Proč se filmaři rozhodli dostat na plátno životní příběh Martiny Sáblíkové? „Hlavně kvůli tomu, že si to zaslouží. Je to jedna z nejlepších českých sportovkyň a nic velkého o ní dosud nevzniklo. Nechtěli jsme čekat na konec její kariéry, ale natočit film na jejím vrcholu,“ říká režisér a spoluautor projektu David Bonaventura.
Byl to váš první takový projekt, nebo už jste se na nějakého sportovce či jinou osobnost zaměřil dřív?
Mám za sebou přes pět set dokumentů a pořadů pro televizi, ale toto byl první film, který šel zároveň do kin. V tom to pro mě bylo nové.
Od lidí hodnotících filmy na serveru Česko-slovenské filmové databáze máte zatím osmdesát procent, což je hodně slušný počin. Jaké máte po prvních projekcích ohlasy?
Osmdesát procent od ČSFD je opravdu úžasné číslo. Moc si toho vážíme. Když mi to čas dovolí, tak jezdím na projekce po celé republice a ještě jsem se nesetkal s negativními ohlasy. Takže se film asi líbí. (směje se)
Filmaři rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou doprovázeli téměř rok a půl.
Ve Žďáře už se promítalo dvakrát, ale enormní zájem mezi lidmi nebyl. Zato v mnohem menším Hlinsku prý bylo dvakrát plné hlediště. Čím si to vysvětlujete? Že by Martina Sáblíková doma, jak se říká, nebyla prorokem?
Je pravda, že mě to taky překvapilo. Předpokládal jsem, že právě ve Žďáře bude vyprodáno a kvůli tomu jsme zřejmě podcenili propagaci. Uvidíme, třeba po olympiádě uděláme ještě další projekci a bude plné kino.
David Bonaventura
|
Martina si jen tak někoho k tělu nepustí. Jak jste ji vůbec přesvědčili k natáčení? Podařilo se vám z ní dostat všechno, co jste chtěli?
Přesvědčil ji trenér Petr Novák. Nápad na film se mu líbil, on má k Martině nejblíže, takže přesvědčování zůstalo na něm. Ale myslím, že to netrvalo dlouho a Martina se s projektem smířila a později nám i výrazně pomáhala tím, že si vždycky nějakou tu chvilku ze svého nabitého programu našla.
Zůstala během natáčení přirozená, nebo měla časem tendenci něco „přihrávat“, když si na kameru zvykla?
Ze začátku se do kamery pořád smála. Dlouho si nemohla zvyknout, že nás má za zády, ale přirozená je pořád stejně. Ono je to něco jiného než dělat rozhovor s novinářem nebo sportovním komentátorem, v tom je profík. Ale my jsme chtěli nakouknout trochu do zákulisí a do obyčejného života, takže to bylo pro Martinu něco nového. A myslím, že na kameru si vlastně pořádně ani nezvykla.
Se štábem jste Martinu a její tým provázeli při závodech ve světě, při tréninku na žďárském zimním stadionu i v oblíbeném tréninkovém středisku v jihotyrolském Collalbu. Davem se proplétala za doprovodu kamery i na tradiční žďárské pouti. Kde vás to bavilo nejvíc?
Je těžké vybrat jedno místo. Všude to bylo díky kontaktu s celým Nowis Teamem zajímavé, ale největší dojem na mě udělalo Soči. Tam jsme byli v únoru 2013 na mistrovství světa. Bylo to zvláštní být na místech, kde se bude odehrávat olympiáda. A Martina tam navíc vyhrála, takže to byl kompletní zážitek.
Sama proti časufilmový dokument o rychlobruslařce Martině Sáblíkové měl premiéru v prosinci v Praze, současně vyšla i stejnojmenná kniha Radky Červinkové televizní premiéru diváci uvidí 7. února ve 21:00 na ČT sport po zahajovacím ceremoniálu olympiády v Soči dokument točili například při závodech na žďárském oválu, na gymnáziu v Novém Městě, při tradiční žďárské pouti i na svatbě v Krkonoších |
Martina sama říkala, že se při prvním sledování filmu asi dvakrát rozbrečela a desetkrát dostala záchvat smíchu. Jaký je nejsilnější moment pro vás?
Pro mě je nejsilnější moment, že jsem ji mohl trochu blíže poznat. A nesmírně si toho vážím.
Olympiáda začne už za pár dní. Troufáte si odhadnout, jak dopadne hrdinka vašeho dokumentu? Zopakuje tři medaile z Vancouveru?
Nerad tipuji, ale když vím, co pro úspěch dokázala udělat a vydřít, tak jí strašně moc věřím a fandím.
Jak byste Martinu charakterizoval třemi slovy?
Silná, pracovitá a neuvěřitelná!
V čem vidíte kouzlo sportovkyně ze země bez jediného ledového oválu, která poráží Holanďanky, jež mají veškeré zázemí doma?
Osobně to vidím ve spojení Martiny a Petra (Nováka). Je schopná naslouchat a důvěřuje mu, je neskutečně cílevědomá a pracovitá.
Martina v dobrém o trenérovi říká, že je magor. Ne na všem se shodnou. Pohádali se někdy přímo před kamerou?
Oba jsou blíženci, prorokovali jim, že spolu nemůžou vydržet. Ale i když se občas rafnou, není to nic fatálního. Jejich spory se týkají tréninku a vždycky to vyřeší, jsou schopní si to říct napřímo.
