Vysočinský radní a šéf krajské ČSSD Petr Krčál se pere se zákeřnou nemocí. Post...

Vysočinský radní a šéf krajské ČSSD Petr Krčál se pere se zákeřnou nemocí. Post ministra práce a sociálních věcí, na nějž byl na počátku roku navržen, přenechal Michaele Marksové Tominové (v pozadí). | foto: ČTK

Měl být ministrem práce. Místo toho se v plném vytížení pere s nemocí

  • 0
Na začátku letošního roku přijal Petr Krčál nominaci na ministra práce a sociálních věcí. Místo do Prahy ale nakonec musel jet domů do Polničky řešit těžkou životní situaci, když si jeho bratr vzal život. Do toho ještě krajský šéf ČSSD vážně onemocněl.

Na padesátý rok svého života asi Petr Krčál dlouho nezapomene. Připomíná horskou dráhu. Ještě začátkem ledna to vypadalo, že předseda ČSSD na Vysočině udělá velký skok ve své kariéře a stane se ministrem. Přijal nabídku Bohuslava Sobotky, aby vedl v jeho vládě resort práce a sociálních věcí. Vypadalo to logicky, Krčál se této oblasti věnuje už šest let jako radní na hejtmanství.

Jenže pak se stalo něco naprosto nečekaného. Když už se vše chystalo na Krčálův odchod do Prahy, spáchal jeho bratr sebevraždu. Z ministerské funkce nebylo nic. Krajský šéf ČSSD oznámil, že ho bude pochopitelně víc potřeba doma.

Přispěl k tomu i fakt, že další člen jeho rodiny se zotavoval po těžké nemoci. Jenže aby to nebylo všechno, krátce potom vážně onemocněl i sám Petr Krčál.

„Po tom všem, co se stalo, jsem se navíc stal onkologickým pacientem. Diagnostikovali mi poměrně velký nádor. Teď se léčím,“ říká radní. Během léčby normálně pokračuje ve své práci na krajském úřadě a v sociální demokracii.

A v kanceláři nad ním bdí velký skleněný anděl v ženské podobě od studentů ze Světlé nad Sázavou.

Krajským předsedou ČSSD se Petr Krčál stal loni na podzim. To ještě zažíval klidnější období s bratrem a bez nemoci.

Krčál o své nemoci začal mimoděk mluvit během politického rozhovoru pro MF DNES. A to v momentě, kdy odpovídal na otázku, jestli se daří hejtmanovi Jiřímu Běhounkovi „báječně“ skloubit funkce poslance a šéfa kraje.

„Nic není nikdy báječné, nic se nedá stihnout na sto procent. Ani u mě po tom všem, co se mi stalo. Ale co se týká pana hejtmana, tak je to myslím ve prospěch kraje a společně to zvládáme velmi dobře,“ dodal Krčál.

Poprvé se také vyjádřil ke spekulacím, které se v souvislosti s bratrovou sebevraždou vyrojily. V Polničce, kde Krčál žije, se skloňovalo ledacos. Třeba i nominace na ministerskou funkci.

„Já to spíš tipuji na povahové rysy mého bratra. Zdálo se nám, že se hodně uzavírá před veřejností. Pokud se někdo rozhodne k takovému činu, tak je za tím většinou hrubá nespokojenost s dosavadním životem. Když jsem si to rekapituloval, tak si myslím, že s některými okamžiky života mohl mít velké problémy. Rozhodl se, jak se rozhodl. Ona je to vždy kumulace více věcí najednou,“ popsal Petr Krčál. Sám je spíše otevřené povahy, jeho mladší sourozenec byl uzavřenější.

Spory kvůli politice prý s bratrem nikdy neměli. „My doma v rodině politiku neřešíme. Já striktně odděluji funkce a domov.“

Ministerstvo? Možná to někdy zkusím, říká Petr Krčál

Polnička, kde Krčál žije, má necelých osm set obyvatel. Třetina z nich se přistěhovala z nedalekého Žďáru nad Sázavou. „Já samozřejmě vím, že úhel pohledu na mě a na funkci, která mi byla nabídnuta, je u někoho pozitivní a u jiného negativní. Vyrostl jsem z doby, kdy jsem si myslel, že mě všichni lidé musí milovat. A nikdy jsem neřešil, co se řeklo v hospodě na moji adresu,“ dodal radní.

Jeho rodina má podle něj v Polničce dobrou pověst. „Vždy jsme se snažili vesnici pomoci.“

Radní nevylučuje, že by někdy ministerskou židli zkusil, kdyby se nabídka opakovala. Příští dva roky do voleb by ale chtěl dokončit práci radního. S postupujícím věkem také uvažuje, že by rád dělal něco klidnějšího v rámci speciální pedagogiky, kterou vystudoval.

Plánuje i jednu úsměvnou maličkost s trepkami z rákosu, které má v kanceláři u věšáku na zemi svázané k sobě. „Ty mám jako dárek z Ukrajiny. Možná si v nich někdy vyšlápnu,“ usmívá se Krčál.