Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nemocnice na Vysočině navzájem nespolupracují, stěžují si politici

  • 0
Vytvořit krajskou nemocnici, ve které bude traumacentrum a kde budou pracovat ti nejlepší odborníci ve svých oborech s odpovídajícím špičkovým vybavením. Takovou vizi má hnutí ANO na Vysočině. Ostatní strany s tím ale nesouhlasí, trvají na pěti plnohodnotných a vzájemně spolupracujících nemocnicích.

Představu o novém uspořádání systému nemocnic v Kraji Vysočina má lídr kandidátky za hnutí ANO Josef Pavlík. Zároveň ale je i pro zachování všech pěti nemocnic, jejichž zřizovatelem je kraj. Ty by občanům poskytovaly základní péči.

„Specializované výkony by mohly být prováděny v plnohodnotné nemocnici v Jihlavě, kde by mělo být soustředěno to nejlepší špičkové vybavení a kde by bylo i personální obsazení, které by odpovídalo úrovni krajské nemocnice. Špičkové lékařské přístroje by byly také mnohem lépe využity, než když jsou rozmělněny do pěti nemocnic,“ domnívá se.

Lídři ostatních politických stran se však na tuto myšlenku tváří minimálně skepticky, někteří tento model přímo odmítají. V souvislosti s nemocnicemi hlavně hovoří o jejich větší spolupráci, specializaci a provázanosti jak po ekonomické, tak medicínské stránce. Jejich počet by také zachovali na stávajících pěti - tedy v každém okrese jedna.

Každé zařízení by se mělo specializovat na něco jiného

„Pokud jde o poskytování nadstandardní specializované péče, pak navrhuji, aby se na ten který konkrétní medicínský obor specializovala některá z okresních nemocnic a sloužila celému kraji. Sníží se tak nároky na specializovaný personál a přístrojové vybavení. Vybudování krajské nemocnice ale vidím jako nereálné,“ vysvětluje třeba Jan Veleba, lídr koalice Strany práv občanů a Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury.

S příkladem již uskutečněné úzké specializace přichází Libor Honzárek, společný lídr TOP 09 a Strany zelených. „Vhodným příkladem je dnešní kardiologické oddělení v Jihlavě a nebo oddělení hematologie a transfuziologie v Pelhřimově. Ale nedomníváme se, že by bylo správné některou z nemocnic předurčit jako hlavní centrální zdravotnické zařízení Kraje Vysočina,“ připomíná.

Že by mohly jednotlivé špitály na Vysočině mezi sebou lépe spolupracovat, ví i hejtman Jiří Běhounek (ČSSD), v jehož gesci je právě zdravotnictví.

„V kraji by mělo být zachováno pět okresních nemocnic. Od začátku ale říkám, že by se měly specializovat a úzce spolupracovat, hledat využití přístrojů a dohodnout se na tom. Zatím nespolupracují tak, jak bych si já představoval,“ konstatoval.

Zdravotní péči by prospělo společné jednání s pojišťovnami

Občanští demokraté se domnívají, že by z ekonomického hlediska zdravotní péči na Vysočině prospělo koordinované vyjednávání s majoritní pojišťovnou i ostatními pojišťovnami.

„Je to potřebný nástroj k tomu, jak dosáhnout vyšších úhrad za specializovanou péči. Společný postup v oblasti výdajů zdravotních zařízení by rovněž byl prospěšný, zejména pro snížení jejich nákladů,“ myslí si jednička na kandidátce občanských demokratů Zdeněk Geist.

Komunistický kandidát Milan Plodík ale namítá, že společný výběr dodavatelů nelze aplikovat ve všech případech.

KDU-ČSL zase upozorňuje na hrozbu sloučení nemocnic do jedné organizace s jedním vedením. „Vytvořilo by to zbytečný administrativní moloch a zhoršila by se i komunikace mezi vedením a personálem a motivace lékařů a sester. Jsem pro co největší možnou samostatnost jednotlivých nemocnic,“ upozornil Jaromír Kalina.

Ani jeden z oslovených lídrů osmi politických stran by nechtěl krajské nemocnice privatizovat.