Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svědci mučení pátera Toufara z Číhoště promluví v nové knize

  7:07aktualizováno  7:07
Miloš Doležal shromáždil zatím neznámé podrobnosti, snímky a předměty ze života pátera Josefa Toufara, který byl umučen v případu takzvaného číhošťského zázraku. Doležal mluvil kupříkladu se zdravotní sestrou, která se účastnila Toufarovy operace několik hodin před jeho smrtí.

Dominantou Číhoště je kostelík s pohnutou minulostí. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Vše přiblíží v připravované knize Jako bychom dnes zemřít měli, která vyjde v říjnu. Autor detailně zmapoval poslední dramatické hodiny života Toufara. Kněze ale představí i jako vtipného člověka. "On nedřepěl jak jezevec na faře," říká Miloš Doležal.

Proč jste knížku napsal?
Pocházím z obce ležící v blízkosti Zahrádky která je dnes zatopena přehradou. Tam Josef Toufar působil od roku 1940 osm let. Už v dětství jsem od svých prarodičů slýchával o Toufarovi vyprávět – byli to jeho farníci a dobří přátelé. Iniciační pro mne byla cesta v létě roku 1988, kdy jsem jako student se svým spolužákem vyrazil do nedaleké Číhoště. Setkal jsem se tam tehdy se strachem a nedůvěrou.

Jak to tam na sklonku totality vypadalo?
Kostel byl zamčený, a když jsme se před prodejnou Jednota vyptávali na Josefa Toufara místních, neodpověděli a utekli. Tehdy, zcela spontánně, jsem si při odjezdu umínil, že se budu celé číhošťskotoufarovské kauze věnovat a pátrat tam, kde byl novinář Lidové demokracie Jiří Brabenec v roce 1968 nucen skončit. Snad to byl i slib. Moje bádání poprvé vyústilo v roce 1992 v diplomovou práci, posléze v několik rozhlasových a televizních dokumentů. A teď, po dalších dvaceti letech, přicházím s objemnou knihou Jako bychom dnes zemřít měli.

Miloš Doležal (42)

  • Narodil se v Háji u Ledče nad Sázavou. Rozhlasový redaktor, básník a publicista.
  • Pracuje v literární redakci Českého rozhlasu 3-Vltava.
  • Je autorem řady rozhlasových dokumentů. Jako scénárista spolupracuje s Českou televizí.
  • Žije v Praze a v Horní Pasece na Vysočině.

Co nového čtenáři v knížce najdou?
Životní příběh Josefa Toufara vyprávím ve dvou rovnocenných částech. Kniha odkrývá dosud neznámé či přehlížené epizody jeho života a pokouší se nahlédnout za ono slovníkové heslo a načrtnout, kým Josef Toufar skutečně byl, jaký je příběh jeho kněžství, jaká byla jeho spiritualita a přístup ke světu a lidem. Pochopitelně kniha nemůže obejít pohyb číhošťského křížku, poslední měsíce jeho života a mučednickou smrt. Toufarův životní příběh jsem se pokusil vyprávět dvěma způsoby – nejdříve v samotném textu a posléze obrazově, ve třech stovkách fotografií a autentických dokumentů, které se mi podařilo za dvacet let shromáždit. Je to jeden život nahlížen ze dvou úhlů.

Koho jste během příprav oslovil?
Setkal jsem se s desítkami Toufarových spolupracovníků, přátel, příbuzných, farníků i spolužáků. Vzhledem k tomu, že jsem se o číhošťský úkaz a pátera Toufara začal zajímat již jako student, zastihl jsem ještě celou řadu důležitých svědků naživu a v dobré pamětnické kondici. Také jsem několikrát mluvil s Toufarovým mučitelem, příslušníkem Státní bezpečnosti Ladislavem Máchou a bývalým předsedou Okresního akčního výboru Národní fronty v Ledči soudruhem Konopkou. V knize jsou citovány vzpomínky stovky pamětníků, výpovědi svědků pohybu křížku, estébácké výpovědi o zatčení i mučení. Mojí pracovní metodou je bádání v archivech, které kombinuji s výzkumem v terénu, nahráváním svědků a sběrem dobových snímků.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti visí portrét umučeného pátera

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti visí portrét umučeného pátera Josefa Toufara.

Jaké fotky se vám podařilo sehnat?
Domnívám se, že unikátní. Snímky velmi podrobně mapují Toufarův život od dětství v Arnolci, studia až ke kněžským letům v Zahrádce a v Číhošti. V knize budou otištěny portréty příslušníků StB – zatýkatelů z Jihlavy, vyšetřovatelů, mučitelů a bachařů z Valdic. Bude tam vůbec poprvé uveřejněna celá série fotografií z ledna 1950 zachycujících detailně zkroucený nakloněný křížek a také cyklus snímků z podvodné rekonstrukce Státní bezpečnosti.

Avizoval jste, že přiblížíte, jaký byl Toufar zajímavá a vtipná osobnost. Tak něco prozraďte.
Toufar byl velmi konkrétní, reliéfní osobností. Nedřepěl jak jezevec na faře. Pobýval venku s lidmi, kterým pomáhal nést jejich každodennost, což za války i po ní rozhodně nebylo snadné. Žil prostě, podporoval chudé. Farníky i nevěřící uměl propojovat, nevytvářel ghetta, pomáhal studentům s doučováním i lidem na poli, organizoval ochotnická divadla, poutě, besedy, taneční zábavy. Měl v sobě jiskru – s lidmi jednal přímočaře, uměl být vtipný, ale také kritický, když to situace vyžadovala.

Co vás během příprav knížky překvapilo?
Třeba jak zajímavé fotografie a dokumenty vyplouvaly ze soukromých alb i archivů takřka zázračně na světlo. Pokud jde o samotný Toufarův život, tak v něm je nesmírně zajímavá cesta za povoláním – navzdory velkým překážkám si jít za svým. Houževnatě a trpělivě. I to, jaký to byl zdatný organizátor, dnes bychom řekli manažer.

Čím jste byl nejvíc zasažen?
Silou a dramatičností Toufarovy oběti. Když jsem z estébáckých protokolů, jejich zamlčování i prořeků sestavoval mozaiku posledních dnů a hodin pátera Toufara. Sami přiznali, že jej ve valdické temnici, nahého a uvázaného, řezalo pět nařvaných soudruhů několik hodin, pak se vyčerpaní šli najíst a prospat a večer se mučení opakovalo. Nebo když mi vyprávěla zdravotní sestra paní Kozlová, která se účastnila Toufarovy operace několik hodin před jeho smrtí, v jakém děsivém stavu bylo jeho tělo. Pamatovala si, že mu z otevřené břišní dutiny odsávala množství zelené tekutiny rouškami.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti visí přesná kopie kříže, který v

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti visí přesná kopie kříže, který v roce 1949 přispěl k takzvanému "číhošťskému zázraku".

Jste autorem brodské výstavy, která na toto téma začne vernisáží 27. září a potrvá až do prosince. Co tam uvidíme?
Podařilo se nám shromáždit řadu unikátních předmětů, které budou poprvé veřejnosti představeny právě na této výstavě.

Nedávno jsem mluvil s číhošťským současným farářem, který stále pátrá po křížku, který tenkrát zabavila StB. Myslíte si, že ten křížek ještě existuje a je šance ho najít?
Byl by to důležitý svědek-předmět, který by se měl vrátit do Číhoště. Dosud jsem neměl čas se tomu důkladně věnovat, ale mám tušení, a jedním z estébáků potvrzené, že by mohl existovat.

Co vy sám si o pohybu křížku myslíte?
Můj názor se vyvíjel postupně s pronikáním do studia archivních materiálů a poznáváním Toufarovy osobnosti. Dnes je jasné, že páter Toufar křížkem nehýbal, a ani nešlo o provokaci Státní bezpečnosti. Jak potvrdily tehdejší špičky StB i její řadoví příslušníci v několika podrobných rozborech a výpovědích, které se podařilo shromáždit, v té době na to ani technicky neměli, aby s křížkem podvodně klinkali. A nově nalezená výpověď estébáka Dáni potvrzuje, že jihlavská státní bezpečnost se celým případem začala zabývat až 25. prosince a pražská až kolem pátého ledna, tedy velmi dlouho po samotném pohybu. Co zbývá? Tajemný úkaz, nevysvětlitelný jev.

Jak na vás působí kostel v Číhošti, když jste uvnitř?
Jako malý, skromný, tiše odpovídající na mnohé otázky a plný vzkazů a tajemství. Odkryv gotických fresek, nedávno nalezených, včetně symbolů kříže, bude dalším, podivuhodným rozměrem tohoto svatého místa.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na vietnamskou večerku nedají ve Velkém Beranově dopustit. Otevřeno je takřka...
Vysočina pošle peníze pro vesnické prodejny, dostane se i na Vietnamce

I k vietnamským obchodníkům na vesnicích by se mohly dostat peníze od Kraje Vysočina, jimiž už brzy podpoří malé prodejny na venkově. O tom, jakým způsobem...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Řidička narazila do auta a ujela, pak nadýchala skoro pět promile

Bezmála pět promile alkoholu v dechu měla řidička, která v pátek večer bourala ve Žďáru nad Sázavou. Od drobné nehody ujela, o pár ulic dál však zastavila a z...  celý článek

Chrudimská školka nabízí speciální zázemí pro děti s poruchou autistického...
Úřady hledají do školky nezapsané předškoláky. Rodičům hrozí pokuty

Roli detektivů si během prázdnin museli vyzkoušet úředníci odboru školství městských úřadů na Vysočině. Snaží se totiž najít rodiče dětí, kteří své pětileté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.