"Po kandidátech vyžadujeme vypracování jakési vize týkající se jejich školy. Při konkurzu padají otázky na tělo, často takové řízení trvá víc než hodinu. Takže opravdu nejde o pouhou formalitu," uvedl náměstek hejtmana Vladimír Novotný. "Stávající ředitelé byli často velmi překvapení a tvrdili, že se při konkurzu docela zapotili," popsal.
Příkladem pro všechny by podle něj mohli být zejména dva ředitelé z Bystřice nad Pernštejnem. "Příjemně nás překvapili. Jsou to lidé na svých místech, s představou o tom, co ve škole chtějí dělat, a jejich personál za nimi pevně stojí," vyzdvihl náměstek.
Museli představit konkrétní plány
Ředitelé museli během konkurzů přijít s konkrétními návrhy, jak svou školu chtějí do budoucna vést a jaké změny případně provedou.
"Máme v plánu zázemí pro odborný výcvik v Kulturní ulici. Dosud jsme totiž měli pracoviště na třech místech. Sloučením by se ušetřilo dost peněz," popsal jeden z nápadů Miroslav Novák, ředitel bystřické vyšší odborné školy. "Ve finále jsem z konkurzu měl příjemný pocit, ale na druhou stranu to byly nervy," dodal.
Podle krajské radní pro školství Marie Kružíkové ve většině případů dosavadní ředitelé splní stanovené podmínky a zůstávají ve vedení škol. Našli se ale také tací, kteří o svá ředitelská křesla přišli.
"V jednom případě se dotyčný ani nehlásil, v těch zbývajících dvou byli přesvědčivější jiní kandidáti. Konkrétně se jednalo o gymnázia Pelhřimov a Nové Město na Moravě a třebíčskou školu," prozradil Novotný.
