Mravenec. To je mimořádně úspěšný predátor a kolonizátor prostředí. Díky svým vlastnostem patří k nejrozšířenějším organismům na Zemi.
Co o něm ale běžně víme? Že má tři páry končetin a jeho kousnutí nebo bodnutí žihadlem pořádně štípe. Leckdo by dodal ještě značku chemického přípravku, kterým mravence doma hubí. Tím znalosti zpravidla končí.
„Mravenci jsou nesmírně zajímavá zvířata. Žijí sociálně a je fascinující je zkoumat,“ říká zooložka Klára Bezděčková z Jihlavy, která této oblasti entomologie zasvětila svou vědeckou činnost. A rovnou nabízí jako příklad světový unikát, lokalitu Vojtův vrch mezi Telčí a Kostelním Vydřím.
„Je tam superkolonie 1 700 mravenišť druhu Formica rufa - mravence lesního. Lze říct, že se chovají jako členové jedné rodiny. Sdílejí teritorium, dělí se o potravu, vyměňují si jedince v hnízdech.“ Ovšem mravenci žijí na Vysočině i jinde
Turisté mravencům neubližují. Na exkurze jezdí školy i rodiče
Šebeň je území v katastru obce Bory nedaleko Křižanova na Žďársku. Místní ochránci přírody tu zbudovali mravenčí naučnou stezku. Je tři kilometry dlouhá a z dvanácti informačních panelů laik vyčte řadu zajímavostí.
„Máme jedinou naučnou stezku v republice zaměřenou pouze na mravence. Evidujeme na našem nevelkém území okolo 1 200 mravenišť, která jsou v drtivé většině dílem druhu mravence pospolitého. Takové číslo u tohoto druhu na jednom území je rarita,“ říká Pavel Kříž, člen Českého svazu ochránců přírody Bory.
Když místní stezku vymýšleli a osazovali panely, setkávali se s názorem, že návštěvníci určitě budou neukáznění a mravencům začnou rozbíjet hnízda.
„Obavy se nepotvrdily a jsem za to moc rád. Jen jednou, hned na začátku, kdosi posprejoval jeden panel. Mravencům zatím nikdo systematicky neublížil. Jezdí sem rodiny s dětmi, školní exkurze, byli tu už i vozíčkáři, kterým doprovod pomohl zajet k mraveništím,“ popisuje Kříž.
K největším mraveništím cesta nevede, i tak jich lidé vidí desítky
Šebeň obývá bezmála miliarda jedinců tohoto druhu hmyzu. Vztahy mezi jednotlivými hnízdy odpovídají modelu, který můžeme nazvat obří federace či obří rodina.
Stezka záměrně nevede přímo největšími shluky mravenišť. I z důvodu, aby případný pohyb lidí nerušil miniaturní pilné tvory v jejich činnosti. Ale i tak toho návštěvníci uvidí dost. Kdo dojde například na stanoviště číslo sedm, napočítá okolo sebe čtyřicet hnízd.
Mravenec pospolitý má rád osluněné okraje lesa. A tak jak se okolní prostředí mění, přelévají se taky mraveniště. Některé shluky jsou už opuštěné, jiné vznikly o kus dál.
Nejvyšší kupa tu měla až dva metry a průměr pět metrů. „Co mi ale říkali odborníci, značí to, že se mravencům pospolitým v takovém hnízdě moc nedaří. Táhnou se za sluncem, kterého nemají tolik, kolik by potřebovali, proto je jejich stavba tak rozložitá,“ zmínil Kříž.
Uvnitř je stálá teplota kolem 35 stupňů Celsia a větší vlhkost
Často je základem mraveniště starý pařez, protože je dobrým úkrytem pro královny, larvy a kukly. Konstrukce hnízda sahá i pod zem.
„Jádro mraveniště tvoří větvičky a spleť komor. Překrývá ho plášť z jehličí a dalšího materiálu. Uvnitř je stálá teplota 35 stupňů Celsia a vlhkost. V zimě mravenci utěsní vchody a stáhnou se pod zem, Přečkají ji v chladové strnulosti,“ uvádí jeden z informačních panelů naučné stezky.
Na jaře, když je slunečno, lze pozorovat takzvané teplonoše. To jsou souvislé vrstvy mravenčích dělnic, které se sluní na povrchu mraveniště. Neopalují se, ale nasávají potřebné teplo. Při návratu do mraveniště ho pak přirozeně prohřívají.
Ohřát se na povrch přicházejí i královny. Velká mraveniště mívají několik milionů obyvatel, mezi nimi stovky královen. Mimochodem - královny některých druhů se mohou dožít i více než 20 let.
Potravu získávají i od mšic, vyžádají si jejich sladké výkaly
Mravenci jsou všežravci. A jejich aktivita je v tomto směru obrovská. Dokážou společným úsilím zdolat dokonce velkou a silnou kořist, což značně rozšiřuje jejich možnosti. V literatuře se uvádí, že za rok může středně velké hnízdo mravence pospolitého ulovit až šest milionů kusů kořisti.
Kromě lovu a sbírání těl uhynulých živočichů si ale mravenci obstarávají potravu ještě dalším, velmi zajímavým způsobem. Značnou část mravenčí potravy tvoří sladké výkaly, takzvané medovice, mšic. Mravenci medovici často odebírají přímo od mšic, komunikují s nimi a někdy od nich dokonce odhánějí nepřátele.
Na Zemi je dosud objeveno přes 14 tisíc druhů mravenců. „V České republice žije 111 druhů mravenců. Naprostým unikátem u nás je proto Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step na Třebíčsku, kde byl v posledních letech zaznamenán výskyt 61 druhů mravenců,“ upozorňuje na další výjimečnost Bezděčková.
A jak se navzájem poznávají jedinci z jednoho hnízda? Když se dva setkají, porovnávají pach druhého mravence se svou vlastní, domovskou vůní, kterou se naučili poznávat hned po vylíhnutí z kukly.
