Na výstavě věnované historickým pohlednům na Třebíč na obrazech a ve

Na výstavě věnované historickým pohledům na Třebíč na obrazech a ve fotografii zájemci najdou i někdejší výjezd z Karlova náměstí. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Letem světem Třebíčí minulého století na fotografiích i obrazech

  • 0
Obrazy a fotografie, jak vypadala Třebíč před stovkami let i třeba v šedesátých letech minulého století, jsou k vidění v Malovaném domě na Karlově náměstí. Vystavené exponáty pocházejí z majetku města i od sběratelů.

Výstava potrvá až do 28. srpna. "Reprezentativní kolekce je unikátní tím, že tak široký soubor obrazů Třebíče nebyl ještě nikdy uceleně prezentován a mnohé obrazy veřejnost na výstavě zatím nikdy neviděla," řekl třebíčský starosta Pavel Heřman.

Výstava je malým dárkem k 910. výročí založení třebíčského benediktinského kláštera. "Třebíč ve výtvarném umění vždy přitahovala pozornost obzvláště místních obyvatel, a proto byly takovéto akce nadšeně vítány. Poslední výstava tohoto druhu proběhla v roce 1996 v třebíčském muzeu. Tehdy byla prezentována pouze díla z muzejních sbírek. Nyní můžeme vidět i obrazy z majetku Třebíče, Římskokatolické farnosti Třebíče-města, České spořitelny i soukromých sběratelů," vyjmenovala kurátorka výstavy Lucie Pálková.

Židovská čtvrť v Třebíči
Na výstavě věnované historickým pohlednům na Třebíč na obrazech a ve

Nejstarší obraz na výstavě pochází z roku 1766. Jde o votivní obraz z farního kostela svatého Martina z roku 1766, původně věnovaný bazilice Panny Marie v Mariazell.

V expozici v Malovaném domě však převládají obrazy vytvořené ve dvacátém století a výstava, která by mohla mít brzo pokračování, končí proměnami Třebíče v šedesátých letech minulého století.

Havlíčkova ulice v Třebíči
Na výstavě věnované historickým pohlednům na Třebíč na obrazech a ve

Kromě renomovaných autorů, mezi které patří například Vincenc Dlouhý, Roman Havelka, Imrich Plekanec, se objevují i jména méně známá nebo díla neznámých autorů. Neocenitelnou hodnotu mají i fotografie náměšťského fotografa Ondřeje Knolla, který po sobě zanechal na pět tisíc negativů a skleněných destiček.

Zajímavou technikou jsou i bromolejotisky neznámého autora, kterého kurátorka výstavy identifikovala jako Boháče. Na výstavě jsou k vidění bromolejotisky ze soukromé sbírky a touto neobvyklou technikou je zachycena nejen bazilika svatého Prokopa, ale i dnes prakticky neexistující Smrtelná ulice nebo původní lávka do Kočičiny.