Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Majitel FC Vysočina Vaculík: Boj o záchranu bude letos mnohem obtížnější

  17:46aktualizováno  17:46
Nejvyšší domácí fotbalová soutěž Synot liga o víkendu vstoupí do druhé třetiny. Jihlavský klub FC Vysočina, který je mezi českou elitou čtvrtou sezonu v řadě a pátou celkově, znovu čeká nepříjemný boj o přežití. A majitel klubu František Vaculík z toho rozhodně není nadšený.

Majitel FC Vysočina František Vaculík. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Je za námi deset kol, máme osm bodů, jsme na čtrnáctém místě. A nyní přijede Liberec, který je ve formě. Tak to zkrátka je,“ komentuje situaci před nedělním domácím utkáním proti aktuálně třetímu Slovanu majitel FC Vysočina František Vaculík.

„Na druhou stranu: už jsme si vyzkoušeli, že fotbal není o jménech. Ostatně nejlepší zápasy a nejkvalitnější výkony jsme letos měli proti Spartě, Jablonci a Plzni - i když posledně jmenovaný jsme prohráli,“ připomíná.

Jak vnímáte současnou situaci FC Vysočina?
Bohužel jsme se dostali do podobné situace, která tady byla před rokem. Tehdy se mužstvo podařilo nastartovat k lepším výsledkům, takže sezona celkově nedopadla špatně (10. místo – pozn. red.). Momentálně to vypadá, že letos to bude mnohem obtížnější. Já jsem ale z hlediska majitele pořád přesvědčen, že tým svoji stále kvalitu má a že můžeme dosahovat dobrých výsledků.

Luděk Klusáček odešel z FC Vysočina po 6. kole.

Luděk Klusáček odešel z FC Vysočina po 6. kole.

Už u toho ovšem nebude kouč Luděk Klusáček, kterého jste loni v zimě představovali jako trenéra pro koncepční a dlouhodobou práci. Proč jste ho po tak krátké době odvolali?
S panem Klusáčkem jsem se shodou okolností minulý týden setkal a snažili jsme se na celou situaci podívat s odstupem. Nadále ho považuji za dobrého trenéra a slušného člověka. Souhlasím, že byl brán s představou toho, že navazujeme dlouhodobější spolupráce. A dá se říct, že první půlrok jeho působení tímto směrem šel.

Potom však došlo ke zvratu a trenér po šesti kolech nové sezony skončil. Hrály v tomto rozhodnutí klíčovou roli nevydařené výsledky z letní přípravy?
Po skončení sezony se jednalo o tom, jak by měl realizační tým dál vypadat. Jestli bude pokračovat v předchozím složení a jak by se případně mělo změnit mužstvo. Dá se říct, že co pan Klusáček předložil, bylo z naší strany akceptováno. Široký realizační tým se nezměnil a co se týče hráčů, byl kladen důraz na to, abychom přivedli zpátky Adama Jánoše. Na tom se také pracovalo. I když jsme měli trošičku jinou představu: chtěli jsme ho ze Sparty přivést na přestup. Jenže potom došlo k narušení realizačního týmu odchodem pana Jinocha.

Dosavadní sportovní manažer se po šesti letech rozhodl zamířit do pražské Slavie. Do jaké míry to dění v klubu ovlivnilo?
V přípravném období výrazně. S panem Jinochem jsem nabídku, kterou dostal ze Slavie, několikrát projednával. V konečné fázi to vypadalo, že jsme domluveni a že pokračujeme dál ve spolupráci. Stále se ale k nabídce od Slavie vracel. Ukázalo se, že je hlavou už někde jinde a že nemá smysl v naší spolupráci pokračovat. Tento vývoj se promítl i do chování pana Klusáčka, což mi sám potvrdil. Najednou jako by trošku ztratil jistotu, co vlastně bude dál. Připadalo mu, že tady je v tu chvíli nějaké bezvládí.

Podobně to ale vnímala i řada fanoušků. Jmenování nového sportovního ředitele nějakou dobu zabralo.
Těžko se mi to komentuje, protože já to vnímám tak, že žádné bezvládí tu nebylo. Jednali jsme dál a příchod Jánoše se nakonec podařil dotáhnout.

Jak zpětně vnímáte odchod pana Jinocha? Ten si nejprve pohrával s myšlenkou, že přejde do Mladé Boleslavi, poté už to vypadalo, že zůstane. A nakonec dal přednost Slavii. Překvapilo vás to?
U pana Jinocha byla vazba na Jihlavu hodně silná. A kdyby byl ve hře jakýkoliv jiný klub než Slavia, pravděpodobně by neodešel. Slavia je však klub, kde vyrostl a za který toho spoustu odehrál. A přestože v té době ještě nebylo nic známo o čínském investorovi, už se vědělo, že se o klub začíná zajímat pan Šimáně (nový spolumajitel Slavie – pozn. red.).

Údajně se mohla se Slavií finančně spojit i vaše firma, stavební společnost PSJ.
Ano, určitou nabídku do Slavie vstoupit nebo ji převzít jsme měli. Obchodně by to možná bylo velice zajímavé, ale z hlediska patriotismu a toho, co jsme v jihlavském fotbale vybudovali, to nebylo reálné.

Novým sportovním manažerem byl poté jmenován dosavadní asistent trenéra Klusáčka Milan Bokša.
Když jsme řešili nového sportovního ředitele, nechtěli jsme dělat žádnou revoluci. Byli tu sice nějací kandidáti zvenčí, ale rozhodli jsme se pro interního kandidáta. K rozhodování jsme pozvali i Luďka Klusáčka. Ve hře byli čtyři potenciální kandidáti na sportovního manažera, kteří měli zájem. Každý z nich měl nějaké přednosti a nevýhody. Jedním z těch, o kterých se hovořilo, byl i pan Kučera (asistent trenéra Klusáčka Roman Kučera – pozn. red.). Tam jsme ale reagovali na přání pana Klusáčka, že by to bral jako oslabení svého realizačního týmu. Takže to byl jeden z důvodů, proč pan Kučera zůstal na svém místě.

Volba padla na jiného z tehdejších asistentů. Proč právě pan Bokša?
Ten na začátku vůbec nebyl mezi kandidáty, o kterých se jednalo. Bylo to řešení, které vzešlo z mého impulsu až při následném jednání. Ale jsem za to rád, bylo to správné rozhodnutí, u kterého věřím, že chemii v týmu podpoří. Nakonec platí, že vše špatné je k něčemu dobré. Protože komunikace pana Jinocha s panem Tulisem (ředitel klubu Zdeněk Tulis – pozn. red.) dlouhodobě nebyla taková, jak bych si představoval.

Tomáš Kučera (v bílém) se v nové sezoně Synot ligy objevil v Jihlavě jenom...

Tomáš Kučera (v bílém) se v nové sezoně Synot ligy objevil v Jihlavě jenom jednou - v dresu Viktorie Plzeň.

V létě odešla řada hráčů včetně dvojice Kliment - Kučera. Zatímco Klimentův přestup do Stuttgartu byl pro klub výhrou, Kučerovo hostování v Plzni řada lidí vnímá jako klíčovou ztrátu.
To byla druhá komplikace, která v létě vznikla. Přestup Honzy Klimenta byl po vzájemné dohodě a nebyl vnímán jako problémový. Ale odchod Tomáše Kučery byl neplánovaný, nepočítali jsme s ním a tudíž jsme na něj nebyli připravení. I když jsem byl postaven před skutečnost, že je někde něco dohodnuté, pokusil jsem se s Tomášem ještě mluvit.

Co jste spolu řešili?
Řekl jsem mu, že bych byl rád, kdyby zůstal. Že by mohl být tím základním stavebním kamenem pro budoucnost Vysočiny. Jeho odpověď ale byla taková, že od Plzně dostává zajímavou šanci a že by byla zbabělost, kdyby ji nevyužil.

Konečné rozhodnutí však bylo na vás, Tomáš je stále hráčem FC Vysočina.
Ano. Mohli jsme v tu chvíli říct ne – a tečka. Ale filozofie klubu je taková, že pokud se hráči dostávají někam podstatně výš, nemá smysl jim bránit. Když si to nevyzkouší, obvykle by si to stejně vyčítali. A nefungovalo by to dobře. Takovým věcem bych nechtěl bránit ani do budoucna. Vezměte si, že je vám 24 let, Vysočina je jediným klubem, kterým jste prošel. Něco jste tu odehrál a týmu vrátil. A najedou před vámi stojí nabídka, která vám říká: budeš hrát evropské poháry, můžeš se někam posunout... Je spoustu případů, kdy se pak kluci dostali do reprezentace a odešli do zahraničí. To vše hrálo svou roli.

Jak tento odchod vnímal pan Klusáček?
Nechci říct, že u něj nastala přímo panika, to slovo je moc silné. Ale něco se v něm zlomilo. Tak jsem to viděl.

Pak navíc přišly špatné výsledky v přípravě a nepovedený vstup do sezony.
Když jsme v přípravě dostávali pět nebo šest gólů, sami jsme nevěděli, co se děje. V lize jsme začali dobře, se Spartou to byl výkon, který snesl přísná měřítka. Ale ve druhém zápase ve Zlíně to bylo úplně jiné mužstvo. Později jsem si s trenérem sedl, s konkrétním návrhem, jak pomoct tyto věci řešit. A tady zazněla nespokojenost s nedostatečným doplněním kádru. Přitom před sezonou jsme byli domluveni na příchodu Dvořáka a Jánoše. A nad rámec přišel i levý bek Mišůn.

Jenže zmiňovaní hráči nedorazili v optimální pohodě.
Je pravda, že Jánoš se vrátil rozhozený. O svém působení na mistrovství Evropy do 21 let měl jiné představy, nevyšel mu ani návrat do Sparty. To vše hraje nějakou roli. Dvořák přišel kondičně nepřipravený, byl po operaci ramene. A Mišůn rok pravidelně nehrál. Do toho Marcin – hráč, do kterého jsem vkládal do budoucna velké naděje – je po druhé operaci. Šourek je zdravotně mimo doteď, teprve začal trénovat. Všechny tyto věci mají také svůj vliv. To není vymlouvání, to je jen konstatování.

Jaký z angažování pana Klusáčka máte zpětně pocit?
Nechci říct, že v budoucnu a někde jinde nebude úspěšným trenérem. Ale v Jihlavě nám to společně nevyšlo. Viděl jsem u něj určitý vyšší stupeň tvrdohlavosti. To je cesta prosazování vlastních záměrů, což nemusí být nutně špatně. Ale musí za tím následovat také výsledky. A ty nepřišly.

Současné Vysočině prý chybí skutečný lídr. Vnímáte to podobně?
Samozřejmě je dobré, když mužstvo někoho takového má. Myslím si ale, že to není rozhodující. Pokud hráči dokáží podržet jeden druhého, fungují jako tým, žádného specifického lídra nepotřebují. Nemusí tam být nikdo, kdo lítá po hřišti a řve. Kdo je například lídrem současného reprezentačního mužstva? Kdo byl lídrem, když vyhrálo v Nizozemí? Takového hráče tam nenajdeme, přitom mančaft díky koncentrovanému kolektivnímu výkonu hrál výborně a uspěl.

Takže chcete říct, že každý hráč si za své výkony zodpovídá sám?
O výsledku týmu nerozhoduje, kdo je s kým kamarád a jak si rozumí u kafe. Je to především o profesionálním přístupu, o úspěchu rozhodují i relativní maličkosti. Nejenom že trénuju, ale i jak se soustředím, jak přesně plním požadované pokyny, jak jsem dochvilný, jak dbám na svou regeneraci nebo jak se osobně připravuji na zápas.

Tuhle profesionalitu u jihlavských hráčů postrádáte?
Jsem zvyklý tvrdě pracovat a to samé očekávám také od svého okolí. Jinými slovy, chci to i po našich hráčích. Rozumím tomu, že každý z nás máme své osobní životy. Ale myslím, že jestli chceme uspět, je potřeba být k sobě náročnější, než jsme byli.

Je právě s chutí pracovat u hráčů problém?
Nemyslím si, že je problém s chutí pracovat, ale spíš se sladěním osobních a týmových ambicí a náročností k sobě, aby se tyto ambice daly naplňovat. Tak aby nenastalo uspokojení ve stylu: zachránili jsme se, výplata chodí včas, plníme své závazky, tak co? Je to samozřejmě individuální záležitost.

Budete tedy muset v zimě do kádru sáhnout?
Myslím, že aspoň částečně ano. Bude záležet na situaci, jak po sportovní stránce a výsledků, tak z hlediska finančních možností.

V současné chvíli je novým hlavním trenérem Milan Bokša, podobné pravomoci má i Roman Kučera. Jedná se pouze o přechodné řešení, nebo by toto spojení mohlo fungovat dlouhodoběji?
Na to nemám jednoznačnou odpověď. Přiznám se, že nikdo z nás nepočítal, že se do tohoto stavu dostaneme. My jsme na pana Klusáčka nějakou dobu čekali, měli jsme ho v hledáčku už dříve. A myslím si, že ani jedna strana si nepřála, aby to skončilo jeho předčasným odchodem. Na tuto variantu jsme se ani nepřipravovali. Takže nebyl vyhlédnutý žádný jiný scénář, jak by se mělo případně pokračovat. Dnes jsou u týmu trenéři, kteří u něj jsou. Nešli jsme momentálně cestou, že bychom hledali trenéra mimo klub. Bude tedy záležet, jak se tyto věci vyvinou a jaké změna přinese výsledky.

Pozici hlavního trenéra FC Vysočina převzal po Luďku Klusáčkovi Milan Bokša.

Pozici hlavního trenéra FC Vysočina převzal po Luďku Klusáčkovi Milan Bokša.

V tuhle chvíli pan Bokša zastává dvě po sportovní stránce nejdůležitější pozice v klubu: sportovního manažera a hlavního trenéra. Nastalo podobné propojení funkcí, které funguje třeba v Anglii. Je to model, který se vám zamlouvá?
Mně by se hrozně líbilo, kdyby se tady dal nastavit systém, který je v Anglii. Manažer a šéftrenér, který dokonce nemusí být na všech trénincích. Který tvoří sportovní koncepci a zároveň vidí, jakým způsobem se mužstvo vede. Zodpovídá za doplnění kádru, složení sestavy a styl, jakým mužstvo hraje. A má kolem sebe kolegy trenéry, kteří mají své specializace a své úkoly. Jeden je dobrý přes kondici – někdo je třeba na rychlost, někdo jiný na vytrvalost, další se stará o hráče po zranění. Protože je potřeba využít různých poznatků. Protože fotbal už je dnes věda. Dají se v něm najít různé taktické věci. Tady se teď sleduje ragby, já mám rád americký fotbal. Tam jsou signály, které jsou dokonale natrénované do posledního pohybu. A nakonec pak hra vypadá hrozně jednoduše. Samozřejmě je to o schopnosti hráčů požadované věci realizovat.

Může být výměna trenéra impulsem, který mužstvo potřebovalo?
Záleží na tom, jestli se novému realizačnímu týmu podaří hráče přesvědčit o tom, že některé věci mění a dělají jinak. I z hlediska toho, na co byli zvyklí. A možná i obráceně – na schopnostech realizačního týmu reagovat na situace v kabině. Zvlášť pokud se třeba ukáže, že je atmosféra v ní někde narušovaná. Je to kolektivní sport. A i když hráči určitě chtějí vyhrávat, naše vědomí – to co chceme – ovlivňuje jen deset procent toho, co máme. Ostatní jsou podvědomé věci, které v sobě máme vnitřně zakódované. Pocity, jak to prožíváte, to vše hraje roli. Ale i s tím se dá pracovat. To už jsme ale zase někde jinde, v psychologii.

Bude tedy potřeba, aby se hráči srovnali psychicky?
Je to o tom, aby si hráči věřili. Někteří si říkali: teď odešel Klusáček, jsem odepsaný. Už si nezahraju. Protože on mi věřil. Ale já jsem na začátku sezony v kabině říkal: Pánové, záleží na každém z vás. Na tom, jak budou vypadat tréninky, jak kvalitně budete připraveni. Všichni byste měli být nachystaní, že ve kterýkoliv čas, kteroukoliv minutu můžete jít hrát. Jsou tady zranění, žluté karty nebo pokles formy. Tak abyste byli schopní naskočit a fungovat.

Často se mluví o tom, že současné Jihlavě chybí šikovný střední záložník. Někdo, kdo akci vymyslí a rozehraje. Souhlasíte s touto kritikou?
Co se týká sestavy, můžeme ji rozebírat post po postu. A můžeme třeba dojít k názoru, že bychom potřebovali hráče na všechny pozice. Skladba mužstva odpovídá možnostem klubu a tohoto regionu. Každý z našich hráčů má nějakou přednost, silnou stránku. A celkově si myslím, že mužstvo má svou kvalitu. Kdyby tu byl Tomáš Kučera, třeba by to bylo lepší. Nevím. Ale vzpomeňte si: loni tu byl a my jsme po 9. kole měli jen 4 body. Máme hráče, jako je Šulek, což je fotbalista, který na balonu umí. Máme Jánoše, který má v sobě velký potenciál. Nerad a Demeter se snad též budou chtít dostat na hřiště. A takhle se můžeme bavit dál.

Takže potřebná kvalita jednotlivým hráčům podle vás nechybí?
Podle mě máme standardní kvalitu pro českou ligu. A teď si vezměte, že hráči z české ligy vyhráli kvalifikační skupinu pro mistrovství Evropy. Samozřejmě Jarda Blažek, který hrával ve Spartě, možná bude mít názor, že byl v týmech, kde hráčská kvalita byla vyšší. Ale znovu opakuji, fotbal je týmový sport. A mužstvo se dá seskládat tak, že sice teoreticky každý hráč soupeře může být individuálně lepší než náš, ale neznamená to, že jako tým nemůžete vyhrát.

Jihlava je v lize celkově pátou sezonu, zatím však pokaždé hraje především o záchranu. Nepřijde vám, že mužstvo stagnuje?
Já si pořád myslím, že to je přirozený vývoj. V klubu, když ho sledujete historicky, došlo k posunům. Majetková struktura se několikrát měnila, rozpočet klubu se výrazně navýšil. Jeho zajišťování přitom není jednoduchá záležitost. Dotáhlo se zázemí, výrazně se posunuly tréninkové podmínky, aby se hráči mohli dobře připravovat. Mám na mysli realizační týmy, kondiční trenéry, fyzioterapeuty, doktory. U toho všeho je snaha, aby to bylo skutečně na profesionální úrovni. Zároveň jsme po Plzni teprve druhým klubem v republice, který vybudoval mládežnickou akademii. Podařilo se tady vychovat hráče, jako jsou Gebre Sellasie, Vydra, Rabušic, Tecl, Kopic, Masopust... To je důkaz, že práce s mládeží tady funguje. Ale určitě musí následovat další impulsy, aby se vývoj klubu nezastavil.

Nejlepším střelcem jihlavského týmu je aktuálně Muris Mešanovič (v modrém).

Nejlepším střelcem jihlavského týmu je aktuálně Muris Mešanović (v modrém).

Jenže žádný úspěšný klub nemůže hrát pouze s hráči, které si sám vychová. Zvlášť, když ty nejlepší musí prodat.
Každý odchod hráče vede k tomu, aby se další přiváděli. Nebudu mluvit o konkrétních číslech, ale za všechny hráče, ať je to Mišůn, Nerad, Dvořák, před nimi Přeučil, Hanuš, Marcin, Mešanović nebo Jungr, jsme museli zaplatit. A ne malé peníze. A pak přicházíme k tomu, jestli se nám daří přivádět dobré hráče. Takže se před dvěmi lety vytvořila síť skautů, která sleduje především mladé hráče. Ale zároveň chceme, abychom věděli, že občas je potřeba sáhnout a doplnit o hotového fotbalistu. Aktuálně jsme přivedli další talentované kluky, kteří jsou buď v mládeži, nebo budou v juniorce. A já věřím, že se je postupně podaří implementovat do prvního mužstva.

Jenže vedení klubu se často nechává slyšet, že by v budoucnu rádo hrálo i o evropské poháry. A k tomu Jihlavě stále hodně chybí.
Jsme zpátky u toho, kdy ambice akcionářů je potřeba naplnit tak, aby se mohly stát ambicemi i těch, kteří o těch výsledcích rozhodují – managementu klubu, realizačního týmu a samozřejmě hráčů. A pokud ambice klubu budou, je následně nutné hráče s potřebnou kvalitou u nás udržet.

Co je tedy pro naplnění vize o boji o evropské poháry potřeba?
Je to otázkou zapojení dalších subjektů, protože bez financí se to neobejde. Je to o dobudování stadionu a o dalším vylepšení tréninkových podmínek. Je to o vhodném doplnění týmu, o kvalitě realizačního zázemí. Nejen trenérů, ale i vedení klubu či lékařské péče. Samozřejmě to je též o trpělivosti a vytrvalosti.

Jenže to nebude nic jednoduchého...

Víte, jak se to dělalo v Plzni. Základem byli odložení hráči Sparty, se kterým se začalo. Objevil se trenér Vrba, který mužstvo dobře doplnil a seskládal. Začalo to přinášet první sportovní výsledky, vyvolalo to vlnu zájmu, podařily se evropské poháry. Je to ale také o historii. Dnes, když se řekne Sparta, Slavia, Dukla Praha, Plzeň nebo Mladá Boleslav, všechno jsou to týmy, které mají jiné jméno, než máme my. A osobně vím, že jsme měli zájem o některé hráče, s nimiž začalo jednání, ale skončilo tak, že se ozvala Slavia – a jednání skončilo. A dokonce jsme zaznamenali, že jsme měli zájem o hráče, který dal najednou přednost druholigovému klubu. Jihlava pro něj nebyla tak lákavá a motivující, že by zde chtěl být. I to hraje svou roli. My svou histrorii teprve tvoříme.

Je reálné, že by Jihlava v zimě získala obdobně ostříleného hráče typu Blažka či Kolouška, kteří v minulosti Vysočinu posílili?
Myslím, že tohle mužstvo je poměrně zkušené. Je to i o tom, že některým hráčům budou končit smlouvy a je otázka, kteří tady zůstanou. Je to i o tom, jestli ti hráči do konce sezony přesvědčí, že tady chtějí být a chtějí hrát. Jestli se však objeví hráč toho typu, o kterém mluvíte, a bude mít své kvality a zájem s námi spolupracovat, tak proč se o něj nepokusit?

A někoho takového hledáte?
Co jsme se zatím bavili, nějaká jednání už se vedou a připravují se nákupy hráčů, opět jdeme především cestou talentovaných fotbalistů věkové kategorie dvacet let. Těch, kteří dnes hrají třeba druhou ligu, a my si o nich myslíme, že mají šanci dostat se během půlroku až roku na prvoligovou úroveň. Teoreticky se může stát, že se nám vrátí Kučera a Harba, kteří jsou na hostování. To by pro nás bylo určitě dobře. Tedy pokud by to pojali ne jako trest, ale jako další šanci pravidelně nastupovat a hrát.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Momentka z duelu 2. kola domácího poháru mezi Vyškovem (bílá) a Jihlavou
Jihlavští fotbalisté si v poháru poradili s třetiligovým Vyškovem

Fotbalisté Jihlavy postoupili do 3. kola MOL Cupu po výhře 4:1 na hřišti třetiligového Vyškova. Mají tak první vítězství v sezoně po třech ztrátách v lize a...  celý článek

Zápasník Marek Švec s dodatečně udělenou bronzovou medailí z olympijských her v...
Švec, bronzový z Pekingu: Dopovalo se odjakživa. Já si nezobnul nikde

Když zápasník Marek Švec po pondělním slavnostním předání bronzové olympijské medaile z Pekingu vyslechl otázku, zda se během své úspěšné kariéry někdy setkal...  celý článek

Útočník Jan Milfait (vlevo) se do Havlíčkova Brodu vrátil po třech letech. V...
Brodský útočník Milfait: Bez postupu do první ligy pro mě návrat nemá cenu

O jeho možném posílení Havlíčkova Brodu se mluvilo už v průběhu loňského druholigového ročníku, ovšem tehdy dal útočník Jan Milfait ještě přednost dokončení...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.