Humpolec je na Vysočině Městem pro byznys. Podle poroty si vedl letos velmi dobře jak v přístupu veřejné správy, tak i v oblasti podnikatelského prostředí.
Město pro byznysCelkové pořadí 1. Humpolec 2. Pacov 3. Jihlava 4. Nové Město na Moravě 5. Chotěboř 6. Pelhřimov Přístup veřejné správy 1. Pacov 2. Humpolec 3. Nové Město na Moravě Reakce úřadu na e-mail 1. Pacov 2. Světlá nad Sázavou 3. Velké Meziříčí Kolik podnikatelů zvažuje rozšíření provozu 1. Humpolec 43,3 % 2. Náměšť n. Osl. 43,3 % 3. Havlíčkův Brod 36,7 % Zdroj: Datank |
"Za rozvojem Humpolce stojí především stabilita a prověřený systém řízení města. S podnikateli se pravidelně scházíme například při společenských událostech a akcích našeho podnikatelského klubu," uvedl na slavnostním vyhlášení výsledků v Jihlavě starosta Humpolce Jiří Kučera.
Druhé místo si z letošního ročníku odnáší loni pátý Pacov. Nejlépe z celého kraje si vedl hned v několika kritériích - v míře nezaměstnanosti, ceně bytů či dostupnosti pozemků a prostorů pro podnikání.
Třetí Jihlava má zase v celém kraji nejvyšší počet firem a nejnižší dlouhodobou nezaměstnanost. Pochlubit se může i nejvyšším podílem výdajů věnovaných na veřejnou dopravu.
Průzkum zpracovala agentura Datank. Sledovala 50 kritérií.
"Podniká se tady dobře. Je to i tím, že vedení radnice je otevřené diskusím a pracuje opravdu ve prospěch města, nevnímám tam lobbistické tlaky. I jinde na úřadech vnímám vůči podnikatelům vstřícnost," tvrdí o Humpolci spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.
Důkazem atraktivity pro byznys je i vznik kongresového centra ve středu města, které Humpolci může závidět i Jihlava.
V Telči chybí velký podnik, firmy tu naopak cítí závist
Městem, které naopak zůstalo letos v podnikatelském klání na úplném chvostu, je Telč. Městu se zřejmě i díky horší dopravní obslužnosti nedaří dlouhodobě přilákat větší investory. A to i přesto, že lokality pro ně má.
Drobným podnikatelům se v Telči daří, potvrzuje majitel směnárny v centru historického náměstí Miroslav Brzek, který svůj podnik provozuje od roku 1993.
Telč má pro průmyslovou zónu pozemky. Turistická perla Vysočiny však větší podniky příliš neláká. Změní se na tom někdy něco?
"Mně se tady podniká dobře, ale vím, že většina lidí musí za prací jezdit do větších měst v okolí. Jsme tady závislí hlavně na turismu, který se poslední roky s výjimkou letošního spíš zhoršuje. Není tu žádný větší podnik, který by zaměstnával víc lidí, ale s tím těžko někdo něco udělá. Podmínky město připravené má, ale je tu špatné spojení na dálnici," ví Brzek.
Živnostník roku 2012 pro Vysočinu Dušan Tripal má na podnikání v Telči odlišný názor.
"Osobně jsem odešel z Telče kvůli finančnímu úřadu a nejsem sám. Vládne tu maloměstská závist a často až šikana hraničící se snahou o likvidaci malých a hlavně úspěšných firem. Úředníci finančního úřadu, zřejmě aby jejich pobočku nezrušili, si vymýšlejí práci a hledají chyby za každou cenu," míní Tripal.
Podle něho by se místní samospráva měla alespoň morálně o státní správu více zajímat, což by prý podnikání v Telči pomohlo.
