Historici tak představí výsledky několikaletého výzkumu této oblasti, která byla dosud prakticky neznámá. Během přípravy navštívili celou řadu českých i zahraničních archivů. Podařilo se jim najít i řadu pamětníků, rodinných příslušníků, kteří poskytli cenná svědectví a dokumenty. Výstava tak představí návštěvníkům zcela nová fakta.
Výzva z muzea
|
„Sedmdesát let po osvobození je třeba poukázat na hrdinství a utrpení antifašistů německé národnosti, jejichž pozice byla mimořádně složitá,“ popisuje historik Radim Gonda.
Ve třicátých a čtyřicátých letech se podle něj většina Němců na Jihlavsku přiklonila k nacismu. Například v obecních volbách roku 1938 v Jihlavě hlasovalo 97 procent německých voličů pro Henleinovu Sudetoněmeckou stranu.
„V takovémto prostředí Němci, kteří se aktivně proti fašismu postavili, museli žít. Nebylo jich sice mnoho, tím více však vyniká jejich odvaha. Jedním z nich byl například Anton Urbar, od roku 1938 člen jihlavského zastupitelstva,“ pokračuje historik.
Urbar byl zatčen 1. září 1939 v den útoku proti Polsku. Tehdy běžela v protektorátu rozsáhlá zatýkací akce zaměřená na utlumení představitelů hnutí národního odporu a antifašistů.
Kartotéka gestapa, kde měli nebezpečné protivníky
„Urbar byl přitom gestapem evidován v takzvané Kartotéce A, v níž nacisté shromažďovali údaje o zvláště nebezpečných odpůrcích fašismu. Už to dokládá význam Urbarovy osobnosti. Byl téměř pět let vězněn v koncentračním táboře Buchenwald, kde 24. srpna 1944 zahynul,“ doplnil Radim Gonda.
Výstavu budou tvořit panely, na nichž historici představí podmínky, v jakých němečtí antifašisté působili. A taky represe, jimž byli tito lidé vystaveni, včetně jejich věznění v koncentračních táborech.
„Řada ze zdokumentovaných osob v době okupace zahynula, ostatní přežili často s podlomeným zdravím a psychickými traumaty. Návštěvníci výstavy se budou moct seznámit s osudy konkrétních osob. Pohlédnou některým z nich do tváří na zachovaných a cenných fotografiích,“ pozval historik.
Výstava bude veřejnosti přístupná v prostorách jihlavského Muzea Vysočiny od 26. června až do konce srpna letošního roku. Pracovníci muzea by uvítali jakékoliv vzpomínky, fotografie či dokumenty spojené s tématem německých antifašistů. Výstavu by tak ještě rozšířili.
