Na letišti v Havlíčkově Brodě otevřeli nový hangár (8. září 2012).

Na letišti v Havlíčkově Brodě otevřeli nový hangár (8. září 2012). | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Větroně z Prahy se slétly do nového hangáru v Havlíčkově Brodě

  • 3
Plachtaři z pražského letiště v Letňanech přestěhovali své větroně k Havlíčkovu Brodu. Důvod? Konečně pořádný nový hangár, volný vzdušný prostor a termicky vhodné prostředí Českomoravské vrchoviny. Uvedení hangáru do provozu se uskutečnilo tuto sobotu.

Havlíčkův Brod je od nynějška místem s nejvyšší koncentrací větroňů na Vysočině, podle předsedy Aeroklubu Praha Martina Holíka jich tu je pětadvacet.

"Na letišti v Brodě teď máme nové zázemí za 5,5 milionu korun, hangár vyrostl za čtyři měsíce z našich klubových peněz. Tady probíhají i výcvikové aktivity. Náš aeroklub má 95 členů plachtařů, devět klubových větroňů, šestnáct větroňů je soukromých," upřesnil Holík.

Praha je pro bezmotorové létání víc než problematická, valnou část vzdušného prostoru si blokuje ruzyňské letiště, zbytek polyká vojenské letiště Kbely.

Létání na větroních stojí ročně zhruba 30 tisíc korun

Pokud někdo propadne létání na větroních a rozhodne se vstoupit do Aeroklubu Praha, stojí ho koníček ročně okolo třiceti tisíc korun. Počítá se i s brigádnicky odpracovanými hodinami.

Ti nejšikovnější plachtaři, kteří dokážou "číst" termiku, rozumějí meteorologii a mají mimořádný cit pro tento druh sportu, umějí na jedno vytažení do vzduchu uletět i 700 až 800 kilometrů. Samozřejmě se musejí přidat dobré povětrnostní podmínky.

Jedním z členů letňanského aeroklubu, kteří mají na svém kontě let dlouhý 700 kilometrů, je Tomáš Malík, jinak pilot Airbusu A 320 u Českých aerolinií. Kdysi v patnácti letech začínal právě na větroních.

"Airbus, to je práce, větroň zábava. Odmalička mi bylo jasné, že chci létat a sen jsem si splnil vrchovatě. Létání s větroněm je krásné. Vlečný motorový letoun vás vynese do výšky a vy pak bez motoru využíváte to, co příroda nabízí: svítící slunce ohřívá zemský povrch nerovnoměrně, vznikají stoupavé proudy a díky tomu lze bez zastávky vydržet ve vzduchu i devět, deset hodin," popsal Malík.

V Česku působí téměř čtyři tisíce plachtařů

Podle něj při dobré sebekázni nehrozí havárie. Ty potkávají plachtaře, kteří zbytečně riskují a podceňují situaci. Nouzově lze s větroněm přistát na každé větší louce nebo poli, dobré je ale vyhnout se vzrostlé trávě, řepce nebo kukuřici, ani zrající obilí není to pravé ořechové.

"Naštěstí je v České republice hustá síť malých či větších letišť, tu ještě víc zahušťují plochy, které se u vesnic v minulosti budovaly pro přistání práškovacích letadel," doplnil Malík.

"Řidičák" na větroň lze získat od patnácti let. A kolik stojí pořízení bezmotorového letounu? Předseda Aeroklubu Praha Martin Holík prozradil, že v jejich hangáru stojí i starší "olétaný" kus pětadevadesát tisíc korun, nový laminátový větroň začíná na milionu korun. Na stovky tisíc vyjde přístrojové vybavení, padák, speciální přívěs za auto atd.

V tuzemsku se první lety bez motoru uskutečnily v Brně a u Zbraslavi ve 20. letech minulého století. V současnosti je u nás skoro čtyři tisíce plachtařů, kteří působí v 67 klubech. Ten pražský patří k největším.