Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nové unikáty v muzeu rekordů: železný „vrabec“ i háčkovaný Rumcajs

  17:47aktualizováno  17:47
První běžecké vodní lyže, háčkované hrdiny z večerníčků nebo obří síťovku mohou obdivovat návštěvníci pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit. Expozice jsou otevřené každý den od 9 do 17 hodin.

V Muzeu rekordů a kuriozit v Pelhřimově uvidíte i dřevěné sovy vyřezávané motorovou pilou. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Před 22 lety to byla docela legrační událost. Jiří Flemmr poprvé vyzkoušel na Brněnské přehradě první vodní běžecké lyže vyrobené v ­Česku.

„On si nazul ty lyže, vyrazil doprostřed přehrady, ale neuvědomil si, že tam jezdí lodní doprava. Několikrát se stalo, že projela loď a vlny od ní ho smetly. Posádka lodi ho proto několikrát musela tahat z vody,“ vypráví kustod muzea Miloš Vosyka.

Fotogalerie

Pan Flemmr to pak řešil tak, že si stanovil svůj „jízdní řád“, kdy a kam na přehradě může vyběhnout. „Ten jízdní řád se nám nepodařilo sehnat, ale existoval,“ dodal Vosyka.

Lyže jsou nyní k vidění jako exponát pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit, jež patří k vyhledávaným turistickým cílům na Vysočině. Do muzea přijde v průměru kolem 25 tisíc lidí ročně. Co je v něm nejunikátnější?

„To je těžké říct, protože co exponát, to unikát. Nad tím exponátem musel někdo přemýšlet, strávil na tom spoustu času. Stejně tak i nad výrobou. A každý člověk umí a dovede něco jiného,“ připomíná Miloš Vosyka.

Návštěvníci jsou například často okouzleni miniaturní malůvkou na makovém semínku nebo nejmenším dřevěným vyřezávaným betlémem.

A někdo jiný „pase“ zase po obřích věcech - v muzeu mají třeba velikánskou péřovou bundu, jež je pětinásobkem té klasické z obchodu.

Mezi kuriozity se řadí třeba ostnatý drát, který měl kolem krku fakír Petr Fiedor a táhl tak osobní auto.

Na děti čeká Rumcajs, víla Amálka i Křemílek s­ Vochomůrkou

Největší háčkované dějiny národa českého - na snímku Lenka Bednářová.

Lenka Bednářová. a její háčkované dějiny národa českého

Žhavou novinkou v muzeu jsou například háčkované večerníčky od Lenky Bednářové z Vraného nad Vltavou.

„Vytvořila už háčkované dějiny národa a nyní se vrhla na pohádkové hrdiny. Máme tady třeba Rumcajse, Maxipsa Fíka, vílu Amálku a další postavičky,“ říká ředitel pelhřimovské Agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Bednářová udělala kolekci 31 postaviček. Mezi ně se také řadí Křemílek a ­Vochomůrka, Bob a Bobek či Káťa a ­Škubánek.

Ostatně sám televizní pořad Večerníček je rekordní. Už od roku 1965 je uváděn stále stejnou, tradiční znělkou. Vznikla během července a srpna roku 1965. Výtvarníkem byl Radek Pilař a ­hlas Večerníčkovi propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý.

Dalšími novými unikáty v expozici jsou desetikilometrový řetízek a obří háčkovaná taška, které vyrobila šestaosmdesátiletá Jarmila Bursová z Pardubic. Ta se proslavila i tím, že hrála drbnu ve filmové komedii Zdeňka Trošky Babovřesky (více o jejím rekordu čtěte zde).

Třípatrový dort ze špejlí i Zekonův opeřenec

Nádherné dílo věnoval muzeu také Leopold Heneš z Třebenic na Třebíčsku. Jedná se o třípatrový dort ze špejlí uložený v demižonu. Heneš ho Agentuře Dobrý den věnoval k pětadvacetinám jejího festivalu rekordů a kuriozit. Dort s 25 svíčkami i 25 snímky různých rekordů tvořil 760 hodin.

„Na tomto díle jsem strávil zatím nejvíc času. Pokud bych měl srovnávat, tak tohle je promoce v této činnosti. Třikrát jsem dort předělával,“ uvedl Heneš. Vyrábí třeba i hlavolamy vsazené do žárovek.

Dalším darem pro muzeum je „moravský vrabec“. Věnoval jej silák Železný Zekon. „My tomu říkáme zase španělský ptáček a je to taková věc, kterou kdysi dělal Franta Kocourek. Vzal železný plát a ten během minuty vytvaroval ohýbáním o své paže do tvaru, který připomíná jakéhosi opeřence,“ vysvětlil Miroslav Marek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tato vlčice zahynula nedaleko Krokočína v roce 1861. To, že šlo o poslední...
Poslední vlk na Vysočině padl před 166 lety. Vycpaninu ukáže výstava

Jak lovila šlechta zvěř, ukáže nová sezonní expozice na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Návštěvníci se mohou těšit na řadu cenných exponátů. Dozví se ale...  celý článek

Na výstavě je k vidění i veškerý dnešní sortiment, který výrobce limonád nabízí.
Ztracené zátky i žehlení ostudy. Výstava nahlíží do historie limonád

Světem bublinek s třebíčskou zonkou. Tak se jmenuje výstava, kterou od středy hostí Galerie Ladislava Nováka v Třebíči. Návštěvníci se v ní dozví, kdy vznikla...  celý článek

Největší ozdobou výstavy na pardubickém zámku je kopie Svatováclavské koruny a...
Korunovační klenoty se přestěhují z pardubického zámku do Jihlavy

Jak vypadají české korunovační klenoty, si zájemci prohlédnou v galerii jihlavského hotelu Gustav Mahler. Od 9. února do 2. dubna tu budou k vidění repliky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.