Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší stát, lidé by čekali mnohem déle třeba i na vydání cestovního pasu. | foto: archiv MAFRA, MF DNES

Na pas by se mohlo čekat i dva roky. Obce doplácejí na práci pro stát

  • 9
Až deset miliard korun ročně stojí města a obce povinnosti, které na ně přenáší stát. Pokud si nevymohou změnu zákona, chtějí se obrátit na Ústavní soud. Stávající situace je podle nich nadále neúnosná.

Představte si, že přijdete na úřad a požádáte o vydání nového pasu nebo občanského průkazu. „Přijďte si za dva roky,“ odpoví vám úřednice.

Tak by podle jihlavského primátora Rudolfa Chloupka vypadala realita, kdyby města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší stát.

„Kdybychom zaměstnali pouze tolik úředníků, na kolik dostaneme od státu peníze, vypadalo by to tak. To si však nikdo ze starostů nedovolí. V ten moment by všichni lidé ve městě přiletěli na mě, co je to za binec. Proto město tuto agendu ze svých prostředků, které by jinak využilo na něco jiného, dotuje,“ uvedl Chloupek.

Podle předsedy Svazu měst a obcí Dana Jiránka samosprávy v celé republice každý rok přispívají na veškeré činnosti, které na ně stát přenesl, až deseti miliardami korun.

„A bohužel neexistuje žádný zákon o tom, jak se tyto prostředky budou obcím kompenzovat,“ posteskl si Jiránek při čtvrtečním setkání starostů měst a obcí v Jihlavě.

„Se stejným problémem bojují i krajské úřady. Asociace krajů vyčíslila náklady od vzniku krajů až do konce loňského roku. Jde o částku, která dosahuje téměř deseti miliard korun,“ přidal svůj postřeh Martin Hyský, radní Kraje Vysočina.

Současná situace dopadá nejvíce na menší sídla, která nemají dostatek prostředků, aby zaplatila potřebný počet zaměstnanců. „Kdyby obce dělaly vše přesně podle zákona, tak by si na tuto činnost musely půjčovat peníze,“ tvrdí Jiránek.

Shánějí právníky, žalobu zatím jen zvažují

Kromě již zmíněného vydávání dokladů na samosprávu dopadá i řada dalších povinností. Jednou z nich je například opatrovnictví u mentálně handicapovaných osob včetně správy jejich majetku. Zároveň dohlížejí i na děti, které měly v obci trvalý pobyt a byly umístěny do výchovných ústavů.

„Takže musí jednou za čtvrt roku někdo odjet třeba do Ostravy nebo do Chebu,“ říká Jiránek. I proto Svaz měst a obcí chce svým členům ulevit. Oslovil příslušná ministerstva s tím, aby připravila návrhy zákonů, které by upravily povinnost státu hradit obcím náhrady. Ovšem neuspěl.

„Společně s Asociací krajů ČR se snažíme, aby existoval takzvaný výkonnostní model pro placení výkonů státní správy. To znamená, že by mělo být ohodnoceno, kolik stojí náklady na každý jednotlivý výkon, který obec provádí,“ potvrzuje Jiránek.

Podle něj celá situace může zajít dokonce tak daleko, že svaz podá na stát ústavní žalobu. Domnívá se totiž, že nedostatek finančních prostředků ohrožuje právo obcí na samosprávu. „Sháníme právníky na ústavní právo a žalobu skutečně zvažujeme,“ uzavírá Jiránek.