Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Horácké divadlo po čtyřech letech opouští jeho dosud nejznámější tvář

  9:12aktualizováno  9:12
Z jihlavského Horáckého divadla odchází po čtyřech letech jeho zatím nejznámější tvář, herečka a televizní moderátorka Marta Dřímal Ondráčková. Tvrdí, že bude na Vysočinu vzpomínat jen v tom nejlepším. I přes to, že se její představy o divadle rozcházely s názory uměleckého vedení souboru.

Zkouška hry Zvonokosy zprava: Zdeněk Dryšl, Marta Dřímal Ondráčkovéá Jakub Škrdla a Eva Čurdová. | foto: Horácké divadlo Jihlava

Řada lidí poprvé zaregistrovala Martu Dřímal Ondráčkovou jako moderátorku televizní Snídaně s Novou či v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Ona sama dává hlavní důraz na jevištní práci, protože se v divadlech pohybuje odmalička.

Marta Dřímal Ondráčková

  • Třiatřicetiletá herečka pochází z ostravské divadelnické rodiny. Poslední čtyři roky byla členkou Horáckého divadla.
  • Moderuje televizní pořad Rady ptáka Loskutáka, dříve také uváděla Snídani s Novou.
  • Objevila se i v televizních seriálech Rapl či Ordinace v růžové zahradě.
  • V současnosti zkouší v Městském divadle Brno v muzikálu Limonádový Joe.

Proč odcházíte z jihlavského divadla?
Protože se tam změnilo umělecké vedení. Nedomluvili jsme se na další společné práci. Máme rozdílné názory. Přestěhovala jsem se za svým manželem a za prací zpátky do Brna, které je mým domácím městem.

Nazkoušené inscenace dohrajete?
Ano. Příští týden máme derniéru dramatu Médeia. A primárně dohrávám Zvonokosy, kde mám hlavní roli Judity.

Jaké byly čtyři roky v Horáckém divadle?
Krásné. Poznala jsem se s výjimečnými lidmi. Celý jihlavský herecký soubor je velmi nestandardní v mnoha věcech. A to v pozitivních věcech. Dostala jsem v Jihlavě krásné příležitosti, zažila krásná setkání na jevišti. Začala jsem rolí Aldonzy v Donu Quijotovi. To je role, na kterou některé herečky čekají půlku kariéry. Úžasným zážitkem byly inscenace Šumař na střeše, Král jelenem. Byla to pro mě obrovská škola. V Jihlavě jsou dobří hráči a bardi, mají co naučit mladé herce, kteří tam přijdou. Vybudovala jsem si tam druhý domov v rámci lidských vztahů. Pracovně mě nemohlo potkat nic lepšího než prožít pár let na oblasti, kde jdete z role do role. V té chvíli je jedno, jestli máte hlavní úlohu, nebo sloužíte.

Zkušeností si odnášíte hodně?
To ano. Měla jsem možnost dělat i jinou práci, nejen hereckou. Například choreografie k muzikálu Někdo to rád horké. V Jihlavě jsem se hezky omlátila.

Kam z Jihlavy míříte?
Teď hostuji v Městském divadle Brno, kde zkoušíme muzikál Limonádový Joe. Jsem tam v „company“. Začátky v každém divadle musí jít touto cestou. Ten Joe bude opravdu stát za to, cítím to. Premiéra je 22. října a hrajeme to jen do 17. listopadu. Bude to šňůra představení, která uvedeme den po dni. Myslím, že se tvůrčímu týmu podařilo najít zajímavý klíč, jak udělat takovou legendu. Podařilo se snad vybalancovat, abychom se nesnažili napodobovat film a udělali dobré muzikálové divadlo. Všem doporučuji návštěvu.

Ještě točíte televizní seriály?
Nedávno jsem dělala pro seriál Rapl, který teď běží v České televizi. Momentálně točím v televizi Nova už čtvrtým rokem pořad Rady ptáka Loskutáka.

Fotogalerie

Z Loskutáka si asi přinášíte do života řadu poznatků...
Není to jen práce. Třeba jsme točili o chrtech a já jsem pejskařka, to byla uvolněná a příjemná práce. Loskuták je pro mě příležitost potkat zajímavé lidi, se kterými bych se ve svém životě jinak nepotkala. Protože každý žijeme v nějakých profesních kolejích. Podobně jsem to měla ve Snídani s Novou. Občas opravdu točím témata, o kterých vlastně vůbec nic nevím. Musím věnovat čas přípravě na reportáž. Chci proniknout do tématu, aby se vše povedlo. Nestačí mi jen přečíst si poznámky od produkce. Teď jsme v rámci Loskutáka skvělá parta. Je to pro mě příjemný únik z divadelního standardu, kde se pracuje úplně jinak. Moderování obecně je pro herce obrovská škola. Pak si i v divadle uvědomuje určité okolnosti, které si herec zvyklý jen na jeviště neuvědomuje.

Ordinaci v růžové zahradě už neděláte?
Tu jsem točila tři roky. Měla jsem tam takovou průchozí roli. Témata se ale jednoho dne vyčerpají, tam už nepracuju.

Jak ta vaše postava skončila?
Slečna a následně paní Lásková, sociální pracovnice, byla moc hodná na to, aby mohla řešit další kauzy, které se tam objevovaly. Takže mě vyměnili za trochu drsnější kolegyni.

To jsou tedy procesy. Jak vlastně zvládáte ty přejezdy a termíny? Točíte pravidelně v Praze, hrajete v Jihlavě a teď ještě v Brně...
První rok angažmá v Jihlavě jsem současně vysílala Snídani s Novou. Do toho jsem natáčela Loskutáka. To bylo hodně náročné. Dříve nebo později muselo přijít rozhodnutí, co je důležitější. A vzhledem k tomu, že jsem se vlastně na divadle narodila, tak pro mě bylo absolutně prioritní. Dělám ho od svých čtyř let. Vlastně už předtím jsem byla nošená na jeviště. Takže jsem se rozhodla, že se Snídaní na Nově skončím a zůstanu v Jihlavě. Tím pádem už to bylo jednodušší. Je to sice stále náročné, ale k naší profesi patří, že spoustu času prosedíte za volantem, když máte trochu víc práce.

Nezkoušela jste získat divadelní angažmá v Praze?
Jednu dobu jsem působila v Divadle pod Palmovkou, kde jsem si zahrála v muzikálu Sugar. S ním jsem měla svoji premiéru na Palmovce na zájezdu v jihlavském divadle. Tehdy jsem ještě netušila, že v Jihlavě později zakotvím. Pod Palmovkou jsem si zahrála i roli Susan v inscenaci Rain Man.

Aby těch měst nebylo málo, tak pocházíte z ostravské divadelnické rodiny.
Ano. Maminka byla dvacet let v angažmá v Divadle Petra Bezruče. Tatínek byl sólista baletu. Dnes jsou oba v důchodu. Maminka po přestěhování do Brna divadlo opustila. Občas natáčí seriály a dabuje. Mimochodem hlas, který hlásí asi na devadesáti procentech českých vlakových nádraží odjezdy a zpoždění, je mojí maminky. A to i v Jihlavě.

Vidíte. Kolikrát jsem si na nádraží říkal, kdo to namluvil. Jaká byla vaše první zkušenost před kamerou?
Nevím už, jestli to byla pohádka či inscenace. Natáčela se v ostravském studiu a byly mi tak čtyři roky. Ale co přesně to bylo, to vám už přesně neřeknu. Nikdy potom jsem to neviděla. Tím, že jsem byla z herecké rodiny, tak příležitostí byla spousta.

Poslouchala se u kolejí i ve sněhové kalamitě

Danuše Hostinská-Klichová.

Danuše Hostinská-Klichová.

Marta Dřímal Ondráčková měla po kom podědit hereckou profesi. Její maminkou je Danuše Hostinská-Klichová, která se v divadle i před filmovou kamerou začala objevovat už v 60. letech. A na jihlavském jevišti před lety i hostovala.

Zahrála si kupříkladu s Jiřím Adamírou v detektivním filmu Svědectví mrtvých očí (na snímku). V její filmografii je uváděn i vynikající film Karla Kachyni Směšný pán či komedie Brácha za všechny peníze.

A jak se dostala k hlášení ve většině železničních stanic v Česku a dokonce i v některých vlacích? Koncem 90. let ji oslovila jedna firma. Herečka tehdy netušila, že se její hlášení tak rozšíří. „Je to příjemný pocit,“ řekla nedávno v železničářském časopise.

Když ale před lety uvízla na stanici v Kolíně ve sněhové kalamitě a stále dokola poslouchala sama sebe, už se začínala mírně nesnášet.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.