Vysočina je šestým nejlepším místem pro život v České republice. Ilustrační snímek

Vysočina je šestým nejlepším místem pro život v České republice. Ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Život na Vysočině je „bezpečný“, ale kultura tam lidi příliš netáhne

  • 4
Kraj Vysočina je šestým nejlepším místem pro život v České republice, vyplynulo z průzkumu. Politici a odborníci však nesouhlasí a tvrdí, že obsáhlý výzkum vychází ze špatných údajů a nezahrnuje reprezentativní vzorek populace.

Šesté místo Vysočině přisoudil průzkum nazvaný Místo pro život společnosti Datank. Statistici porovnali 54 kritérií, která obsáhnou vše, co člověk potřebuje.

Suchým číslům dalo osobnější náhled kolegium 14 osobností různých profesí. Vysočina získala průměrnou známku 7,26.

Výsledek kraje si jeho představitelé pochvalují. "Jsem rád, že jsme skončili v horní polovině," konstatoval radní Vladimír Novotný.

Život na Vysočině

Cílem průzkumu agentury Bison & Rose bylo porovnat životní podmínky ve všech čtrnácti krajích ČR. Základem jsou statistická data ze sedmi sledovaných oblastí (životní prostředí, zdravotnictví, pracovní podmínky, bezpečnost...).

Váhu jednotlivým kategoriím přisoudilo kolegium známých osobností. Výsledky výzkumu prezentuje výstava v budově pražské hlavní pošty v Jindřišské ulici. Zahájena bude v pondělí 12.12.2011.

"Vychází to, co je o kraji známo," dodal hejtman Jiří Běhounek.

Plusové body za bezpečnost

Vysočina bodovala druhým místem v bezpečnosti. "Vyplácí se její podpora granty i třeba koupí inteligentních semaforů, budováním přechodů pro chodce nebo prevencí kriminality," zmínil Novotný.

Statečně se držela i v kategorii občanská společnost a tolerance. Tam obsadila příčku čtvrtou. "Díky spolupráci s dobrovolnými organizacemi," domnívá se.

"Ze silných stránek převládají ty, které se týkají obyvatel. V oblibě je účast u dobrovolných hasičů, lidé mají zájem o zastupitelstva, je zde podprůměrná kriminalita a ochota zaměstnávat zdravotně postižené. Jezdí tu více bezbariérových spojů MHD," vyjmenovává analytik Michal Kaderka. Plusem je i množství dětských hřišť.

Na druhé straně je kraj postižen odchodem mladých za vzděláním. "Že odcházejí do velkých měst, je neřešitelný problém," souhlasí Běhounek.

Vysočina má prý jen čisté ovzduší

Na Vysočině je méně vysokých škol, ale i bazénů, chráněných ploch, méně navštěvované jsou i kulturní akce. "Při počtu obyvatel a obcí nemůžeme konkurovat," přiznává hejtman.

Co zarazilo, je ekologie a životní prostředí. V tom Vysočina skončila u konce, hůře než Ústecko. "To je zarážející a ukazuje to na diskutabilní výběr kritérií," tvrdí resortní radní Zdeněk Ryšavý. Statistici Vysočinu chválí jen za čisté ovzduší.

"Vyplývá to z neznalosti věci," zapochyboval Jiří Běhounek. Ryšavý pochybuje o vlivu chráněných území na kvalitu života. Nevěří, že Pražané mají menší produkci komunálního odpadu i množství nebezpečného odpadu, které je podle kraje poloviční.