna a Prahy a sháněl peníze pro Jihlavu. To vše ho duševně vyčerpávalo," psalo se v nekrologu.

Dalším paradoxem bylo, že nad Kousalovým hrobem mluvil exstarosta a spolustraník Rudolf Veverka. Právě po jeho nervovém zhroucení usedl Kousal do křesla prvního muže města.

Veverka nakonec přežil i druhou světovou válku a dočkal se nástupu komunistů k moci. Zemřel v roce 1949.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voda pro Prahu - Vodní nádrž Želivka
Vodohospodáři chtějí omezit zemědělství kolem Želivky, obyvatelé reptají

U Želivky je krásně, ale téměř se zde nedá žít. To je pocit, kterému často propadají lidé, kteří bydlí v blízkém okolí vodní nádrže Švihov. A možná se ještě...  celý článek

Nehoda dodávky, která narazila do návěsu kamionu na 93,5. kilometru ve směru na...
Řidiči to neubrzdili. Dvě smrtelné nehody na D1 měly stejný scénář

Opět náraz do kamionu, který stál kvůli koloně nebo předchozí nehodě. Na dálnici D1 na Vysočině zemřel tento týden už druhý řidič, který cestou ve směru na...  celý článek

Slavnosti tří kápí se konají v Třebíči pravidelně ve druhé půlce srpna....
Ohňostroj i historický průvod během slavností Tří kápí rozzáří Třebíč

Slavnosti Tří kápí, hojně navštěvovaná třebíčská letní akce, od pátku do neděle oživí město. Program zpestří koně, rytíři či muzika. Organizátoři opět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.