Lékařka Sylvie Špitálníková z Havlíčkova Brodu během studia na vysoké škole...

Lékařka Sylvie Špitálníková z Havlíčkova Brodu během studia na vysoké škole změnila obor. Z farmacie přešla na medicínu. | foto: Archiv Sylvie Špitálníkové

Přibývá diabetiků mezi 30 a 40 lety, upozorňuje lékařka z Brodu

  • 2
Při sledování slavné Nemocnice na kraji města si tehdy ještě malá Sylvie Špitálníková uvědomila, jak je povolání lékaře záslužné a zajímavé. Dnes pětačtyřicetiletá lékařka z havlíčkobrodské nemocnice se specializuje na diabetologii, endokrinologii a obezitologii. Vede i odborné ambulance – kromě Havlíčkova Brodu také v Hlinsku a Chotěboři.

Vy jste nejprve vystudovala Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Proč jste se rozhodla pokračovat dále na medicínu?
Již od základní školy mám velmi ráda chemii, která je stále mým koníčkem. Také proto jsem se rozhodla studovat farmacii. Avšak v průběhu studia farmacie, která má mnoho styčných bodů s medicínou, jsem si uvědomila, že jediné povolání, kterému se chci skutečně věnovat po celý život, je být lékařkou.

Tíhla jste ke zdravotnictví, medicíně od dětství?
Když jsem byla dítě, tak jsem velmi nadšeně sledovala seriál Nemocnice na kraji města a tehdy mne poprvé napadlo, že povolání lékaře je nejen záslužné, ale i neuvěřitelně zajímavé. V průběhu studia na gymnáziu se ovšem moje názory na budoucí povolání vyvíjely a měnily.

Čím vás zaujaly obory diabetologie a endokrinologie, na které se specializujete?
Jsou to obory, kde mohu plně využít své znalosti z biochemie, patobiochemie, farmakologie i farmaceutické chemie. Zároveň je třeba propojit tyto vědomosti s fyziologií a patofyziologií. Diagnostika endokrinních chorob (mezi ně patří i cukrovka) mnohdy připomíná detektivní pátrání, kdy musíme dobře interpretovat výsledky získané při vyšetřeních, správně s nimi pracovat a skládat je do mozaiky tak, aby dávaly smysl.

Sylvie Špitálníková

  • Pracuje jako lékařka oddělení nukleární medicíny havlíčkobrodské nemocnice i v diabetologických a endokrinologických ambulancích.
  • V roce 2014 ji Svaz diabetiků ČR ocenil Syllabovou plaketou za přínos v léčbě. Věnuje se i výzkumu, publikuje v odborném tisku.
  • Je vdaná, má tři děti. Její zálibou jsou léčivé rostliny, houby a koření, které pěstuje nebo hledá a sbírá.

Říká se, že cukrovka nebolí. Kdy by měli lidé zpozornět a zavětřit, že něco není v pořádku?
Cukrovka, zejména druhého typu, která je v naší populaci nejčastější, mívá příznaky velmi diskrétní, které mohou měsíce i léta unikat pozornosti pacienta. Někdy se dokonce stane, že nově diagnostikovaný diabetik má již rozvinuté pozdní následky cukrovky, například poškození sítnice cukrovkou. Prvním bohužel nespecifickým příznakem může být únava, dále pocity slabosti, nervozita, pocení. Může nastat také zvýšená chuť na sladké pokrmy. Na počátku onemocnění bývá přítomno přibývání na váze, teprve u rozvinuté dekompenzované cukrovky nastává hubnutí. S touto fází souvisí i žízeň a časté močení.

Je nějaká skupina lidí, která je nemocí víc ohrožena?
Opatrní a pozorní by měli být lidé, jejichž přímí příbuzní mají cukrovku, lidé s obezitou, ženy, které měly cukrovku v těhotenství nebo porodily dítě těžší než čtyři kilogramy, lidé s opakovanými infekcemi, zejména kvasinkovými, a pacienti se zhoršeným hojením ran. Také onemocnění slinivky břišní často vede k diabetu. Diabetem prvního typu jsou ohroženi lidé s jinými autoimunitními chorobami.

Jaké jsou normální hladiny cukru v krvi a kdy už se hovoří o cukrovce?
Glykemie nalačno by měla být do 5,6 milimolu na litr, při hodnotách mezi 5,6 a 6,9 mmol/l hovoříme o prediabetu neboli poruše tolerance cukrů a při hodnotách 7,0 a vyšších jde o cukrovku. Také hodnoty po jídle vyšší než 11 mmol/l značí cukrovku.

Jakou souvislost má obezita a cukrovka?
Jsou to spojité nádoby. Obezita vede k inzulinové rezistenci (odporu tkání vůči účinkům inzulinu), která prohlubuje poruchu funkce slinivky břišní, a ta vede k obezitě. Tento začarovaný kruh lze rozetnout zvýšenou pohybovou aktivitou a střídmým stravováním s maximálním omezením cukru a medu v jídelníčku.

Změna životního stylu může tedy zásadně ovlivnit léčbu diabetu...
Ano, nejenom že může oddálit léčbu inzulinem, ale dokonce může o celá léta odsunout vznik a projevy diabetu.

Zvýšil se za poslední roky počet pacientů s cukrovkou?
V naší populaci se rok od roku zvyšuje počet diabetiků druhého typu. Počty diabetiků prvního typu stoupají jen mírně.

Přibývají mezi diabetiky i mladší lidé?
Ano, zejména cukrovka druhého typu se vyskytuje u stále mladších věkových skupin. Přibývá diabetiků ve věku mezi 30 a 40 lety.

Jak se zlepšila péče o pacienty s diabetem za poslední roky?
Zlepšila se její organizace, máme také po ruce mnoho účinných léků, které nejen snižují hladinu cukru v krvi, ale také cíleně napravují hormonální abnormality, jež k cukrovce vedou. Mnoho záslužné práce bylo odvedeno na poli vzdělávání diabetiků. Při léčbě cukrovky totiž záleží její úspěch nejen na lékaři, ale velkou měrou výsledek terapie ovlivní především sám nemocný – svou disciplinovaností, pevnou vůlí a ochotou získávat informace o onemocnění.

Jaké novinky v léčbě diabetu lze očekávat do dvou let?
Byla bych ráda, pokud by se povedlo propojit inzulinovou pumpu se senzorem na monitoring glykemií a vznikl uzavřený regulační okruh, který by nahradil funkci slinivky břišní.

Domníváte se, že jednou půjde cukrovku zcela vyléčit?
Věřím, že alespoň některé typy diabetu ano. Ale zároveň si myslím, že je to hudba vzdálené budoucnosti.

Zdá se mi to, nebo je to fakt, že ženy s onemocněním štítné žlázy převažují nad muži? Čím to je způsobené?
Ano, je pravdou, že na jednoho muže, který má nemocnou štítnou žlázu, připadá šest až osm nemocných žen. Nejčastější příčinou onemocnění štítné žlázy je autoimunitní zánět. Dále se může spolupodílet zvýšená zátěž štítné žlázy v souvislosti s mateřstvím.

Vedle projektu vyhledávání žen s poruchou štítné žlázy v těhotenství jste se účastnila výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, zda dochází k významnému snížení rozumových schopností u dětí matek s poruchou štítné žlázy. K čemu jste dospěla?
Spolu s paní doktorkou Komendovou jsme došly k závěru, že děti matek léčených od druhého trimestru pro tyreopatii neměly snížený intelekt, ale ve skupině těchto dětí se častěji než v „kontrolní“ skupině vyskytovaly poruchy učení.

V současné době věnujete svou pozornost zavádění ambulantní léčby štítné žlázy radioaktivním izotopem jodu 131 na svém „mateřském“ pracovišti – na oddělení nukleární medicíny Nemocnice Havlíčkův Brod. Jaký přínos má tato léčba pro pacienty?
Ambulantní terapie 131 I umožní využít tuto léčebnou metodu i pro pacienty, kteří nezvládnou léčbu při hospitalizaci nebo nemohou hospitalizaci ze závažných důvodů podstoupit.

Vaší zálibou jsou bylinky. Doporučujete pacientům léčbu prostřednictvím různých bylinných čajů, tinktur a podobně?
Myslím, že na běžné problémy, jako je nachlazení, rýma, kašel, zažívací obtíže, drobné defekty či záněty na kůži, jsou bylinky tím nejlepším prostředkem. Ovšem léčba bylinami není všemocná a často vídám, že pacienti účinky bylinných prostředků přeceňují.

Máte nějaký osvědčený bylinný recept na čaj, který dáváte dětem například při nachlazení?
Vynikajícím pomocníkem při horečce a nachlazení je lipový čaj, dětem ho můžeme mírně přisladit medem. Od nevolnosti a bolesti žaludku rychle uleví heřmánek nebo řepík.