Speciální vlak, kopie skutečného, má deset vagónů a jeden z nejzajímavějších nese prapodivné označení. Říká se mu „těpluška“. Za války v roce 1918 se jím českoslovenští legionáři přepravovali. Takový vagon měl dvojitou podlahu a stěny s dvojí obšívkou. Jeho kapacita stačila pro čtyřicítku vojáků nebo osm koní.
LegiovlakNa nádraží v Jihlavě je otevřený ve všední dny od 8 do 18 hodiny, o víkendech od 9 do 19. Komentované prohlídky začínají ve 13 hodin a opakují se každou hodinu. Vstup je zdarma. Otevřená je i expozice v nádražní restauraci s desítkami informačních panelů o první světové válce. |
„Těpluška je označení převzaté z ruštiny pro původně běžný nákladní vagon se střechou, který byl upravený zateplením stěn pro dopravu osob,“ popsal mluvčí Československé obce legionářské Miloš Borovička.
Českoslovenští legionáři se podle něj s takovými vagóny setkávali již od začátku první světové války při přepravě na frontu a dalších přesunech, ale sami s nimi disponovali až od začátku roku 1918.
„Tehdy byl československý sbor nucený zahájit ústup z Ukrajiny před postupujícími vojsky Německa a Rakousko-Uherska,“ dodal Borovička.
Ve vlaku byla i prodejna. Legionáři tu nakoupili tabák i hodinky
Legiovlak se skládá ještě z dalších devíti vagonů - kupříkladu štábního, zdravotního, kovářského či poštovního. Je tam ale i obrněný vůz či prodejna.
„Jde o repliku prodejního pultu, jaké byly v kantýnách legionářských jednotek na Sibiři,“ zmínil Borovička. Prodejny s potřebami a potravinami pro vojáky provozovaly jednak samosprávy jednotlivých pluků, později podobná zařízení provozovala celosvětová organizace YMCA.
„Tehdy se v té kantýně prodávaly všechny možné věci, třeba psací potřeby, cigarety, tabák, konzervy, nějaký alkohol, rukavice, ponožky, šle, sešity či hodinky,“ vyjmenoval Zdeněk Kubec z Legiovlaku.
„Něco se zásobovalo z vlastních zdrojů a něco YMCA dovážela,“ doplnil muž, který se včera na jihlavském nádraží staral o prodejnu v Legiovlaku. Nabízel i aktuální publikace a archivní pohlednice.
Moderní vymožeností je počítač, který pomůže najít legionáře
Kubec doplnil, že zájemci mají v tomto mimořádném vlaku možnost zjistit, zda jejich předek byl v legiích, nebo získat přehled o mužích z města či obce, kteří bojovali v letech 1914 až 1918 za samostatný československý stát.
„Databáze se nevztahuje na rakousko-uherské vojáky, ani na zajatce,“ upřesnil. „V databázi vyhledáváme hlavně podle jména a příjmení. Zeptám se pak také na kontrolní otázku - na obec, kde se ten který legionář narodil, případně čím se ten člověk vyučil nebo jakou živnost provozoval,“ uvedl dále muž z Legiovlaku.
„Pak se dá napsat na vojenský historický archiv, kde mají spis toho legionáře a tam je daleko více informací pro potomky,“ vysvětlil.
