„Všech 341 zlatých a stříbrných mincí ražených mezi lety 1535 až 1642 bude umístěno za nerozbitným a neprůstřelným sklem. Hlídané budou i elektronickým zabezpečovacím systémem,“ potvrdila vedoucí muzea Dagmar Kluchová. Mince jsou zapůjčeny z havlíčkobrodského Muzea Vysočiny.
Kromě mincí „domácích“, tedy z habsburských zemí, je ze střední a východní Evropy zastoupeno Polsko, Sedmihradsko a množství různých knížectví a měst německých či švýcarských – například Augsburg, Wolfenbüttel, Norimberk či Basilej.
Západní Evropu zastupují především peníze z Nizozemí a Belgie a z území dnešní Francie. Středomoří reprezentují mince z různých oblastí Itálie, jako je Toskánsko, Lombardie, a nechybí ani Benátská republika. Nejexotičtější ražby patří osmanským sultánům.
Komu v minulosti mince patřily, není jisté. „Teorie či domněnka je taková, že mohly být majetkem některého bohatého humpoleckého soukeníka, který nechtěl mít peníze v době třicetileté války umístěné doma,“ vypráví Kluchová.
Nová výstava seznámí návštěvníky rovněž s dalšími poklady, které se na Humpolecku v průběhu let podařilo odkrýt. Jedním z nich je ten od Plačkova nalezený v roce 1933.
Výstavu Poklady Humpolecka je možné navštívit v sále muzea na Dolním náměstí v Humpolci až do neděle 29. května. Vstupenka stojí 20 korun.
