Přetlaková kyslíková komora, která dokázala udržet zraněného při životě, i když...

Přetlaková kyslíková komora, která dokázala udržet zraněného při životě, i když mu nefungoval krevní oběh. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Letecké muzeum láká na řez motorem i hyperbarickou komoru pro piloty

  • 2
K letectví se od počátku pojí sexappeal mužů a žen, kteří se nebáli nasedat do letounů, i když nevěděli, zda se vrátí živí. I proto možná exponáty Leteckého muzea v Koněšíně na Třebíčsku budí neobyčejný zájem.

Řadu menších exponátů muzeum nabídlo na výstavě ve starém hangáru vojenského letiště u Náměště nad Oslavou. Prošly jím za jediný den tisíce lidí. A plány provozovatelů muzea na budoucnost areálu bývalé radarové základny u Koněšína, kde nyní muzeum sídlí, jsou velkým lákadlem i do budoucna.

Na náměšťském letišti muzeum vystavilo například řez motorem vrtulníku Mi-8, ve kterém v roce 1977 tragicky zahynula Viera Husáková, druhá žena prezidenta Gustáva Husáka.

„Po havárii a jejím vyšetřování musely být na příkaz Husáka trosky vrtulníku spáleny napalmem, aby tragédii nic nepřipomínalo. Motory ale byly v solidním stavu, tak byly tajně použity k výrobě školní pomůcky. Zachovalé motory se totiž špatně sháněly, většinou jako pomůcky sloužily motory opotřebované,“ vysvětlil provozovatel muzea Zdeněk Svobodník.

Motor z vrtulníku členové muzea získali před třinácti lety od majitele, u kterého byl po desetiletí uschován.

Katapult při nehodě vystřelil pilota skrz střechu hangáru

Podle Svobodníka je exponátem svého druhu i sám starý hangár, který výstavu hostil. „Váže se k němu jiný exponát, který tu také máme: vystřelovací sedačka z bombardéru Su-7. Šlo o letoun, ze kterého nešťastným omylem technik vystřelil sedačku v tomto hangáru skrz střechu. Skončilo to tragicky,“ popsal Svobodník.

Vystřelovací sedačky jsou však obecně jednou z chloub leteckého muzea, které vlastní jejich kompletní českou vývojovou řadu.

Život měla zachraňovat hyperbarická přetlaková kyslíková komora, tubusu podobné zařízení, vystavené v hangáru ve vojenské přenosné variantě.

„Dovnitř bylo možné uložit a uzavřít vážně zraněného, třeba pilota s amputovanýma nohama. V komoře mu pod tlakem pouštěli čistý kyslík, který mu prostupoval do celého těla a dokázal tkáně udržet při životě i při nefunkčním oběhu krve až do jeho dopravení do nemocnice,“ řekl Svobodník.

„Tato technologie není sice ani dnes překonaná, ale běžně se nepoužívá,“ upozornil Svobodník.

Do začátku další sezony přivezou exponáty desítky kamionů

Vybavením, o jehož podobě má laik jen stěží představu, je radar letadla. „Vystavili jsme odkrytý radiolokátor z MiG-21. Je funkční, ale k jeho spuštění zde nejsou podmínky, produkuje mikrovlny,“ řekl Svobodník.

Lidé mohli vidět i čtyřmetrovou vrtuli největšího českého dopravního letounu L-610, kokpit prvního tuzemského proudového letadla Aero L-29 a prototyp motoru jeho nástupce Aero L-39, kterých bylo vyrobeno jen pár.

Letecké muzeum vzniklo v roce 2009 v Olomouci, kde však loni dostalo výpověď z prostor. Letos v červnu se začalo stěhovat do areálu někdejší radarové základny u Koněšína. Disponuje největší tuzemskou sbírkou letadel a leteckých exponátů.

Muzeum založil Ctibor Svobodník, který je majitelem části sbírek. K dalším vlastníkům patří například Vojenský historický ústav. V Koněšíně muzeum letos za první dva měsíce provozu navštívilo šest tisíc lidí. „V roce 2017 chceme mít minimálně deset tisíc návštěvníků,“plánuje Zdeněk Svobodník.

Muzejníci do areálu navážejí další letadla a také obrovský depozitář. „Budou to desítky kamionů. Chceme to stihnout do začátku příští sezony, kterou bychom rádi zahájili s dvojnásobkem exponátů a s krytou expozicí,“ plánuje Zdeněk Svobodník.