Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Vysočině vyjde závěrečná kniha o mlýnech na Oslavě

  7:51aktualizováno  7:51
Náměšťský okrašlovací spolek (NOS) ve spolupráci s městským muzeem finišuje s přípravou knihy Karla Stejskala s názvem Mlýny v povodí (dolní) Oslavy. Unikátní pětidílná série knih se tak na konci dubna dočká závěrečného dílu. Knihy zachycují historii i současnost mlýnů na řece Oslavě od pramene až po soutok s řekou Jihlavou v Ivančicích.

V knížce se píše také o Skřipinském mlýně majitele Lubomíra Theimera. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Historii mlýnů na horním a středním toku řeky Oslavy sepsal Vladimír Makovský a v pěti dílech ji vydala Vlastivědná a genealogická společnost ve Velkém Meziříčí. "Autor mě v roce 2006 požádal o pokračování, tedy napsání historie vodních mlýnů na dolním toku řeky Oslavy a jejích přítocích. Jeho práce končila Stejskalovým mlýnem v Tasově, na hranici historických soudních okresů Velké Meziříčí a Náměšť nad Oslavou," popsal Karel Stejskal. Poslední díl mlýnského seriálu začíná ve Vanči a postupuje dolů po řece Oslavě.

Mlynářský cech

Mlynáři na Náměšťsku byli organizováni v cechu, jehož artikule vydal v roce 1710 hrabě Jan Filip z Werdenbergu.

Samy artikule mají 41 článků a obsahují nařízení o organizaci cechu či ceny za mletí. Dočteme se v nich například, že do čela byli ustanoveni dva cechmistři. Profesní spory musely být řešeny prostřednictvím cechu, jinak se viník vystavoval pokutě dvou zlatých a vyloučení z cechu.

Jistá pravidla platila i ve vztahu mezi mistry, tovaryši a učedníky. Mistr přijímal učedníka do učení za přítomnosti dalších dvou mistrů na dobu tří let. Chtěl-li od mistra tovaryš či mládek odejít, musel to dát týden dopředu vědět.

"V knize připomínám nejen mlýny na samotné Oslavě, ale také mlýny na potoce Jasince a Pucovském, Rathanské strouze, říčce Chvojnici a Neslovickém potoce," řekl autor. Na konci v Ivančicích popis končí v bývalém mlýně, který byl poháněn vodou z Oslavy, vracel ji ale už do řeky Jihlavy.

Práce na shromažďování materiálů trvala pět let. Karel Stejskal prolistoval vodní knihy i matriky. Probíral se zemskými deskami, starými mapami a údaje hledal i v Tereziánském a Josefském katastru. V mnohém mu pomohly i kroniky, které se ve mlýnech vedly.

Nabídne záběry z rogala

Na knížce je poznat i vztah autora k mlynářskému řemeslu. Pochází totiž z rodu Stejskalů, který vybudoval například mlýn na Skřipině, který najdeme na cestě mezi Mohelnem a obcí Kuroslepy.

Některé mlýny budou v knize zachyceny i z ptačí perspektivy. Tyto záběry byly pořízené z rogala. V archivech i šuplících mlýnů se zase našly unikátní historické snímky. Na dolním toku Oslavy nasbíral Karel Stejskal údaje o 24 mlýnech. Některé zanikaly a po čase byly obnovovány, jiné jsou už spíš jen zralé pro archeology.

A jak to vypadá s mlýny na Oslavě dnes? Mnohé jejich majitelé opravili a využívají pro svou rekreaci, někde je malý penzion, jiné chátrají. Některé si oblíbily i známé osobnosti. Třeba mlýn ve Vanči několikrát navštívil Karel Gott. Na pamětní stěně VIP osobností najdeme jeho věnování z roku 2010.

Místo s nápisem zůstalo původní nepřemalované, a tak má barva jiný odstín, než zbytek stěny, kde je například věnování Ivany Gottové z roku 2011 nebo přání Romana Horkého ze skupiny Kamelot. Ostatně v rovině "jedna paní povídala" se dokonce v okolí nedávno šířilo, že Karel Gott chce tento mlýn koupit.

Mouka se nemele nikde, ve čtyřech se ale vyrábí elektřina

Z mlýnů na dolním toku Oslavy se mouka nemele v žádném. Jen osm z nich přežilo období, kdy se v první polovině minulého století nahrazovala vodní kola turbínami, ale i ty vzaly politickým rozhodnutím v letech 1951-1953 za své a mlýny se zastavily.

Nejdéle byl s řemeslem aspoň trochu propojený mlýn na Skřipině, který sloužil jako sklad krmných směsí do doby, než vznikl skladovací komplex v Krahulově. Nebylo se čemu divit, mlýn byl v roce 1930 pečlivě opravený a třeba most, který se tehdy vybudoval, slouží dodnes a jeho oprava se chystá na letošní léto, tedy po více než 80 letech jeho fungování.

Do některých mlýnů se mohou zájemci podívat, některé (třeba trampy a výletníky oblíbený Vydrův mlýn pod Ketkovákem) se díky majetkovým tahanicím stal téměř nepřístupnou pevností. Život ve mlýnech se ale ani v dnešní době zcela nezastavil a v současnosti se ve čtyřech z nich točí turbíny, vyrábějící elektřinu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pralesní psi mají různé přezdívky. Teď budou k vidění i na Vysočině.
Jihlavská zoo má dva nové hravé obyvatele s ničitelskými sklony, psy pralesní

Chico a Rico. Tak se jmenují dva nové přírůstky v jihlavské zoologické zahradě. Na první pohled vypadají jako kříženci kuny, medvídka a hyeny, ve skutečnosti...  celý článek

(ilustrační snímek)
Na Vysočině se množí krádeže a ničení dopravních značek

Zbytečné bloudění po regionu, ale také například různé nebezpečné dopravní situace. To všechno mají na svědomí zloději a vandalové, kteří v posledních týdnech...  celý článek

Rekonstrukce hradu Roštejn, který se nachází mezi Telčí a Třeští na Jihlavsku,...
Na Roštejně vystaví kostěnou kostku a vyženou dřevomorku

Projít si jednu prohlídkovou trasu hradu dvakrát? A za cenu jednoho vstupného? Právě to je nyní možné na loveckém hradu Roštejn nedaleko Telče. Neskrývá se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.