Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Psí Tour de France. Musher ze Žďáru trénuje na životní závod

  17:48aktualizováno  17:48
Vít Kolátor připravuje své alaskany na Velkou odyseu. Trénuje zatím na bahně na velký závod. Trvá dvanáct dní, letos měří 750 kilometrů během, spřežení vystoupají na 25 tisíc výškových metrů. Místo saní na sněhu však zatím řídí čtyřkolovou káru na rozbahněných cestách.

Vít Kolátor v tréninku zapřahá až devatenáct psů. Lídry bývají ti nejchytřejší. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Dvakrát vyhrál nejsledovanější, nejznámější, nejdelší a nejtěžší český závod psích spřežení. Po Šediváčkově longu v Orlických horách chce žďárský musher Vít Kolátor zkusit jeden z nejnáročnějších závodů na světě. Už za měsíc se postaví na start La Grande Odyssée, označované jako psí Tour de France.

Závod v okolí Mont Blancu na pomezí Francie a Švýcarska v Savojských Alpách pořádá stejná agentura jako nejslavnější cyklistický závod planety. „Odyseu jezdí obvykle jen profíci, do práce chodíme asi jen dva z těch dvaceti, které organizátoři pozvali. Někteří se úderem října začínají starat jen o psy,“ říká šestatřicetiletý Vít Kolátor.

Organizátoři o vás projevili zájem už dříve. Proč jste se přihlásil až tentokrát?
Pozvánku jsem dostal už po prvním vítězství v Šediváčkovi, ale tehdy jsem měl jen devět psů. Teď jich mám v tréninku devatenáct, tak je šance Odyseu zkusit. Díky tomu, že ti nejstarší psi, jako třeba Rampa, pořád běhají dobře a že už můžu zapřáhnout ročáky, je to možné. Konkurence bude špičková. Úspěch bude závod dokončit, první desítka by byla super. Francouzi závod dělají jako show, projíždí se třeba špalíry lidí, je tam 250 akreditovaných novinářů a každý den jsou záběry ve francouzské televizi.

Vít Kolátor (36)

* Jeden z nejlepších českých musherů, má čtyři tituly mistra republiky.

* V lednu se chystá na nejtěžší evropský závod – Velkou odyseu v Savojských Alpách.

* Pochází z Nymburka, s rodinou žije ve Žďáře nad Sázavou, pracuje jako servisní a reklamační technik.

* Aktuálně trénuje 19 alaskanů, vlastní další dvě štěňata.

S kolika psy závod pojedete?
Přihlašuje se čtrnáct psů, zapřahá se osm až deset s tím, že mohu prostřídat mezi etapami podle potřeby. Závod trvá dvanáct dní, letos bude kratší na 750 km, během kterých vystoupáme 25 tisíc výškových metrů. Dvakrát budeme bivakovat venku na polární základně francouzské armády. Péče je tam skvělá, jako o profesionální sportovce, odpovídá náročnosti závodu. Když nebude pes v pořádku, nepustí ho veterináři na start.

Jak vůbec psi snáší vyšší nadmořskou výšku?
To jsem taky zvědavý. Budeme s tím mít problémy, mně to taky nedělá úplně nejlíp, když si vzpomenu na výlet do Dolomit. Musher psům do kopce samozřejmě pomáhá, obzvlášť do sjezdovky.

Co obnáší příprava na tak dlouhý závod? Dělali jste něco jinak v tréninku?
Začali jsme dřív než normálně, abychom stačili víc natrénovat. Vyjeli jsme v půlce srpna, ale jde to jen při teplotách pod 15 stupňů, jezdí se krátké časy, na začátku třeba jen dvacet minut. A postupně přidáváme. Když jedeme hodinu, je potřeba, aby byla teplota pod 10 stupňů. Alaskani při běhu pořád vyplazují jazyk, funguje jako chladič. Potí se jen na jazyku a na tlapkách. Teď už jezdíme kolem 40 km, dostaneme se na 60. Pár tréninků ještě dáme s károu, ale je potřeba, abychom trénovali i na sněhu, abych si vůbec zvykl na saně. Na káře děláme silovou přípravu. Na saních se pak rozběhají do rychlosti. Někteří soupeři trénují od podzimu ve Skandinávii. Mají třeba sto psů v tréninku a postaví z nich dva týmy.

Zatímco vy jste sníh dlouho neviděl...
Vlastně ani loni. I Šediváček se jel letos v lednu na kárách, to nemělo se závody nic společného.

Tréninková bezmotorová čtyřkolka vypadá dost pekelně. Z čeho je?
Ta původní byla z trabanta, ale neměla výdrž, hned se rozsypala. Teď mám předek ze škodovky s kotoučovými brzdami, aby se dalo lépe brzdit, jinak je to svařený rám, na který přidávám zátěž.

Vít Kolátor začal se psím spřežením trénovat před sedmi lety.

Vít Kolátor začal se psím spřežením trénovat před sedmi lety.

Jak na takové spřežení reagují osamělí večerní běžci?
Jedeme pomalu, je dost času se vyhnout. Obvykle potkáváme ty samé, stejně tak pejskaře. Takže už jsou zvyklí. Je ale pravda, že občas se nějaký noční běžec lekne, když se před ním ve světle jeho čelovky zaleskne devatenáct párů očí. Chvíli trvá, než zjistí, že právě míjí psí spřežení.

Myslivci z vás asi velkou radost nemají. Jak vycházíte s nimi?
Jak s kterými. S některými dokonce spolupracuji, máme domluvu, že jim budu zavážet seno do krmelce, když napadne sníh. Hlásím jim pohyb zvěře, když trénujeme, často potkáme stádo divočáků. Minulý víkend mě zastavil jeden myslivec u Budče. Vyčítal mi, že plaším zvěř, což podle mě není úplně pravda. Psi štěkají v podstatě, jen když se stojí. Zvěř nás cítí, ale jelikož jezdíme podobnou trasu, pozná, že jim od nás nic nehrozí. To říkají i moji známí, když se jich ptám, proč prasata běhají kolem nás a neutečou. Kolikrát musím zastavit a pískat na srny, aby vůbec uhnuly.

Na které cesty můžete?
Protože nemám motorové vozidlo, podle lesního zákona můžeme jezdit po lesních cestách a značených lesních cestách. A můžeme i na louky, ty ani nespadají do lesního zákona, pokud to nejsou nějaké lesní mýtiny. Psí spřežení je stejná kategorie jako jízda na koni.

Jak se s tak dlouhým spřežením zatáčí? Je těžké si to vůbec představit.
Teď už dobře, když je opadané listí a je vidět za zatáčku. Předtím to bylo krušné, někdy jsem jen čekal, co za zatáčkou přijde. Spřežení je delší než kamion, kolem třiceti metrů, s károu ještě víc.

Jak důležité je najít správnou závodní sestavu a psy vypárovat?
Je to klíčová věc. Dopředu se dávají ti nejchytřejší, přes které se spřežení řídí. Zároveň to musí být tempaři. Za nimi jsou takzvaní swingoví psi, občas se mění s lídry, jsou rychlí a pomáhají zatáčet. Třetí pár jsou týmoví psi, hodně pomáhají táhnout. Pátý pár jsou silní zadáci, v zatáčkách drží spřežení v ideální stopě. Mezi ně patří Alvi, se kterým jsem začínal. Je to pozér, hrozně vyčůraný pes, nemůžu ho dávat jako lídra, protože ví, že by se běželo podle něj.

Stává se vám, že psi neposlechnou?
Občas jo, většinou když zkouším nové lídry. Vesměs je to moje chyba a souhra věcí, že nevybereme zatáčku. Na křižovatkách je potřeba zkoušet různé možnosti, aby neměli naučenou jedinou trasu. Když jsem přivezl fenku Theu, která je z Německa, říkal jsem manželce, že Thea je úplně pitomá a neposlouchá. A manželka mi říká: No ale počkej, ona ti přece nerozumí. Reagovala jen na jméno, když jsem ho řekl dost německy. Po pár týdnech si zvykla na české povely a zjistil jsem, že opravdu není blbej pes, ale majitel. Vůbec mě to nenapadlo.

Když to zlehčím: V týmu máte i dva Američany. Učil jste se kvůli nim anglicky?
Tak tihle dva už byli naštěstí narození v Čechách, Američané byli pouze jejich rodiče, takže české povely znají od malička.

Jedna věc je řízení a druhá „palivo“. Kolik vaši psi sežerou?
Jeden pes zhruba kilo masa denně. Dostávají obvykle drůbeží nebo hovězí. Někteří baští hodně a jsou hubení, jiným stačí málo. Je to jako s lidmi. Pak jsou příkrmy jako rýže, ovesné vločky, granule, minerály a vitamíny. Mícháme to, ovlivníme množství tuků v jídle. Když se ochladí, přidáme tučnější stravu, aby měli z čeho „topit“. Největší psi mají až dvaatřicet kil.

Psí trénink na blátě je dřina.

Psí trénink na blátě je dřina.

Když jsme spolu mluvili poprvé, líčil jste mi, jak nevinně vaše záliba začala.
Ano, nechtělo se mi běhat samotnému, když jsme přišli o našeho voříška, tak jsem si před sedmi lety přes inzerát pořídil psa, se kterým bych mohl sportovat. A když jsem pak viděl závody psích spřežení na Třech Studních, úplně mě to nadchlo. Začal jsem závodit s jedním psem na kole, na běžkách a pak už to zkrátka nešlo zastavit a pořizoval jsem si další pejsky.

Máte manželku, dvě děti a jednadvacet psů. Co vám žena řekla na to, když se vaše smečka takhle rozrostla?
Mám naštěstí velice tolerantní manželku. A i když jsme u některých věcí trochu bojovali, už víceméně rezignovala. (směje se) Dokonce se mnou chtěla jet do Francie jako jeden z pomocníků - handlerů, které každý tým potřebuje, aby se starali o psy, krmili, masírovali, ošetřovali tlapky, přejížděli s věcmi do jiného střediska, když je cíl etapy jinde než start. Jenže termín vychází zrovna na konec pololetí, což není dobré kvůli dětem ani pro manželčinu jazykovou školu.

Přece jen si neodpustím otázku. Nepřerostl vám ten koníček trošku přes hlavu?
Myslím, že ne (směje se). Když už jezdíme dlouhé tréninky, dostanu se domů třeba až po půlnoci a ráno vstávám do práce. Z toho je člověk dost utahaný.

Kolik je vůbec takových nadšenců v Česku, kteří se psím spřežením věnují na výkonnostní úrovni?
Jsou tři profíci - Havrda, Vondrák, Mikulášek. Pak je asi patnáct lidí s větším počtem psů, co se tomu věnují. A pak asi tak tři stovky těch, co jezdí úplně v klidu.

Balonáři říkávají, že nejhezčí chvíle na létání je, když se po přistání posadí na sbalený balon a konečně se v klidu zadívají do krajiny. Jak to mají musheři?
Mám radost, když dokončíme závod a psi mohou běžet dál. To znamená, že jsou dobře připravení a nemusím je nosit v náručí. Je jedno, kolikátý dojedu, ale hlavně když jsou psi v pohodě.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

V kabině amerického bombardéru B-52 během cvičné mise nad Baltem
Americké bombardéry B-52 by při cvičení měly být jen tečkou na obloze

Od středy až do 12. září se bude konat mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike 2017. Jsou do něj zahrnuty letecké základny u Náměště nad Oslavou, v Čáslavi a...  celý článek

(ilustrační snímek)
O vodu se chceme starat sami. Pelhřimov zváží výpověď správci vodovodu

Před velmi důležitým strategickým rozhodnutím stanou zastupitelé v Pelhřimově. Budou totiž rozhodovat o tom, zda si město bude samo provozovat svoji vodovodní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.