Historický lis byl jedním z největších v Rakousko-Uhersku. A díky použití...

Historický lis byl jedním z největších v Rakousko-Uhersku. A díky použití kvalitního dřeva je i nyní v překvapivě dobrém stavu. Na snímku je i majitel vinařství Lubomír Lampíř. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Vinařství na Sádku odhalí největší lis z dob císařství. Je mu 172 let

  • 1
Jediný vinohrad na Vysočině pod Sádkem na Třebíčsku se bude pyšnit technickým unikátem z roku 1843. Slavnostně tu odhalí raritní historický vinařský lis, patrně jeden z největších na území někdejšího Rakouska-Uherska. Stroj se dochoval v nedaleké stodole.

Takzvaný kládový lis byl vyroben v roce 1843 a původně zřejmě sloužil v blízkosti rakouského města Krems u Dunaje.

„Lis se dochoval proto, že posledních 70 let ležel v suché stodole v Lipníku u Třebíče, kde byl uložen od konce druhé světové války. Tehdy tam byl zřejmě odvezen po odsunutých Němcích. Tam už se po válce asi nikomu nehodil a tady si někdo řekl, že ho uschová,“ řekl majitel sádeckého vinohradu Lubomír Lampíř.

Lis pod přístřeškem ve vinicích odhalí v sobotu ve 14 hodin. Poté ho požehná páter Václav Kříž ze Šebkovic.

„Podobných, ale menších lisů je hodně v Rakousku, na jižní Moravě například zdobí řadu návsí vinařských obcí. Nejsou to ale lisy této velikosti. Největší obří lis z obce Diváky u Hustopečí, který je nyní v mikulovských sklepích, má rameno o délce osm metrů, stejně jako tento náš lis,“ podotkl Lampíř.

Byl z kvalitního dřeva, odolal všem vinným kyselinám

„Takto velké lisy bychom na Moravě, Slovensku a v Rakousku spočítali na prstech jedné ruky,“ odhaduje sádecký vinař. Lis je funkční, ve vinohradu však bude jenom vystaven.

Původní části lisu jsou z bukového či dubového dřeva, náhrady nedochovaných částí vyrobili truhláři z Mikulovic z modřínu. Také proto, že je vyroben z kvalitního dřeva, přežil lis dodnes i v agresivním prostředí hroznových šťáv s obsahem vinných kyselin.

Po skončení obřadu odhalení lisu bude následovat přednáška Chrámy vína profesora Petra Dýra z VUT Brno o největších vinohradnických stavbách světa.

Historie kládových lisů sahá až do Řecka před dvěma tisíciletími, podle Lampíře však tehdejší lisy měly spíše menší rozměry. Lisy bývaly umístěny u sklepů nebo přímo ve sklepích, aby vinný mošt připravený k fermentaci odtékal rovnou do sudů.

Takovou silou hrozny nevylisují ani moderní přístroje

Zařízení využívá váhu balvanu na konci páky z mohutné klády. Žulový kámen v tomto případě váží 1700 kilogramů, každá z hlavních klád kolem tuny, konstrukce lisu má hmotnost kolem tří tun.

„Ke konci jsou třepiny, semena a slupky stlačené natolik, že je tak nevylisují ani dnešní moderní lisy. Říká se, že nejkvalitnější vinný mošt prý byl z tohoto posledního vytáčení,“ řekl Lampíř.

Podobné lisy byly na Moravě budovány vinaři z řad německé menšiny, sádecký lis po první světové válce sloužil ve vinařské obci Hnanice u Znojma. Odtud se po odsunu Němců dostal do zmíněného Lipníku.

Vinaři ze Sádku plánují, že po celou sezonu budou u lisu vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu v podvečer pořádat pravidelné degustace tuzemských vín.