Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli návštěvě císaře narychlo předláždili ve Velkém Meziříčí náměstí

  17:55aktualizováno  17:55
Na mocnáře Františka Josefa I., od jehož smrti uplynulo sto let, vzpomínají i ve Velkém Meziříčí. Své teritorium ovládal pevnou rukou člověka pedantského s duší vojáka, o němž se vyprávělo nepřeberné množství vtipů. Jehož jméno se ale nesmělo veřejně hanobit.

Za zvuků generálního pochodu přijel císař František Josef I. na nádvoří velkomeziříčského zámku. Na zámecké věži byl v tu chvíli sňat zámecký prapor a vyvěšen prapor rakouský. | foto: Archiv muzea Velké Meziříčí

Mimochodem - vzpomeňme na Švejka, román Jaroslava Haška, který dožil svůj nevšední život na Vysočině. Jeden z jeho knižních hrdinů, hospodský Palivec, se dočkal trestu jen proto, že portrét vládce uschoval na půdu, neboť „po něm sraly mouchy“.

Když měl císař František Josef I. zavítat na pro něj vlastně ne moc zajímavou Vysočinu potřetí a naposledy ve svém životě, rozpoutal hotové pozdvižení v obcích a městech, jimiž se chystal projet.

Mířil na císařské manévry u Velkého Meziříčí. Uskutečnily se ve dnech 8. až 11. září 1909. A velení rakouské armády si město vybralo jako svůj hlavní stan.

Fotogalerie

„Císařské manévry toho roku, to bylo něco. Událost evropského významu. Zúčastnili se jich císaři rakouský František Josef I. a německý Vilém II. Dále též následník trůnu František Ferdinand d’Este,“ uvedla ředitelka velkomeziříčského muzea Irena Tronečková.

Muzeum funguje v tamním zámku v prostorách, kde rakouský císař dvakrát přespal a měl pro sebe čtyři komnaty.

„Dodnes máme v místnosti, kde uléhal, i postel, již dostal k dispozici. Už tenkrát byla sto let stará, pozůstatek mobiliáře po dřívějších majitelích zámku, rodu Ugarte. Jde o poctivý kus dřevěného vyřezávaného nábytku, který nemá nic společného s dnešními produkty nábytkářských řetězců,“ popsala Tronečková.

Ve své bakalářské práci, kterou věnovala právě císařským manévrům, poznamenala: „Hrabě František Harrach byl požádán jako majitel velkomeziříčského zámku, zdali by nemohl poskytnout ubytování císařům, následníkovi trůnu a arcivévodům Karlovi a Leopoldu Salvátorovi.“

Telegrafické spojení do Berlína

Podle toho, co Tronečková v archivech zjistila, se městská rada v Meziříčí o chystané události oficiálně dozvěděla pouhé necelé tři měsíce předem. To, co místní v tomto šibeničním termínu stihli, budí údiv ještě dnes.

Zvládli opravit fasády úředních budov, památné sochy. Předláždili náměstí, rozšířili silnici vedoucí na zámek. Z ulic mizely předzahrádky, rozšířeny a opraveny byly i silnice v celém okrese. Město dostalo osvětlení plynovými obloukovými lampami. Na počátku září pak bylo bohatě slavnostně vyzdobeno.

„Také na zámku, který sloužil k ubytování nejvýše postavených hostů, se nenechali zahanbit. Celý byl elektrifikován, pro císaře Viléma II. bylo zřízeno telefonické a telegrafické přímé spojení do Berlína. V zámecké zahradě byl postaven stan pro dvorní hostinu. Před zámeckou branou nechyběla slavobrána,“ uvedla Tronečková.

Velké Meziříčí vyčíslilo výdaje na konání manévrů na v té době vysokou částku 109 tisíc korun.

V úterý 7. září 1909 do města přijel generální štáb. „A celá řada vojenských atašé ze všech koutů světa včetně dvou japonských. Večer dorazil zvláštním vlakem následník trůnu František Ferdinand d’Este.“ Ve středu 8. září byl na místě konečně dvorní vlak s císařem Františkem Josefem I. a jeho doprovodem, konalo se velké slavnostní uvítání.

„Císař přijel, byl uvítán způsobem zcela obvyklým při podobných příležitostech. Neřekl nikde nic a nebylo mu také nikde nic řečeno. Jen ve Velkém Meziříčí viděl, že je v ryze českém kraji, a náhodou se dozvěděl, že je v celém okrese jediná soukromá německá škola,“ uvedly tehdejší Lidové noviny.

A v ostrém tónu pokračovaly: „Nemáme touhy překřikovati při takových příležitostech německé hoch českou slávou a na českosti nám bohudík c. k. okresní hejtman Schön neubere nic, kdyby nastavil císaři na peron Němce až třeba z Kamerunu.“

Tehdejší Lidové noviny reagovaly na fakt, že cestou na manévry byl císař v železničních stanicích Střelice a Studenec zdraven tolika Němci, kolik jich jen c. k. byrokrati v širokém okolí sehnali a přivezli.

Starosta odmítl němčinu

Německý císař Vilém II. byl oficiálně vítán jen v Jihlavě. Došlo totiž ke zvláštní události. Starosta Velkého Meziříčí Josef Čermák odmítl pronést zdravici v němčině, čímž projevil svůj pevný postoj.

A tak Vilém II. zastavil až na zámeckém nádvoří, kde jej očekával hrabě Harrach. Tradovaného faux pas se měl údajně dopustit sám rakouský císař. Tedy jako trapas to vnímali obyvatelé Třebíče, kteří si o tom dlouho vyprávěli.

František Josef I. se podle třebíčského badatele Jiřího Joury při manévrech mezi vesnicemi Trnava a Ptáčov zeptal svého doprovodu, co je to za město nablízku. Bylo mu sděleno, že jde o Třebíč, kde je hodně ševců. Císař prý odpověděl: „Na ty nejsem zvědavý.“

Intenzivní vojenské cvičení zasáhlo oblast od Velké Bíteše k Náměšti a k Třebíči. Byly vyzkoušeny technické novinky - velký automobilový park, bicykly a motocykly, nová polní kuchyně M:09, telegrafní spojení. Vojáci testovali pozorovací balony, nové uniformy v šedé barvě, poprvé byly vyzkoušeny rychlopalné strojní pušky.

Další manévry a válka

Tehdy ještě nikdo neměl nejmenší tušení, že už za pět let se tohle všechno bude hodit. Po atentátu při dalších císařských manévrech. Tentokrát těch v okolí Sarajeva. Při nich ani velkomeziříčský hrabě František Harrach nedokázal zabránit smrti následníka trůnu, jemuž na přehlídku poskytl svůj vůz, ve kterém s ním také jel.

S arcivévodou Františkem Ferdinandem d’Este se sblížil právě v době vojenského cvičení v Meziříčí v roce 1909. Stařičký mocnář František Josef I. už se konce ničivé války, jež roku 1914 vypukla, nedožil.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.