Plastové lahve od čističů toalet, umývacích prostředků, saponátů..., tedy odpad, který produkuje snad každá domácnost, není možné vyhodit do běžného ani tříděného odpadu. Patří do sběrného dvora. Když se však takového odpadu chtěl letos v červnu redaktor MF DNES zbavit ve sběrném dvoře v Rantířovské ulici, odpad tam odmítli vzít právě z toho důvodu, že je toxický.
Nebezpečné odpady* Jsou to například barvy, lepidla, rozpouštědla, oleje, pesticidy a domácí chemikálie, jako třeba čisticí prostředky, které nepatří do běžné popelnice na směsný odpad ani do tříděného odpadu. * Tyto odpady mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Proto musí být využity či odstraněny ve speciálních zařízeních. * Když si nevíte rady s nějakým prázdným obalem, podívejte se na jeho etiketu, vždy by měla být na jeho obalu informace, jak s daným obsahem naložit. * Staré léky můžete vrátit do jakékoli lékárny. |
Po upozornění na tento paradox se do věci vložil i tehdejší primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. „Souhlasím s vámi, že občan očekává od každého sběrného dvora kompletní servis,“ napsal mimo jiné v dopisu adresovaném redaktorovi MF DNES.
A věci se náhle daly do pohybu. Od ledna bude sběrný dvůr „umět“ vybírat i toxický odpad z domácností. „Od nového roku bude možné odevzdávat na sběrném dvoře v Rantířovské ulici i nebezpečný odpad, stejně jako na ostatních sběrných dvorech v Jihlavě,“ potvrdil mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.
Ukládání nebezpečného odpadu bránil plynovod
Dosud to nebylo možné „z technických důvodů“. „Překážka pro sběr nebezpečného odpadu v tomto dvoře ale pominula, proto mohl být provoz rozšířen také o sběr této složky,“ dodal mluvčí radnice.
„Jelikož už je přeloženo potrubí plynovodu, jenž byl právě tím bezpečnostním rizikem pro přijímání nebezpečného odpadu, je nyní možné škálu odpadů ve sběrném dvoře rozšířit,“ vysvětlil ve svém dopisu tehdejší primátor Vymazal.
Sběrný dvůr v Rantířovské ulici jinak ročně navštíví na šest tisíc lidí s odpadem. Od září roku 2010, kdy tento dvůr vznikl, zde lidé odevzdali více než tisíc tun netoxického odpadu.
Svážet se začne i bioodpad ze Slunce
Nebude to však jediná novinka v jihlavském odpadovém hospodářství v příštím roce. Od března 2015 se v Jihlavě rozšíří svoz biologicky rozložitelného odpadu. Nově se bude svážet ze čtvrti Na Slunci.
„Obyvatelé této městské části budou moci svůj odpad z domácností i zahrad odevzdávat do hnědých kontejnerů,“ řekla vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková.
Do hnědých popelnic na bioodpad patří z domácnosti například zbytky potravin rostlinného původu, slupky, zbytky pečiva, kávový a čajový odpad včetně papírových filtrů, použité papírové ubrousky či skořápky vajec. Ze zahrady lze do nádoby uložit veškerý rostlinný odpad.
„Do kontejneru na bio rozhodně nepatří zbytky masa, kosti, pomazánky nebo třeba vařené těstoviny a oleje,“ upozornila Ruschková.
Bioodpad by tak měl ulehčit kontejnerům a popelnicím na běžný komunální odpad. Ty nyní bioodpad plní asi z jedné poloviny. „Snahou města je bioodpad, který má po zpracování v kompostárně další využití, oddělit od směsného odpadu, který nyní končí na skládce,“ vysvětlil mluvčí radnice Radek Tulis.
Na skládku popelářská auta navozí 32 tun odpadu ročně
A právě o to radnici jde - co nejvíce snížit množství odpadu ukládaného na skládku. Letos se skládka už v několikáté etapě rozšiřovala, nyní o dalších 120 tisíc tun odpadu.
„Výstavbou byla zajištěna možnost ukládat odpady minimálně do roku 2018,“ uvedl Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy (SMJ), které skládku provozují. Volné prostory na ukládání odpadu začnou SMJ využívat od jara 2015.
A jak Málek dodal, další zvýšení kapacity skládky není možné bez dalšího rozšíření areálu skládky na okolní pozemky. Popelářské vozy na skládku v Henčově ročně navozí kolem 32 tisíc tun odpadu. V minulých letech to bylo i kolem 40 tisíc tun odpadu za rok.
