První archy s podpisy pod peticí, která odmítá jakékoli plánování další přehrady na řece Oslavě, se vracejí do Oslavan na obecní úřad. „Musím přiznat, že nás zájem překvapil. Už teď máme v ruce archy, na nichž je okolo tří tisíc podpisů,“ říká oslavanský starosta Vít Aldorf.
Cíl je mít do září dvanáct tisíc podpisů, pak chce petiční výbor předat petici parlamentu, aby se jí poslanci i senátoři vážně zabývali.
Lidé podle Aldorfa spontánně reagují a ptají se po místech, kde přidat svůj písemný hlas proti jakýmkoli úvahám státu zatopit přírodně i rekreačně cenné údolí řeky Oslavy.
„Ještě před třemi roky jsem tam byl, je to nádherné místo. Strávili jsme tam všichni kus života. Já i kamarád půjdeme petici taky podepsat,“ zmínil například 85letý Třebíčan Jan Weigner.
Vít Aldorf říká, že míst, kde se lze podepsat, je celá řada. A že petiční výbor uvítá, když se budou archy vracet průběžně, nikoli až v září, těsně před ukončením petice.
Jde o to, aby organizátoři měli přehled o zájmu veřejnosti i čas na kontrolu údajů.
Stát uvažuje dokonce o dvou přehradách
Jak upozorňují starosta Březníka Ladislav Malach a šéf radnice v Náměšti nad Oslavou Vladimír Měrka, státní úředníci a vodohospodáři zvažují možnost, zda by nemohly vyrůst přehrady dvě: jedna pod Čučicemi na Oslavě a druhá nedaleko pod Březníkem na Chvojnici.
To jsou území, která by do budoucna stát „chránil“. Blokoval by je ve speciálním režimu, jenž by obce musely respektovat ve svých územních plánech.
V těchto lokalitách by potom z vůle státu mohla bez dalších vážných legislativních překážek v případě potřeby vzniknout vodní díla. Obce Čučice i Březník už odeslaly na ministerstvo zemědělství svá nesouhlasná stanoviska.
Hlavním argumentem vodohospodářů je blížící se teplé a suché období, kvůli němuž je nutné zodpovědně plánovat na desítky let dopředu. Podle nich bude potřeba pitná voda i voda pro průmysl. Upozorňují, že je nutné myslet na rezervu pro vodovod Třebíčsko a chlazení dukovanské elektrárny.
Starostové obcí ale mají své argumenty, proč přehrady zrovna na Náměšťsku nechtějí. Zjistili si například u firmy ČEZ, že ta podle nové studie rezervní zdroj chladicí vody do budoucna nepotřebuje, a to ani pro případ výstavby nového bloku jaderné elektrárny.
Už jsme pro dobro společnosti odevzdali dost, říká starosta
Starostové ale také mají pocit, že je nikdo neposlouchá. „Přehrada je podle mě nejzazší a nejbrutálnější řešení, jak v krajině zadržet vodu. Nějaká voda do té přehrady musí dotéct. Nebylo by lepší s ní začít důsledně hospodařit? Volit jiná technologická řešení, jak ji jímat jako zdroj pitné vody? Zamysleme se nejdříve například nad způsobem činnosti zemědělců, zda i díky změně jejich přístupu by nezůstalo víc vody tam, kde má. A s tím začněme dlouhodobě pracovat,“ naznačil řešení starosta Březníka Ladislav Malach.
V Oslavanech se 19. června uskuteční protestní akce proti jakýmkoli plánům na stavbu nové přehrady na řece Oslavě. Pozván je i ministr životního prostředí Richard Brabec.
Starosta Náměště - obce s rozšířenou působností, v jejímž obvodu stát zkoumá, zda je území vhodné pro stavbu přehrad - má další argument, proč tady už nová vodní díla nechce.
„Jsme region, který má na svém území Jadernou elektrárnu Dukovany s výkonem, který pokrývá čtvrtinu spotřeby elektřiny České republiky. Máme tu významnou vodní elektrárnu Dalešice, kvůli níž bylo zaplaveno krásné údolí řeky Jihlavy. Myslím, že jsme už odevzdali dost ze svého území pro dobro společnosti,“ říká Měrka.
A v Březníku doplnili seznam ještě o vojenskou leteckou základnu v Náměšti. Na jedno území je podle starostů zásahů „shora“, včetně různých doprovodných omezení, až až.
Počátkem roku se z iniciativy starostů dotčených obcí uskutečnilo setkání v Náměšti se zástupci ministerstva zemědělství a státního podniku Povodí Moravy. Starostové se snažili vysvětlit, že další zásahy do katastru svých obcí nechtějí.
A že si nepřejí ani pokračování prací na technicko-ekonomické studii. Ta vzniká v současné době a má odpovědět na otázku, zda by vůbec dávalo smysl stavět poblíž Dukovan další vodní dílo. Studie bude hotová do konce července.
Zásoby vody? Na Moravě jsou nejhorší podmínky
V lednu to přitom vypadalo jinak. Bezprostřední výsledek tehdejšího jednání vzbudil v představitelích obcí naději, že Oslava a Chvojnice zmizí z hledáčku státu. Zatím se tak ale nestalo.
„Z lednového jednání přitom vzešlo mimo jiné i to, že průzkum lokality Oslavy a Chvojnice bude přeřazen do jakési zálohy a že v něm nebude, když si to nepřejeme, pokračováno,“ podotkl starosta Náměště Měrka.
„Mám za to, že pokud bude skutečně vody takový nedostatek, že se bude muset zaplavovat přehradami více území, než je tomu dosud, tak vše půjde stranou a vodu bude nutné lidem zabezpečit. To je ale další fáze. Napřed by se měly plánovat přehrady a zdroje vody na tocích v České republice, kde dosud nejsou,“ upozornil Měrka.
Na lednovém jednání Miroslav Foltýn z Povodí Moravy varoval, že na Moravě jsou nejhorší přírodní podmínky, co se přirozených zásob vody týče, z celé republiky. Dodal, že se do 40 let očekává, že se průměrná roční teplota zvýší o 1,5 až 2 stupně Celsia.
„Pokud roční úhrn srážek zůstane stejný, bude rozložen jinak v průběhu roku. Pokud by ovšem klesl, nastane závažný problém v zásobování vodou,“ prohlásil Foltýn, když obhajoval nutnost hledat nová místa pro další přehrady.
