Auto vjíždí do laguny plné vody, načež po obou jeho stranách okamžitě vytryskne pořádný gejzír. Takový obrázek si většina lidí spojí se záběry z některého automobilového závodu, jenže podobný lze při vytrvalejším dešti spatřit i při běžné jízdě Pelhřimovem.
„Vždycky, když trochu víc zaprší, je pod železničním viaduktem v průmyslové zóně vody jako blázen,“ popisuje řidička Edita Veselka Palkovičová svoje zážitky s jízdou po výpadovce na Jindřichův Hradec.
Místní už tuhle „atrakci“ poměrně dobře znají, proto se také ve chvíli, kdy začne vydatněji pršet, snaží zmiňovanému místu vyhnout.
„Když je tam voda, tak tudy nejezdím, to je jasné. Dá se to objet zadem kolem Agrostroje,“ hlásí místní provozovatel taxi služby Petr Tomandl. „Je ale pravda, že už jsem tam viděl plavat spoustu lidí. Někteří dobrodruzi do vody jednou vjeli i ve chvíli, kdy jí byly pod mostem snad dva metry,“ vybavuje si.
Musíte počkat, až voda odteče, radí řidičům starosta
Ne všichni totiž daným místem projíždějí pravidelně a nečekaná překážka je tak leckdy pořádně zaskočí. „Některá auta tam zrovna minulý týden při vydatnějších deštích uvázla. Museli je vytahovat hasiči,“ prozrazuje starosta Pelhřimova František Kučera (ČSSD).
Podle něj však to, že do laguny někdo vjede, protože o daném problému neví, není omluvou. „Přece když před sebou vidím metr vody, tak tam nepojedu,“ argumentuje. „Zkrátka musím chvilku počkat, až voda odteče,“ přidává recept na zvládnutí překážky.
Hlavní problém zmiňovaného úseku tkví v tom, že kanalizace pod železničním přejezdem nestačí pojmout větší množství vody. „Je to dané také tím, že nad viaduktem vyrostl ohromný areál, kde jsou všude zpevněné plochy. Dříve, když tam byla jen půda a tráva, se stačila voda vsáknout. Teď steče dolů,“ vysvětluje Kučera.
Rady si neví město ani ŘSD, ani vhodná značka neexistuje
Řešení, které by danou situaci zlepšilo, však podle něj zatím neexistuje. „Teď okamžitě to opravdu nevyřešíme. Budeme ale hledat nějakou vhodnou cestu,“ slibuje. „Pokud jsou normální deště, tak tam voda nestojí, při extrémních ale bohužel ano,“ krčí rameny.
Se současným stavem si neví rady ani Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které silnici spravuje.
„Snažili jsme se to řešit s policií, že bychom zmiňované místo označili nějakou značkou. Jenže jsme zatím nenašli žádné vhodné dopravní značení, které by řidiče upozornilo, aby úsekem neprojížděli, pokud tam uvidí vodu,“ přiznává šéfka krajského oddělení ŘSD Marie Tesařová.
Podle ní sahá počátek celého problému do období před rokem 1989. „Nikdo tehdy při zatrubňování Myslotínského potoka nedělal žádný hydrotechnický výpočet. Ten teď všechnu vodu nepobere,“ upozorňuje.
GLOSA: Postavili si silnici. Ale jezdili jim po ní lidiZápisník redaktora MF DNES Františka Jirků Nejjednodušší řešení bývá to nejlepší, praví stará pravda. S jedním takovým nyní přišel starosta Pelhřimova František Kučera. Řidičům, kteří by jeho městem naneštěstí projížděli v silném dešti a narazili na těžko průjezdnou vodní lagunu, která se tvoří pod viaduktem na výpadovce na Jindřichův Hradec, dal velmi originální návod na to, jak celou situaci řešit. „Když před sebou vidím metr vody, tak tam nejedu. Zkrátka musím počkat, až voda odteče,“ nechal se slyšet první muž pelhřimovské radnice. Myslím, že je to rada, kterou všichni šoféři velmi rádi uslyší. Pochopitelná by byla v případě, že by se jednalo o zapadlou cestu někde v Horní Dolní, po níž si místní zkracují cestu na nákup. Jenže tady se bavíme o silnici I. třídy. Ty jsou podle své definice určeny zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu. Zkusme si představit, jak by to vypadalo, kdyby se šoféři skutečně řídili starostovou (nebo snad lépe knížecí) radou a před hlubokým jezerem zastavili a čekali, až přestane pršet a voda postupně odteče. Jak dlouho by trvalo, než by se Pelhřimov ucpal? Pravda, město není majitelem zmíněné silnice, tím je stát. A na jeho bedrech tak leží hlavní zodpovědnost za to, aby byla komunikace průjezdná. Ale přesto se nemůžu zbavit dojmu, že v Pelhřimově si postavili silnici a teď se diví, že po ní chtějí jezdit lidi. |
