Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Genocidu židů v Jihlavě popisuje výstava badatele Ladislava Vilímka

  7:17aktualizováno  7:17
Muzeum Vysočiny v Jihlavě pořádá výstavu ŠOA. Věnuje se výročí 70 let od vypravení transportů židů z Třebíče do koncentračního tábora v Terezíně. Připravil jí jihlavský badatel Ladislav Vilímek. Mapováním osudů jihlavských židů za druhé světové války se věnuje prakticky celý život.

Ladislav Vilímek mapuje osudy židovských rodin takřka celý život. Prozkoumal už na 27 tisíc lidských příběhů. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Psal se 18. a 22. květen 1942 a na nádraží v Třebíči se nacisté chystali vypravit do koncentračního tábora v Terezíně transporty s 1 370 židy. Vlaky odvážely děti, ženy, muže i starce. Konce války se z nich dočkalo pouhých šedesát. Ostatní našli smrt v plynových komorách, zemřeli utýráni dozorci či podlehli nemocem při nelidském zacházení.

Ladislav Vilímek

Jihlavský badatel a historik, bývalý zaměstnanec státního okresního archivu, mapuje osudy jihlavských židů celý svůj život. Při svém bádání zaznamenal osudy 27 tisíc lidí. Kvůli své vášni ztratil přítele, čelil i několika útokům. Přesto chce vytrvat a své poznatky nyní shrnout v knize. "Je to memento, které si musíme neustále připomínat. A já to budu dělat, dokud mi budou síly stačit," říká.

O zničení židovské komunity na Vysočině vypráví jednotlivé panely výstavy ŠOA konané v jihlavském Muzeu Vysočiny. Připomínají, co přinesly židům norimberské zákony, jak se museli smířit s vystěhováním. Vypráví, jak jejich likvidace začala pozbytím společenského i kulturního statusu. Mnozí raději ukončili svůj život, tak jako již 15. března 1939 jihlavský lékař Edmund Thorsch a jeho žena.

Výstava přiblíží pohnuté osudy židovských rodin. Návštěvníci se seznámí s tragickým osudem jihlavského lékaře Rudolfa Goldmanna a osob, které mu poskytly pomoc.

Goldmann odmítl nastoupit do transportu a skrýval se v lesích, ve stodolách a na půdách. Nakonec jej našli čeští četníci, kteří jej předali jihlavskému gestapu. Čekala na něj smrt, stejně jako na všechny, kdo mu pomáhali. Všichni byli popraveni.

Tvůrci výstavy připomínají rovněž osud posledního jihlavského rabína Arnolda Grünfelda, který byl zavražděn plynem v ústavu eutanazie v Prině u Drážďan.

Výstava ukáže i Tóru z modlitebny a houpacího koníka

Své místo na výstavě má také panel, který přibližuje okolnosti vypálení jihlavské židovské synagogy a obřadní síně židovského hřbitova. Jihlavská křišťálová noc propukla 28. března 1939. Rabovány byly obchody, vytlučena okna a násilnosti a výtržnosti vůči židům pokračovaly i v dalších dnech.

Výstava veřejnosti představuje také unikátní sbírkové předměty včetně Tóry a desek pravděpodobně z jihlavské židovské modlitebny. K vidění je i dětský houpací koník věnovaný rodinou Meissnerových z Třeště před odchodem do transportu sousedům.

Výstava k 70. výročí transportů do Terezína v jihlavském Muzeu Vysočiny.
Výstava k 70. výročí transportů do Terezína v jihlavském Muzeu Vysočiny.

Najdete zde nejrůznější tiskopisy, protižidovské letáky, ale i potvrzení o odevzdání šatstva, přídělové lístky z Terezína či očkovací průkaz. Zajímavé jsou také dobové fotografie.

Tématu se věnuje i druhá výstava Zmizelí sousedé - Pocta dětským obětem holokaustu. Jde o výsledky bádání žáků škol z celé republiky, kteří se zapojili do projektu Židovského muzea v Praze. Z Vysočiny jsou zastoupeny práce týkající se Havlíčkova Brodu, Chotěboře, Telče a Kostelní Myslové.

Obě výstavy potrvají v jihlavském Muzeu Vysočiny do 18. listopadu.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.