Majitelé Dělnického domu chtějí upravit náhrobek Franze Gottfrieda Czapa, který...

Majitelé Dělnického domu chtějí upravit náhrobek Franze Gottfrieda Czapa, který nechal vybudovat předchůdce dnešního „Dělňáku“. Ani za čtrnáct měsíců se ale úřady nedokázaly dohodnout, komu náhrobek na jihlavském hřbitově vlastně patří. A ten tak chátrá dál. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Snaha uctít stavitele Dělnického domu přes rok naráží na bariéru úřadů

  • 2
Mít v Jihlavě dobrý úmysl je jen začátek dlouhé cesty. Chce to trpělivost a vytrvalost. Dokazuje to snaha majitele Dělnického domu Jaroslava Siřínka. Ten chce opravit hrob Franze Gottfrieda Czapa, jenž byl v 19. století stavitelem hotelu Czap, dnešního Dělnického domu. Jenže to už čtrnáctý měsíc někde vázne.

Bylo to loni v červenci. Z Dělnického domu odešel e-mail na jihlavskou radnici. Manažerka provozu Dělnického domu Petra Dvořáková nabídla, že mají zájem uvést do důstojného stavu místo posledního odpočinku stavitele hotelu Czap.

Franz Gottfried Czap

Franz Gottfried Czap.

V 19. století byl předním jihlavským podnikatelem, průmyslníkem a mecenášem.

Narodil se v roce 1810 ve Vyškově, zemřel v únoru roku 1900 v Jihlavě.

V někdejším hotelu Czap kdysi koncertoval jako student i Gustav Mahler, pozdější světoznámý skladatel.

Hotel se pyšnil největším slavnostním sálem ve městě, kde se konala řada dalších koncertů, plesů i divadelních představení.

S městskými úředníky si dopisovala rok a jasnou odpověď dostala až tento týden. „Prý to není hrob, ale hrobka. Tudíž není majetkem města, ale státu, protože tam není dědic,“ popsala Petra Dvořáková.

Stát prostřednictvím svého speciálního úřadu takové hrobky čas od času prodává. Třeba jednu nedávno zpeněžil v Chotěboři za 52 tisíc. Dříve patřila místní obchodnické rodině.

Lidé z Dělnického domu chtějí hrobku hlavně opravit a dál udržovat, protože Czap byl významnou osobností Jihlavy devatenáctého století. Na radnici po nabídce z Dělnického domu měsíce zjišťovali, jak se věci mají.

„V tuto chvíli ještě není dořešený mechanizmus, jakým se to bude dělat. Nikoliv ale proto, že bychom to dělat nechtěli, ale proto, že jsou proti sobě zákony,“ uvedla začátkem září Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí.

Podle ní proto dlouho nebylo jasné, zda je hrobka města, či státu. Z jihlavské radnice oslovili několik ministerstev

„Vím, že se vám to asi zdá nepochopitelné a zdlouhavé, ale děláme, co je v našich silách, abychom našli řešení. I my ale chceme, aby byly hroby co nejdříve dávány do pořádku a hřbitov byl místem krásným a důstojným,“ dodala Ruschková.

Šéf Spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák se podivil, proč to tak dlouho trvá. „V Praze už projekt adopce významných hrobů funguje, tam by se jistě rádi podělili o zkušenosti,“ sdělil.

Adopcí se v Praze rozumí, že dárce zaplatí opravu a údržbu zanedbaného hrobu význačné osobnosti. Za tím účelem tam mají vypracované i podrobné smlouvy, které dárci podepisují. V Praze je patronem projektu houslista Jaroslav Svěcený.

„Jako členové spolku půjdeme příkladem. Máme již některé jihlavské náhrobky vybrané, jejich obnovu chceme zajistit,“ dodal předseda.