Jedním z míst, kvůli kterému je v průmyslové zóně prašno, je tato hromada pilin...

Jedním z míst, kvůli kterému je v průmyslové zóně prašno, je tato hromada pilin v areálu dřevokombinátu. Na prach si stěžují lidé žijící nebo pracující v Pávovské ulici. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Pravidla v jihlavské průmyslové zóně? Zavřít se v kanceláři a nevětrat

  • 0
Kde se v jihlavské průmyslové zóně nejvíc práší? Půlroční průzkum ukázal na ulice Pávovská a Na Hranici. Nejhorší situace byla hned v sousedství dřevokombinátu Kronospan. V ovzduší v průmyslové zóně je mimo jiné velké množství prachu.

Že by se v jihlavských ulicích Pávovská a Na Hranici dal zhluboka dýchat čerstvý vzduch, to se tedy vůbec říct nedá. A platí to nejenom v těchto dnech poznamenaných inverzním počasím.

„Podívejte se na to, co teď setřu stěračem na předním skle auta,“ ukazoval v polovině tohoto týdne Slavomír Vlach, který je zaměstnaný v jedné z firem v Pávovské ulici v těsném sousedství dřevozpracujícího závodu Kronospan.

Za jeden pracovní den se mu na voze vytvoří patrná vrstva pilin. „V podstatě to tu takto máme denně. Někdy je prachu víc, jindy míň,“ uvedl starší muž. Když jede do práce, dívá se ze zvyku i na to, kam míří kouř z komínů Kronospanu.

„A vím, že když jde na severozápad, tak to auto budu mít zanesené. Jinak mě pálí oči. Otázka je, jestli je to z toho vzduchu,“ dodal Vlach.

Kraj Vysočina v tomto týdnu zveřejnil výsledky zhruba půlročního měření prašného spadu v jihlavské průmyslové zóně a nejhůře dopadly měřicí stanoviště Pávovská 12 a Na Hranici 3. Obě jsou hned vedle Kronospanu.

Na adrese Pávovská 12 sídlí firma Pozemní stavby. Oproti normě 12,5 gramu prašného spadu na metr čtvereční a měsíc, se kterou se výsledky krajského průzkumu porovnávaly, došlo zde k překročení v červenci letošního roku. V květnu a říjnu byl spad na hraně toho limitu. Tedy: žádná radostná situace.

To potvrdil také Pavel Tůma, zaměstnanec firmy, která prodává v Pávovské ulici kámen. „Prach ze zboží venku oprší. Já osobně jsem většinou vevnitř v budově, kde to není tak hrozné. Co ale lidé, co tady v této ulici bydlí? Uvidíte, že ta odezva od nich bude hrozná,“ řekl.

„K měření prašného spadu jsme přistoupili na základě podnětů a stížností na zvýšenou prašnost v jihlavské průmyslové zóně,“ uvedl Rostislav Habán z krajského odboru životního prostředí.

Na vině nemusí být jen Kronospan

Bylo vytipováno devět měřicích míst, osm v průmyslové zóně či blízkém okolí a jedna pro porovnání v lokalitě nedotčené průmyslem, u Domu zdraví. Tam také byly hodnoty prachu nejnižší.

Zatímco v srpnu 2014 bylo v ulici Na Hranici naměřeno 18,57 gramu spadu na metr čtvereční a měsíc, tak u polikliniky se hodnota pohybovala jen těsně nad dvěma gramy.

Podle Habána nemusí být na vině prašné situace jenom Kronospan. „Zda to bylo z něj, nebo z jiných dvou firem, je obtížné říct,“ uvedl.

„Těmi dvěma jinými firmami myslím jednu, která štěpkovala a drtila dřevo, přičemž zřejmě nebyla dodržena technologická kázeň. A druhá zase drtí stavební suť. I ona mohla být původcem prašnosti,“ uvedl Rostislav Habán z odboru životního prostředí na kraji.

„Proč říkám, že nešlo úplně přesně rozlišit, odkud prašný spad pocházel? Dělal se rozbor spadu, zkoumalo se, zda je to inertní materiál, nebo piliny. Vzorku nebylo ale dostatek k tomu, aby se to podařilo rozlišit,“ vysvětlil.

V Pávovské ulici v těsné blízkosti průmyslové zóny žije v rodinném domku například Marie Švíková. „Zkusili jsme toho tady strašně moc, bylo to podstatně horší,“ řekla. Není ale podle ní žádný důvod k jásání.

Mobilní stanice jsou ve 24 městech a obcích

Naopak, problém s ovzduším v jihlavské průmyslové zóně trvá. „Zásadní chyba byla postavit fabriku ve městě. Dokud to tam bylo jen o dřevě (původně tam bývala pila, v 50. letech se rozrostla do dřevařských závodů - pozn. red.), tak to šlo. Teď je to o chemii, lepidlech,“ řekla Švíková. Doma nemohou moc větrat, aby neměli domácnost zanesenou prachem.

Vyšší hodnoty prachu byly v průmyslové zóně naměřené v letních měsících v období sucha. Vyšly lépe než v roce 2006, s kterým lze hodnoty porovnávat.

„Zajímal jsem se, zda je možné srovnat údaje s předchozími lety. Číselná řada ale není k dispozici,“ pravil krajský radní pro životní prostředí Zdeněk Chlád.

Průzkum bude i proto pokračovat. Od května v jihlavské průmyslové zóně, ale nejen tam. Na Vysočině se množství škodlivých látek v ovzduší měří s pomocí mobilních stanic ve 24 městech a obcích. Sleduje se vliv průmyslu, dopravy a třeba i toho, zda je či není obec plynofikovaná.

Podle Jana Rudolfa z vedení jihlavského Kronospanu firma skládku pilin zmenšuje. „Piliny už tu skoro nejsou, protože se skoro všechny pálí. Za poslední roky se nám snížilo zpracování pilin na polovinu. Očekávám, že příští rok jich bude zase ještě míň,“ řekl Rudolf.