„Je to mazec, jak se říká. Denně nám teď lovci z Vysočiny dodají stovky povinných vzorků svaloviny z ulovených kusů divočáků. Bývá to tak ale každý rok touto dobou,“ popsal situaci na svém pracovišti parazitolog Karol Račka ze Státního veterinárního ústavu v Jihlavě.
Vzorky se zkoumají například na přítomnost parazita svalovce. Podle Račky ale zatím na Vysočině není problém s nějakou chorobou divočáků. Divoká prasata jsou noční tvoři, jsou mimořádně chytrá a ostražitá, proto ulovit je není nic snadného.
„Když je bílo, jsou v noci nejlépe vidět. Ve zmrzlé půdě nemůžou rýt, a tak hledají potravu. Myslivci teď na zasněžených okrajích lesů chystají návnady, třeba kukuřici nebo siláž. A když se tam černá zvěř objeví, loví ji,“ říká jednatel Okresního mysliveckého spolku Třebíč Josef Venhoda.
On sám považuje srnce a muflony za hlupáky, kdežto divočáky za nejchytřejší zvěř. A v tom tkví úskalí lovu. „Bachyně opatrně vyleze z lesa a spolu se selaty se zastaví. Stojí třeba čtvrt hodiny a vyčkává, jestli nehrozí nebezpečí. Pak kvikne a teprve potom se dá celá skupinka do pohybu. Taky si kontroluje pohledem posed,“ popsal Venhoda.
Čich je bezpečně dovede k potravě
Ministerstvo zemědělství prosincovou novelou vyhlášky povolilo od ledna celoroční odstřel těchto zvířat. Od půlky května do září se ale lovit nedá, nebo jen velmi obtížně, protože se divočáci nastěhují nejprve do řepky a potom do kukuřice. A ty se pěstují na obrovských souvislých plochách, což odlov ztěžuje. Nejsou pole s nižšími plodinami, kde by zvířata bylo možné vidět.
Ve způsobu pěstování – pro divočáky výživné – řepky a kukuřice je podle Venhody největší problém, který způsobuje, že se černé zvěři tak daří. „Rozrývají pole a louky, rytí je jejich základní potřeba. Špatně je i to, že když zemědělci sklidí kukuřici, nedosbírávají klasy, jak to bývalo dřív. To se ve vesnici rozhlasem vyhlásilo, ať lidi přijdou dosbírat,“ připomněl Venhoda.
Zbytky klasů zemědělci zaorají, rychle zasejí další plodinu a divočáci, kteří mají špičkový čich, začnou vrtat a k zaorané kukuřici se dobývat. „Pak vznikají velké škody na rozsáhlých plochách zemědělské půdy,“ popsal.
Kraj Vysočina motivuje myslivce k odstřelům divočáků tím, že jim za vypreparovanou čelist selete vyplácí až 500 korun. Jen na Třebíčsku za uplynulý myslivecký rok lovci odevzdali skoro 300 kusů čelistí.
