Původní kříž zmizel asi v 50. letech. Později byl na podstavec usazen kříž

Původní kříž zmizel asi v 50. letech. Později byl na podstavec usazen kříž kamenný, ale neodolal vandalům. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Na popravčí vrch nad Jihlavou se na podzim vrátí obří litinový kříž

  • 6
Velký litinový kříž, který stával do padesátých let minulého století na kopci za Jihlavou, se na místo letos na podzim vrátí. Město jej nechá vyrobit za téměř 180 tisíc korun. Na vrcholku, který dnes místní nazývají Skalka, se dříve popravovalo a stávala tam i šibenice.

V dřívějších dobách se to místo nazývalo různě. Na nejstarších mapách je uváděno německy jako Skřivánčí vrch či Rabenstein neboli Krkavčí kámen. Tento kdysi asi nejpopulárnější název naznačoval, k čemu toto místo od 16. století sloužilo. Od roku 1582 zde bylo popraviště města.

"První poprava tam byla vykonána 18. ledna 1583 a tím prvním popraveným, sťatým mečem, byl Jihlavan Haidenmacher," sdělil jihlavský historik Zdeněk Jaroš. Tehdejší popravený si údajně trest vysloužil za probodnutí soka při hospodské rvačce.

"Na vrchu byly prováděny i hromadné popravy, jako třeba v roce 1604, kdy tam byli najednou popraveni tři lupiči, kteří řádili v okolí a přepadávali kupce a pocestné," dodal historik.

Kříž postavil jihlavský patriot

Popravy tehdy měly i odstrašovat veřejnost od konání podobných skutků, za které byli hříšníci trestáni. Pro lidi byly popravy přitažlivé. "Byly to atrakce, lidmi velmi oblíbené. U popravy se sešlo celé město, vrch byl v obležení stovek lidí. Bylo to středověké divadlo," vysvětlil Jaroš.

Na vrchu se podle něj mohlo odhadem ročně vykonat do deseti poprav. Jihlava v těch dobách měla popravišť hned několik. Popravovalo se třeba i na horním náměstí před radnicí, na Jánském vršku či na místě dnešní psychiatrie.

Takto to na místě bývalého popraviště, které se postupem času stalo oblíbeným cílem výletníků, vypadá dnes.

V devadesátých letech na vrcholku stál kamenný kříž, zničili ho však vandalové.

V 19. století se vrchu Skalka začalo říkat Merfortův kopec. A to podle Johanna Merforta, který pod kopcem vlastnil velký statek, k němuž patřily i pozemky s vrchem. A tak na něm nechal v roce 1866 vystavět velký litinový kříž s korpusem Krista.

"Byla to taková úlitba Bohu, jak se tehdy dělalo. Merfort byl natolik bohatý, že si to mohl dovolit," ví Jaroš. "Vrch nabízí velmi atraktivní pohled na město od jihu. Z dálky viditelný kříž se stal dominantou," dodal Jaroš.

Na podstavci kříže, který se dochoval, je patrný německý nápis "Bože, zachovej město Jihlavu". "Merfort byl totiž velký patriot, který měl rád své město," dodal Jaroš. "Také díky nápisu na kříži je oprava naší povinností," sdělil vedoucí oddělení správy realit jihlavského magistrátu Ondřej Stránský. Na opravu město podle Stránského pomýšlelo už od roku 2006.

Od konce října bude znovu dominantou

Radnici se nyní podařilo získat bezúplatně od pozemkového fondu parcelu, na které kříž stával. "To nám umožní opravu kříže provést," řekl mluvčí radnice Radek Tulis. Nejpozději do konce října by tak na Skalce měl být vztyčen nový kříž. Litinový, stejně jako ten původní.

Práci provede Otokar Marcin mladší, restaurátor, který se již "podepsal" na znovuobnovení Studánky právě pod Skalkou renovací sochy Panenky Marie s Ježíškem. Bude to stát 178 tisíc korun.

Původní kříž zmizel asi v 50. letech minulého století. O zhruba čtyřicet let později pak byl na dochovaný podstavec usazen kříž kamenný. Neodolal vandalům. Podle historika přesto kříž na vrch patří. "Za těch 150 let si kříž na vrchu své místo našel," dodal Jaroš.

Místo je známé také jako "U větrníku". Díky dřevěnému větrnému mlýnu, který stával od roku 1801 přibližně v místě dnešního vojenského bunkru. Ten postavili za druhé světové války němečtí vojáci. "Na kopci se tehdy budovala protiletadlová obrana Jihlavy," zmínil Jaroš.

A Merfortův statek? Na jeho místě dnes stojí panelové domy a kotelna, později přebudovaná na byty. Ještě dříve v historii zde bývalo předměstí, kdy fungovala jatka a koželuhové. V okolí Koželužského potoka pod Skalkou se také ve 13. století i později dolovalo. "Jediným dnešním dokladem toho je loni obnovená studánka, která není nic jiného než výtok důlní vody," dodal Jaroš.