Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hroby ze Zelené hory pomalu mizí, nahradí je louka pro poutníky

  11:26aktualizováno  11:26
Hroby, které před dvěma stoletími zachránily unikátní Santiniho stavbu, kostel na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, nyní musejí pryč. Památka zařazená na prestižním seznamu UNESCO se vrací k původní podobě. Kvůli pohřebišti objekt napadala vlhkost. Blízko zůstanou jen dva významní nebožtíci ve společném hrobě.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. | foto: David Plíšek

Stěhování hrobů ze starého hřbitova na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou na nový se zřejmě protáhne do příštího roku. Podle radnice zbývá vymístit už jen několik málo desítek z původních více než sedmi set hrobů u poutního kostela sv. Jana Nepomuckého.

Termín však není nijak striktní. „Když to majitelé hrobů nestihnou do konce letošního roku, nebudeme z toho dělat vědu. Akci v průběhu příštího roku dokončíme,“ uvedl vedoucí odboru komunálních služeb Jaroslav Kadlec.

Město lidem na stěhování hrobu vyplácí příspěvek dva tisíce korun. Některé ze zbývajících hrobů mají prokazatelně majitele a radnice čeká se, že do konce roku zmizí ještě další hroby.

Ostatky i ve společném hrobě

„V případě hrobů, ke kterým se nikdo nepřihlásí, budeme postupovat v souladu se zákonem. To znamená, že hrobové vybavení uložíme po dobu jednoho roku, ostatky pak budou uloženy do společného hrobu na novém místě,“ nastiňuje další kroky mluvčí radnice Nikola Adlerová.

Žďár se ke zrušení hřbitova zavázal v devadesátých letech, když byla unikátní stavba architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla zapsána na seznam UNESCO. Přeplněný hřbitov totiž nebyl původně součástí poutního areálu. A právě hroby, které postupně výrazně zvýšily terén uvnitř areálu, ohrožovaly kvůli vlhkosti ambit ve tvaru deseticípé hvězdy.

Jak se změní Zelená hora

Jak bude po definitivním zrušení starého hřbitova vypadat poutní areál na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou? „Kolem kostela vznikne obvodový chodník, cestičky propojí vstupní brány v ambitu s vchody do kostela. Nebudou dlážděné, ale budou mít sypanou propustnou skladbu, jde o speciální směs používanou u památkově chráněných objektů či v parcích,“ popisuje koordinátor oprav František Laštovička.

Zmizel i pomník s pěticípou hvězdou

Podle správkyně kostela sv. Jana Nepomuckého Lenky Houbové zůstaly v areálu poslední dvě desítky hrobů.

„Na Dušičky byl klid, ale hned druhý den byly přesunuty další dva hroby,“ popisuje aktuální stav kastelánka.

Zmizet musel také velký pomník s pěticípou hvězdou, srpem a kladivem a ostatky sedmi vojáků Rudé armády, kteří byli u kostela pohřbeni po druhé světové válce. Ke slavnostnímu přenesení na sousední nový hřbitov došlo loni v dubnu, tedy 70 let po válce.

V poutním areálu zůstane nakonec jediný hrob. U západní brány do areálu odpočívají ve společném hrobě u zdi ambitu zachránci poutního kostela - cisterciácký mnich a pozdější farář Bonifác Procházka (1754 - 1813) a jeho nástupce na klášterní faře, obrozenecký spisovatel Matěj Josef Sychra (1776 - 1830).

Vyhořelý a zchátralý kostel zachránil nápadem mnich Procházka

Právě Procházka se v 90. letech 18. století zasadil o to, aby bylo na Zelené hoře zřízeno pohřebiště, což zachránilo vyhořelý a zchátralý kostel před úplným zánikem. Podle historiků měl dokonce kostel sloužit jako ovčín.

U kostela se nepohřbívá už od roku 1996, kdy byl zkolaudován nový hřbitov.

Prostor mezi kostelem a ambitem se během následujících několika let postupně vrátí ke svojí původní podobě.

„Jde o to, aby se to odehrálo v klidu, přece jenom je to citlivá věc. Areál poutního kostela vždycky bude posvátným místem. Místo po přemístěném hrobě se vždy snažíme jednoduše upravit a oset trávou. V těchto měsících však už místo nepůjde zatravnit,“ vyjádřil se farář Vladimír Vojtěch Záleský.

Poutní louka vznikne až na závěr oprav

Poutní kostel byl v srpnu 2014 po 61 letech vrácen v restitucích římskokatolické církvi. A klášterní farnost Nanebevzetí Panny Marie se hned pustila do velké obnovy poutního areálu. Například letos v září byly zavěšeny do věžiček tři nové zvony, během 2 let byly opraveny takzvané chórky na prvním ochozu, které byly v havarijním stavu.

„Příští dva až tři roky se budou dělat venkovní omítky včetně výměny oken, terénní práce v areálu tak přijdou na řadu až na závěr. Hroby nám proto zatím nepřekáží,“ uvedl farář Záleský.

Na konečnou úpravu po přesunutých hrobech tak dojde zřejmě nejdříve v roce 2019.

„Obnova poutní louky a vnitřních cest v areálu už je schválená. K tomu máme vstupní závazné stanovisko památkářů a ještě se bude dělat projektová dokumentace,“ popsal koordinátor oprav František Laštovička. „Řešíme už detailnější věci, jako třeba návrh pítka pro poutníky, pro které využijeme stávající přívod vody,“ doplnil.

Turistický hit

Louka bude plnit stejně jako v éře slavných barokních poutí funkci odpočinkového místa. Během hlavní svatojánské pouti v půlce května na Zelenou horu míří v posledních letech několik tisíc poutníků.

O jeden z vysočinských turistických hitů byl letos podle kastelánky Lenky Houbové rekordní zájem. Od začátku roku do konce října přišlo na prohlídku přes 35 tisíc lidí, což je o čtyři tisíce více než loni za celý rok. Mimo sezonu už je otevřeno jen pro objednané skupiny.

Na kopec nad Žďárem míří během roku také tisíce poutníků a návštěvníci kulturních akcí.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.