„Amnion je obal, který obklopuje v děloze miminko. Je plný růstových a protizánětlivých faktorů, takže výborně podporuje hojení, snižuje zánět a bolest. Docela běžně a úspěšně se používá k léčbě v očním lékařství - například při poleptání rohovky. V našem případě se přikládá na chronické rány,“ vysvětluje Dagmar Hrůzová, vedoucí výzkumného týmu Národního centra tkání a buněk.
Zatímco k hojení chronických ran, proleženin nebo bércových vředů se už regenerativní vlastnosti amnionu využívají v zahraničí, v České republice je to novinka. Lépe řečeno pilotní projekt.
„Říkali jsme si, že je škoda, že využíváme amniony jenom k léčbě v očním lékařství. Doposud jsme léčbu chronických ran touto metodou znali jenom ze světové odborné literatury nebo z lékařských kongresů. Teď si chceme v praxi ověřit a potvrdit, jak hojení rozsáhlejších poranění pomocí amnionu probíhá, a současně máme s humpoleckou léčebnou v plánu vyvinout postupy při této léčbě. Chceme najít například ideální intervaly převazů,“ uvádí Hrůzová.
Pacienti mají rány na bérci. A musí se nechat fotografovat
Do léčby prostřednictvím amniové membrány jsou nyní zařazení tři pacienti humpolecké léčebny, kteří mají chronické rány na bérci. Podmínkou, že novou léčbu podstoupí, bylo mimo jiné i to, že dají souhlas k tomu, aby byl každý převaz fotograficky zdokumentován.
První výsledky úspěšnosti léčby pomocí tkání již lékaři vidí. „Dva z léčených pacientů měli půl roku otevřenou ránu na bérci. Po léčbě amnionem je patrné, že se rána začíná hojit a zatahovat. Prozatímní výsledky vypadají velmi dobře,“ říká Dagmar Hrůzová.
Ještě rok po skončení léčby je budou lékaři sledovat a hodnotit, zda se pacientům problémy nevracejí.
Do budoucna chce Národní centrum tkání a buněk spolupracovat s dalšími léčebnými centry a potvrdit výsledky léčby na větším počtu pacientů. Podle zahraničních studií se po aplikaci amniové membrány rány zahojí do dvanácti týdnů u 60 až 90 procent případů.
Tenká blanka se musí vysušit mrazem a ve vakuu
Amnion má jako darovaná lidská tkáň svá omezení v dostupnosti. Tato oblast podléhá zákonu o lidských tkáních a buňkách, který pomáhá garantovat kvalitu, jakost a bezpečnost darovaných tkání.
Pro samotný odběr placenty, transport i další použití platí přísné podmínky. Například matky, které placentu věnují pro léčebné účely, se musí půl roku po porodu podrobit odběru krve na infekční choroby. Teprve poté se může placenta použít. V jiném případě musí být znehodnocena.
Získání amniové membrány z placenty je poměrně náročný proces. Po oddělení amnionu od placenty zůstane lékařům tenká blanka, která se musí usušit mrazem a ve vakuu.
Výsledný produkt vypadá jako tenký vyschlý pergamen a ten se přiloží na ránu. Druhou vrstvou je antiadhezní krytí, které je vlhké nebo mastné, a nakonec přichází na řadu obinadlo.
Další využití amniové membrány je podle Dagmar Hrůzové možné například v chirurgii a neurochirurgii.
Léčbu pacientům umožňuje dar z Nadačního fondu regenerativní medicíny.
