Dvaapadesátiletý Jan Michálek se v jednadevadesátém rozhodl opustit místo v někdejší jihlavské klavírce a coby vystudovaný opravář strunných nástrojů se doslova na koleni naplno pustil do práce, která ho skutečně baví. Svou první dílnu si otevřel ve sklepě jednoho z domů v ulici Jana Masaryka. Začátky vůbec nebyly růžové. "Uživit se, to byl problém prvních deset let," vzpomíná.
O tom, že je na správné cestě, jej však už v té době utvrzovaly první úspěchy. "Ještě v době, kdy jsem nevyráběl nástroje pouze na zakázku, se jedna z mých kytar dostala do obchodu s hudebninami v Olomouci. Tam si ji vyhlédl Karel Plíhal," vzpomněl na známého muzikanta, který dokázal ocenit řemeslníkův kumšt.
"Jeho vůbec nezajímal design, ale to, jak hraje. Produkovala v té době naprosto neobvyklý typ zvuku," dodal. A Plíhal byl evidentně spokojen. "Jednoho dne mi zavolal, že bude jezdit společné kšefty s Jarkem Nohavicou a chce ode mě postavit podobnou kytaru i pro něj," vzpomněl. S Nohavicou si Michálek, který je sám kytaristou, také později odehrál pěknou řádku společných koncertů.
Jezdí za ním slovenští Beatles i Petr Janda
Otázky na známá jména Michálka však evidentně dostávají do rozpaků. "Zajímavá zakázka je pro mě každá taková, kdy přijde člověk, který ví, co od nástroje čeká," vysvětlil výrobce kytar.
V době své největší slávy na kytaru z Jihlavy brnkal třeba i muzikant Ivo Jahelka. Podle kritiků světově nejzdařilejší imitátoři Beatles, slovenská kapela Backwards, si také nechali své nástroje dovezené z Ameriky upravit od řemeslníka Michálka z malé jihlavské dílny.
O nástroje se Michálek jeden čas během koncertů staral i Petru Jandovi. "Backwards jezdili Jandovi jako předkapela, a když viděli, že se mu starám o kytary, svěřili mi své nástroje, které si přivezli z Ameriky," vysvětlil. "Od té doby za mnou ti kluci průběžně jezdí, je to naposledy asi dva týdny, co tady jeden z nich byl," dodal opravář nástrojů.
Známý písničkář Jarek Nohavica si svou kytaru z Jihlavy velmi oblíbil. Na kytaře od Michálka nahrál své nejzásadnější desky a jezdil s ní roky po koncertech. "Asi před třemi lety ji pak věnoval s podpisem svému skalnímu fanouškovi," dodal. U Michálka si objednal novou.
Uživit rodinu? Musel do fabriky
Ačkoliv jeho práci oceňují velká jména českého showbyznysu, sám se asi před deseti lety na nějakou dobu musel znovu vrátit do fabriky, aby uživil rodinu. Výrobě kytar se tehdy věnoval jen o večerech a víkendech. "Kdybych tehdy dílnu býval zavřel úplně, tak už bych znovu nikdy neotevřel," ví Michálek. Před šesti lety se ale zase naplno vrátil ke svému řemeslu.
Za těch uplynulých dvacet let, co kytary vyrábí, se podle Michálka v oboru hodně změnilo. "Dnes je spousta výrobců, kteří nabízí širokou škálu kytar, ale většina z nich jsou jedna jako druhá. Kdežto každý kus, který vyrobím, je originál," říká dvaapadesátiletý muž.
Kytary se v jeho dílničce rodí na malém ponku z připravených dřevěných desek. Jde o prvotřídní dřevo dovážené třeba až z Ameriky. K tomu se věnuje i opravám strunných nástrojů. "Jinak to ani nejde, kdybych měl dělat jen to, co chci, jen bych stavěl nástroje. Ale člověk musí mít širší nabídku," ví šikovný řemeslník, který sám hraje v kapele China Blue.
